Maršov (Studená)
| Maršov | |
|---|---|
_%C4%8Dp26_(01).jpg) Stavení čp. 26 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Studená |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°8′42″ s. š., 15°16′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 46 (2021)[1] |
| Katastrální území | Maršov u Heřmanče (2,5 km²) |
| PSČ | 378 59 |
| Počet domů | 29 (2011)[2] |
  Maršov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 38466 |
| Kód k. ú. | 638463 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maršov (německy Marschau) je malá obec, dříve s velkým počtem českých obyvatel evangelického vyznání. V roce 1850 měla 260 obyvatel. V roce 2011 zde trvale žilo 35 obyvatel.[3] Dříve samostatná obec, nyní část obce Studená v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se asi 4,5 km na jih od Studené. Nejbližší železniční zastávka Horní Vilímeč. Nadmořská výška 575 m. Pošta Strmilov.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Maršov leží v katastrálním území Maršov u Heřmanče o rozloze 2,5 km2.[4] Obec zaujímá polohu mezi dvěma plochými vyvýšeninami v pahorkatinné krajině severovýchodní části Novobystřické vrchoviny. Hlavní evropské rozvodí mezi Dunajem a Labem probíhá východním okolím obce a rozděluje katastr obce na dvě části. Východní leží v povodí Moravské Dyje, západní část je již odvodňována přítoky Lužnice. Mezi rybníky v okolí zaujímá zvláštní místo Tříhrázný rybník, ze kterého normálně odtékají vody k západu, do Studenského potoka, za vysokých vodních stavů ale přetékají i do Bolíkovského potoka v povodí Moravské Dyje. (M. Hrádek)
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1364,[5], kdy Kateřina z Maršova prodala polovinu zdejšího dvora Benediktu z Tučap. Maršov byl dříve samostatným zemanským statkem. Od roku 1390 se připomíná na Maršové Bohuněk, pocházející z rodu vladyků ze Štítného. Majitelé se během let často střídali až do roku 1721, kdy Antonín František hrabě z Deblína, majitel Starého Hobzí, prodal Maršov k Dačicím za 36 800 zlatých. Od té doby sdílel Maršov osudy dačického panství až do roku 1849.
Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Maršově 9 usedlostí, z toho zůstala za války osazena 1 a 8 zpustlo. Na katastru vsi byl vrchnostenský dvůr. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Maršově 240 obyvatel, z toho 125 mužů a 115 žen ve 30 domech a 57 domácnostech. Z nich se živilo 9 zemědělstvím a 48 bylo nádeníků. Desátky byly odváděny panství Dačice a faře v Olšanech. Na týdenní čtvrteční trhy se z Maršova se jezdilo do Kunžaku.
V letech 1850 až 1855 byl Maršov podřízen politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátil se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, což trvalo až do roku 1945. Po osvobození v květnu 1945 náležel pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo do poloviny roku 1960, kdy byl po územní reorganizaci Maršov s moravskýrn Dačickem začleněn pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. V roce 1960 byl Maršov sloučen s Heřmančí a v roce 1980 se Studenou. Po zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002 spadá pod pověřený městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.
Vývoj obce do konce 20. století[editovat | editovat zdroj]
Ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. K roku 1924 se uvádí: dvůr velkostatku Dačice Dalbergů, živnosti: 1 hostinský, 1 trafikant, 5 hosp. rolníků. V obci byla četnická stanice. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno až v roce 1947.
JZD vzniklo roce 1958, v roce 1960 se sloučilo s JZD Heřmaneč a roku 1978 do JZD Svornost Studená. Nyní převládajícím zaměstnání je zemědělství. Po roce 1945 byl postaven kulturní dům.
Památky a pamětihodnosti obce[editovat | editovat zdroj]
- V obci stojí pomník padlým v první světové válce.
- Na návsi před hasičskou zbrojnicí se nachází kamenný kříž.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 186.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-02.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 220.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 660–663.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maršov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Maršov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Maršov u Heřmanče na webu ČÚZK
