Domašín (Studená)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Domašín
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecStudená
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměMorava + Čechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel59 (2021)[1]
Katastrální územíDomašín u Studené (2,63 km²)
PSČ378 53
Počet domů30 (2011)[2]
Domašín
Domašín
Další údaje
Kód části obce30686
Kód k. ú.630683
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Domašín (německy Domaschin) je malá vesnice, část obce Studenáokrese Jindřichův Hradec. Nachází se na jihozápadě Moravyhistorické zemské hranice Čech a Moravy, asi 2 km na severozápad od Studené. Prochází tudy silnice II/409. Je zde evidováno 33 adres[3] a žije tu 59[1] obyvatel.

Domašín leží v katastrálním území Domašín u Studené o rozloze 2,63 km2[4]. Součástí k. ú. Domašín jsou i tři domy samoty Nový Svět na území Čech. Do roku 1958 tyto domy (čísla popisná 31, 32 a 33) náležely ke k. ú. Zahrádky. Potom byly spolu se 17 hektary půdy usnesením krajského národního výboru v Jihlavě ze dne 27. listopadu 1958 připojeny k 1. lednu 1959 [5] ke k. ú. Domašín u Studené.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1366.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  5. Úřední list republiky Československé, ročník 1959, částka 8, str 140
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 220. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]