třeboň.cz

...ta je jen jedna

Schwarzenbergové

Schwarzenbergové jsou původem franský šlechtický rod, poprvé doložený v roce 1172 pod jménem Seinsheim. Pod tímto jménem vystupovali až do 15. století.

Jméno a vzestup Schwarzenbergů

Erkinger ze Seinsheimu (1362–1437) zakoupil panství Schwarzenberg v dnes bavorských Frankách a začal se psát ze Seinsheimu na Schwarzenbergu (německy von Seinsheim auf Schwarzenberg) a po vynechání prvního jména pak jen ze Schwarzenbergu (německy von Schwarzenberg). V letech 1420–21 se účastnil válečné výpravy proti husitům. Tím jakož i značnými půjčkami získal od krále Zikmunda zástavu měst Žatec, Kadaně a Berouna. Roku 1429 byl povýšen do stavu svobodného pána ze Schwarzenbergu (Freiherr von Schwarzenberg). Po rozmnožení rodu bylo potomstvo rozděleno na několik linií, např. bavorskou, stefansberskou, hohenlandsberskou, lutyšskou, západofrískou a nizozemskou. Mnohé z těchto větví vymřely.

V roce 1599 obdržel Adolf Schwarzenberg za vítězství nad Turky v bitvě u Rábu titul říšského hraběte a polepšení erbu (pole s hlavou Turka, kterému vyklovává oči krkavec). V roce 1654[1] získali Schwarzenbergové inkolát v Čechách a roku 1670 byl Jan Adolf ze Schwarzenbergu povýšen na říšského knížete (Reichsfürst zu Schwarzenberg) a stal se maršálem. Prvním trvalým majetkem v Čechách bylo panství Třeboň získané roku 1660, dále pak Hluboká nad Vltavou. Kníže Jan Adolf I. navštívil svá panství v dubnu 1661.

Nákupem statků a dědictvím po rodu Eggenbergů vytvořili Schwarzenbergové postupně rozsáhlou državu v jižních a severních Čechách. Mj. jim patřila města a panství Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Netolice, Prachatice, Volary, Vimperk, Orlík. Všechen tento majetek v Čechách připojili k územím drženým v Bavorsku, Dolních Rakousích a ve Štýrsku. V roce 1723 získali také titul vévodů z Krumlova.

Diplomat Karel Filip (1771–1820) působil v Petrohradě a Paříži a snažil se odvrátit válku od Rakouska. Jako velitel rakouského sboru doprovázel Napoleona Bonaparte při jeho výpravě do Ruska, avšak když se rakouský postoj k Napoleonovi změnil, stál v roce 1813 v čele spojeneckých vojsk, která jej porazila v Bitvě národů u Lipska. Jako druhorozený syn vládnoucího knížete měl Karel Filip nejprve nárok jen na titul „princ“. Byl však rakouským císařem povýšen na knížete; tak byla založena tzv. schwarzenbergská sekundogenitura (2. majorát), jejímž přímým potomkem je Karel Schwarzenberg, podle rodinné tradice 7. kníže ze Schwarzenbergu z tzv. orlické větve (Schwarzenberg-Orlík).

V 19. století působil kníže Felix Schwarzenberg (1800–1852) z tzv. primogenitury (hlubocko-krumlovská větev) ve funkci rakouského ministerského předsedy a přispěl k potlačení revoluce 1848. Karel III. (1824–1904) se stal zemským i říšských poslancem, patřil k představitelům a tvůrcům programu české konzervativní šlechty a hájil českou otázku. Jeho syn Bedřich Schwarzenberg (1862–1936) pokračoval v otcových vlasteneckých myšlenkách, předsedal Společnosti Národního musea či Národní besedě a České zemědělské radě. Jeho starší syn Karel IV. kníže ze Schwarzenbergu toto nadšení nesdílel.

Před 1. světovou válkou vlastnily obě dvě větve rodu (hlubocko-krumlovská a orlická) jen v Čechách 176 146 ha půdy s významným lesním, polním a rybničním hospodářstvím, dále doly, pivovary, cukrovary, pily, cihelny, vápenky a jiné podniky. Tehdy patřili Schwarzenbergové k nejbohatším rodům v celé Evropě. Kromě celkově zhruba 200 tisíc hektarů zemědělské a lesní půdy vlastnil rod více než tucet zámků v Rakousku, Čechách a Německu, kromě toho značné podíly v průmyslových podnicích a v jiných podnikatelských oblastech.

Schwarzenbergové v českých zemích

V rámci první pozemkové reformy převzal československý stát v roce 1922 postupně 61 000 ha zemědělské a lesní půdy z majetku rodu Schwarzenbergů. V roce 1940 byla na majetek hlubocko-krumlovské a v roce 1942 také orlické větve Schwarzenbergů dosazena německá nucená správa. Po skončení druhé světové války v roce 1945 byl majetek obou větví v Rakousku a Německu rodu vrácen. Členové hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů, z nichž nejstarší Adolf Schwarzenberg byl v době světové války v exilu v USA a Jindřich Schwarzenberg uvězněn v koncentračním táboře Buchenwaldu, se po skončení války nemohli do Československa vrátit.

V roce 1947 byl zákonem č. 143/1947 Sb. o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou neboli Lex Schwarzenberg převeden veškerý nemovitý majetek hlubocko-krumlovské větve i s inventářem a provozním kapitálem do vlastnictví státu. Představitel orlické větve Karel VI. Schwarzenberg, který zůstal po dobu války na českém území, musel se svou rodinou opustit Československo koncem roku 1948. Republiku opustil i jeho bratr František Schwarzenberg, který tou dobou pracoval na ministerstvu zahraničí a byl československým velvyslancem u Svatého stolce (ve Vatikánu).

Karel VI. Schwarzenberg v exilu oživil činnost českého velkopřevorství Maltézského řádu a zastával funkci velkopřevora Řádu svatého Lazara do roku 1973.

Hlavním představitelem rodu je v současnosti syn knížete Karla VI. Karel Schwarzenberg, který byl v roce 1962 adoptován členem hlubocko-krumlovské větve rodu JUDr. Jindřichem Schwarzenbergem. Po Jindřichově smrti a smrti adoptivního strýce Josefa Schwarzenberga v roce 1979 se obě schwarzenberské větve a část jejich původního majetku spojily v osobě Karla Schwarzenberga. Po přesídlení do České republiky v roce 1990 zrestituoval Karel Schwarzenberg majetek orlické větve. Roku 2007 a opět v roce 2010 se stal ministrem zahraničních věcí ČR. Od roku 2009 předsedá politické straně TOP 09. V roce 2013 kandidoval na funkci prezidenta České republiky.

Erb Schwarzenbergů

Koncem 17. století získal schwarzenberský znak podobu, kterou má do současnosti. K původnímu stříbrně a modře pruhovanému erbu přidali při porážce Turků znak s hlavou Turka, do které klove havran, v dalším poli stojí věž na černé hoře. Hrabství Kleggau (Klettgau, historická krajina v Německu a Švýcarsku) rovněž kdysi patřící rodu Schwarzenbergů, je zpodobněna třemi snopy.

Rodová posloupnost Schwarzenbergů

  • Erkingen I. (1362 - 1437), zúčastnil se válek proti husitům
  • Michal II. (+ 1469), jeho syn
  • Michal III. (+ 1499), jeho syn
  • Erkingen II. (+ 1518), jeho syn
  • Vilém I. (1486 - 1526), jeho syn
  • Vilém II. (+ 1557), jeho syn
  • Adolf hrabě ze Schwarzenbergu (1551–1600), jeho syn; r. 1599 získal tureckou hlavu v erbu a hraběcí titul
  • Adam hrabě ze Schwarzenbergu (1583–1641), jeho syn
  • Jan Adolf I. hrabě ze Schwarzenbergu (1615–1683), jeho syn, od r. 1670 kníže
  • Ferdinand Vilém Eusebius kníže ze Schwarzenbergu (1652–1703), jeho syn
  • Adam František Karel Eusebius kníže ze Schwarzenbergu (1680–1732), jeho syn
  • Josef I. kníže ze Schwarzenbergu (1712–1782), jeho syn
  • Jan I. Nepomuk kníže ze Schwarzenbergu (1742–1789), jeho syn
  • Karel I. Filip kníže ze Schwarzenbergu (1771–1820), jeho syn, jeden z vítězných vojevůdců bitvy národů u Lipska
  • Karel II. kníže ze Schwarzenbergu (1802–1858), jeho syn
  • Karel III. kníže ze Schwarzenbergu (1824–1904), jeho syn
  • Karel IV. kníže ze Schwarzenbergu (1859–1913), jeho syn
  • Karel V. kníže ze Schwarzenbergu (1886–1914), jeho syn
  • Karel VI. kníže Schwarzenberg (1911–1986), jeho syn
  • Karel Schwarzenberg (* 1937), jeho syn, současná hlava rodu
  • Jan Nepomuk Schwarzenberg (* 1967), jeho syn

Rodokmen

Jsou zde uvedeny potomci knížete Jana I. (1742 - 1789), kteří se rozdělili na větev hlubocko-krumlovskou a orlickou. Pro zjednodušení jsou zde uvedeni výhradně muzští potomci. Tučně jsou označeni hlavní představitelé rodu.

Jan I. Nepomuk (1742 - 1789), kníže ze Schwarzenbergu, 3. vévoda krumlovský

  • Josef II. Jan (1769 - 1833), kníže ze Schwarzenbergu, 4. vévoda krumlovský
    • Jan Adolf II. (1799 - 1888), kníže ze Schwarzenbergu, 5. vévoda krumlovský
      • Adolf Josef (1832 - 1914), kníže ze Schwarzenbergu, 6. vévoda krumlovský
        • Jan II. Nepomuk (1860 - 1938), kníže ze Schwarzenbergu, 7. vévoda krumlovský
          • Adolf Jan (1890 - 1950), kníže ze Schwarzenbergu, 8. vévoda krumlovský
          • Karel (1892 - 1919)
          • Edmund (1897 - 1932)
        • Alois (1863 - 1937)
        • Felix (1867 - 1946)
          • Josef (1900 - 1979), kníže ze Schwarzenbergu
          • Jindřich (1903 - 1965), princ Schwarzenberg, 9. vévoda krumlovský
        • Jiří (1867 - 1952)
        • Karel (1871 - 1902)
      • Cajus (1839 - 1941)
    • Felix (1800 - 1852), rakouský ministerský předseda
    • Bedřich (1809 - 1885), arcibiskup pražský
  • Karel I. Filip (1771 - 1820), kníže ze Schwarzenbergu
    • Bedřich (1800 - 1870), knížecí hodnost přenechal svému bratrovi
    • Karel II. (1802 - 1858), kníže ze Schwarzenbergu
      • Karel III. (1824 - 1904), kníže ze Schwarzenbergu
        • Karel IV. (1859 - 1913), kníže ze Schwarzenbergu,
          • Karel V. (1886 - 1914), kníže ze Schwarzenbergu
            • Karel VI. (1911 - 1989), kníže ze Schwarzenbergu
              • Karel Schwarzenberg (* 1937), kníže ze Schwarzenbergu, 10. vévoda krumlovský, bývalý ministr zahraničí
                • Jan Nepomuk (* 1967)
              • Bedřich (* 1940)
                • Ferdinand (* 1989)
            • František (1913 - 1992)
              • Jan Nepomuk (* 1957)
                • Alexandr (* 1984)
          • Arnošt (1892 - 1979)
          • Josef (1894 - 1894)
          • Jan Nepomuk (1903 - 1978), rakouský velvyslanec
            • Erkinger (* 1933)
              • Jan (* 1963)
              • Alexandr (* 1971)
                • Karel Filip (* 2003)
        • Bedřich (1862 - 1936)
    • Leopold (1803 - 1873), rakouský maršál

Příbuzenstvo

Spojili se s mnoha českými a zahraničními rody, nejčastěji se mezi sebou ženili a vdávali synové a dcery Schwarzenbergů a Lobkoviců. Jaroslav Lobkowicz je také členem strany TOP 09 jako Karel Schwarzenberg.

Odkazy

Reference

  1. Gothaischer Hofkalender, 175. Jg; 1938; str. 307

Literatura

  • ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha : Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8.  
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Schwarzenberkové, s. 140–142.  

Externí odkazy

Související články

  • Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
  • Adolf Schwarzenberg (1551)
  • Karel VI. Schwarzenberg
  • Karel Schwarzenberg
  • Lex Schwarzenberg
  • Schwarzenberská hrobka

Citace z Wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Schwarzenbergov%C3%A9

Infobox

Schwarzenbergové
(Schwarzenberg)
Wappen der Fürsten von Schwarzenberg 1792.jpg
Vyobrazení rodového znaku v podobě po roce 1599
ZeměČeské království
TitulyKnížata, vévodové
ZakladatelErkinger ze Seinsheimu
Rok založení13. století
Současná hlavaKarel Schwarzenberg
Větve roduBavorská, stefansberská, hohenlandsberská, lutyšská, západofríská a nizozemská, v Čechách hlubocká (hlubocko-krumlovská), orlická

Kulturní program

Třeboňská lázeňská TV

TLTV - Vysílání Třeboňské lázeňské televize 25. 1. 2019

    Přehrát...

    Novinky

    Kontaktujte nás

    Pokud byste rádi inzerovali na tomto portálu, neváhejte nás kontaktovat. Rádi uvítáme i Vaše postřehy a náměty.

    Pořádáte na Třeboňsku nebo Suchdolsku nějakou akci a rádi byste o ní informovali veřejnost i touto cestou? I to je důvod nás kontaktovat. Rádi zveřejníme pozvánku na Vaší akci..

     Masarykovo náměstíMasarykovo náměstí

    Nepřehlédněte

    « »

    Doporučované služby

    Penzion Říše Třeboňsko

    Třeboň 27, Domanín, Czech Republic

    Penzion Kamínek

    Byňov 64, 373 34 Nové Hrady, Czech Republic

    Penzion Panda

    Riegrova 1150, Třeboň, Czech Republic

    Penzion u Františka

    Rožmberská 36, 379 01 Třeboň

    Bufet na rynku

    Masarykovo námesti 107, Třeboň, Czech Republic

    Hotel Zlatá hvězda Třeboň

    Masarykovo námesti 107, Třeboň, Czech Republic

    Restaurace Adéla

    Tylova 1, 37901 Třeboň Česká republika

    Zajímavé odkazy

    On-line předprodej vstupenek

    Václav Hudeček, Supergroup, Bratři Ebenové, Lenka Filipová, Nezmaři, Radůza, Cop

    Třeboň z ptačí perspektivy

    Podívejte na virtuální prohlídku Třeboně z ptačí perspektivy!

    Archiv Třeboňské lázeňské televize

    Prolistujte si archiv TLTV, kde každý týden přibyde další díl aktulních zpráv z Třeboňska.