Brandlín (Volfířov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Brandlín
Někdejší luteránská škola v Brandlíně
Někdejší luteránská škola v Brandlíně
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVolfířov
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel79 (2021)[1]
Katastrální územíBrandlín (4,72 km²)
PSČ380 01
Počet domů50 (2011)[2]
Brandlín
Brandlín
Další údaje
Kód části obce9024
Kód k. ú.609021
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice Brandlín (německy Brandlin) leží v okrese Jindřichův Hradec, který je součástí Jihočeského kraje. Ves byla dříve samostatnou obcí s převahou českého obyvatelstva evangelického vyznání, od roku 1976 je místní částí obce Volfířov. Leží zhruba 7 km severozápadně od obce Volfířov v Javořické vrchovině v nadmořské výšce 595 metrů a nachází se v ní 69 domů. V obci je veřejný vodovod a kanalizace. V roce 2011 zde trvale žilo 73 obyvatel.[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Původní jméno vesnice bylo Bradlné odvozené od obecného bradlo. Po převzetí názvu do němčiny bylo jméno přikloněno k podobně znějícímu brand (žár, požár) a dostalo zdrobňující příponu -elîn. Německé Brandelîn bylo pak zpětně přejato do češtiny jako Brandlín. Alois Vojtěch Šembera zpola obnovil tvar Bradlná, který se však neujal.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1364.[5] V roce 1843 podle záznamů ve vceňovacím operátu žilo v Brandlíně 304 obyvatel ve 48 domech a 73 domácnostech. Desátky byly odváděny faře ve Volfířově a statku Kostelní Vydří. Na sobotní trhy se jezdilo z Brandlína do Dačic. Již v roce 1405 je v pramenech uváděn ve vsi mlýn, v roce 1843 je v obci zmiňován mlynář jako jediný živnostník. Elektrifikace se obec dočkala až v roce 1946, když byla připojena na síť ZME Brno.

Kronika[editovat | editovat zdroj]

Kroniky Brandlína a Velké Lhoty obsahují zápisy o exulantech, kteří kvůli náboženské svobodě uprchli z rekatolizovaných vsí kolem roku 1725. Prokázáno je, že rodina Kudrnova vlastnila v Brandlíně knihovnu zakázaných knih. Útočištěm těchto exulantů se pravděpodobně stala Reca.[6]

Škola[editovat | editovat zdroj]

Škola v Brandlíně vznikla v roce 1866 nejprve jako konfesijní škola, která poskytovala vzdělání dětem augšpurského vyznání z okolních evangelických vesnic. Veřejnou jednotřídkou se škola stala o dvanáct let později. V roce 1960 byla škola zrušena a žactvo bylo převedeno do základní školy ve Velké Lhotě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 187. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 103.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 220. 
  6. ČERMÁKOVÁ, Milada. K emigraci tajných evangelíků na Velkolhotecku. S. 25–26. Informační věstník zapsaného spolku Exulant č. 55 [online]. Exulant (spolek), 2023 [cit. 2023-06-16]. S. 25–26. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]