Modletice (Písečné)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Modletice
Náves v Modleticích
Náves v Modleticích
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecPísečné
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel11 (2021)[1]
Katastrální územíModletice (2,19 km²)
PSČ378 81
Počet domů16 (2011)[2]
Modletice
Modletice
Další údaje
Kód části obce91715
Kód k. ú.691712
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice Modletice (německy Mudlau)[3] byla dříve samostatnou obcí 1,5 km severně od Písečného v nadmořské výšce 440 m. Leží na pravé straně údolí Moravské Dyje, které je součástí Mutenského hřbetu v jižní části Brtnické vrchoviny. Po vzniku Československa v roce 1918 se silnou českou menšinou, po odsunu německého obyvatelstva v roce 1945 a dosídlení, české obyvatelstvo. V roce 1843 žilo v obci 130 obyvatel ve 20 domech a 30 domácnostech.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Modletice patřily do roku 1358 ke Starému Hobzí, kdy je zmiňován Sezima z Janštejna s chotí Annou z Janštejna, která Anně z Čepí a jejímu manželovi Rynešovi z Úlehle (první choť Vichna z Rosičky) odstoupila a v roce 1376 zapsala Čermákovice (zaniklá ves) a koupené Modletice.[4] Chval ze Rzavé, jehož potomci se psali Vítové ze Rzavého, pak vložil v roce 1386 obě vesnice Jindřichovi III. z Hradce.[5] Jindřich v roce 1399 Modletice a Čermákovice zapsal Janovi z Kravař a z Krumlova, prvnímu manželovi Elišky z Hradce.[6] Dalšími majiteli Modletic a Čermákovic se v roce 1463 stali bratři Jan a Linhart z Hobzí, synové Elišky z Hobzí a Mikuláše Ghroplíka. Jejich sestrou byla Dorota z Hobzí. Obě vesnice nakonec připadly pánům z Hradce, až je v roce 1498 Jindřich z Hradce odprodal vladykům Jindřichovi, Václavovi a Linhartovi ze Zahrádek na Hobzí.[7] Od té doby byla až do roku 1849 ves součástí starohobezského panství. Desátky byly odváděny faře v Nových Sadech a panství Staré Hobzí. Na týdenní pondělní trhy se jezdilo z Modletic do Slavonic. Elektrifikována byla ves v roce 1946 připojením na síť ZME Brno. Ve vesnici nikdy nebyla škola, děti chodily do školy v Nových Sadech, resp. Písečném, později do Slavonic, nyní do Starého Hobzí.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Podél východního okraje vesnice protéká řeka Moravská Dyje, jejíž niva zde je chráněna jako přírodní památka Moravská Dyje.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 170. 
  4. Vlastivĕda Moravska, 1926, s. 173, Zemská deska Brno VI, 242
  5. Zemská deska Brno VII, 441; VIII, 270
  6. Vlastivěda moravská, s. 86, Zemská deska Brno VII, 441; VIII, 270
  7. Polly Eleonora: Das Zlabingser Ländchen in Südmähren - von Althart bis Zoppanz, Rottweil/Neckar 1986

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 758–760. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]