Vesce (Budíškovice)
| Vesce | |
|---|---|
_(7).jpg) Oboustranně obestavěná silnice vedoucí na náves. | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Budíškovice |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°4′49″ s. š., 15°33′23″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 86 (2021)[1] |
| Katastrální území | Vesce u Dačic (3,78 km²) |
| PSČ | 380 01 |
| Počet domů | 39 (2011)[2] |
  Vesce | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 180394 |
| Kód k. ú. | 780391 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vesce je malá vesnice, část obce Budíškovice v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se asi 1,5 km na severovýchod od Budíškovic. Je zde evidováno 39 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 92 obyvatel.[4] Pošta Dačice, zdravotní a matriční obvod tamtéž, římskokatolická farnost Horní Slatina. V roce 1850 měla 184 obyvatel, katastr obce měl výměru 380 ha. V současné době má 42 domů (je zde evidováno 39 adres[3]) a cca 100 obyvatel, konkrétně v roce 2011 zde trvale žilo 92 obyvatel.[4]
Vesce leží v katastrálním území Vesce u Dačic o rozloze 3,78 km2.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Obec leží v malém údolí Strážovského potoka, v severním výběžku Jemnické kotliny a před úpatím břehů Slatinských kopců. Nejbližší železniční stanice Dačice. Nadmořská výška 494 m.
Název[editovat | editovat zdroj]
Tvar Vesce se vyvinul pravidelným hláskovým vývojem ze staršího Vesca (ženského rodu), zdrobněliny obecného ves. Názvy obce v písemných pramenech: 1356 villam dictam Wescze, 1671 Wescže, 1846 Wescze, 1872 Wescze bei Datschitz, Vesce u Dačic, 1885 Wesce, od 1942 Vesce.[5]
Pečeť[editovat | editovat zdroj]
Pečeť o průměru 15 mm byla používaná v 18. i 19. století má v oválném pečetním poli zobrazenou lodičku a v ní veslující postavu a nad tím kapitálou písmena D a W.
Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]
Starší dějiny[editovat | editovat zdroj]
Ves patřila k Borku a poprvé se uvádí v roku 1356,[6] kdy jí Pešek z Borku prodal za 80 kop gr. Mikuláši a své snaše Anně z Knínic. Roku 1370 Detřich, Smil a Svach, bratři z Knínic, nejprve povolili sestře Dorotě prodat její věnný lán ve Vesci Alexandrovi, faráři v Budči a pak roku 1373 témuž prodali i ves Vesce. Po Alexandrově smrti měla ves připadnout Oldřichovi a Janovi z Heraltic. Oldřich pak prodal ves roku 1385 Mikuláši (Mikeši) z Hobzí prodal Heřmanovi ze Strachonic a Koňasovi z Knínic. Václa z Marejže dostal od svého bratra Jana ze Strachonína, jeho majetek ve Vescích, když zde koupil dvůr s rybníčky od Milosty z Heršic. Roku 1464 se spolčil Václav z Marejže se svými dětmi na ves a poplužní dvůr ve Vesci. Dcerou Václava z Marejže byla Kateřina, která po otci zdědila Vesce a roku 1499 přijala na spolek svého manžela Bohouše ze Zvole. Roku 1539 prodali a roku 1542 zapsali tvrz a ves Třebětice, Vesce, Újezd Lesonice a díl Loukovic Václavu Chroustenskému z Malovar. Ten prodal roku 1547 Třebětice s tvrzí a Vesce Volfovi st. krajíři z Krajku, nejvyššímu purkrabí pražskému k Dačicím. Albrecht Krajíř z Krajku na Dačicích zapsal své manželce Magdaléně z Vřesovic na svém zboží vsi Třeběticích, Vescích a Manešovicích 1 000 kop nad věno. Před rokem 1610 se ves Vesce ale stala součástí budíškovského panství, když byla s dačickým panstvím směněna za pustou ves Zahrádky. Od té doby sdílela s budíškovickým panstvím jeho osudy až do roku 1849.
Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo ve Vescích 12 usedlostí, z toho zůstalo za války obsazeno 7 a 5 zpustlo. Ve Vsi byl 1 láník a 5 pololáníku. Podle tereziánského katastru moravského bylo na rustikálu ve Vescích 384 měr. orné půdy, 6,7 měr. zahrad a 4,3 pastvin. Z luk bylo ročně 32 a čtvrt fůry sena, z rybníků byly 2 kopy štik. Ve vsi bylo 12 sedláků, kteří se 2 voly 6 dnů v týdnu a 1 domkář s pěší robotou 3 dny v týdnu. Na katastru vsi byl vrchnostenský dvůr. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 ve Vescích 191 obyvatel, z toho 94 mužů a 97 žen ve 28 domech a 41 domácnostech. Z nich se 37 živilo zemědělstvím a 4 živnostmi. Ve vsi bylo 12 pololáníků s 23 a 28 jitry půdy, 3 dominikánské 1 až 9 jitra s 12 domkářů bez půdy. Byl zde vrchnostenský dvůr. Chovalo se zde 55 volů, 41 krav, 17 kusů mladého dobytka a 15 vepřů. Průměrný stav dobytka u větších usedlostí byl 4 voli, 1 kráva, 1 kus mladého dobytka a 1 vepř. Desítky se odváděli panství Budíškovice. Z Vesců se jezdilo na týdenní robotní trhy do Dačic. Ve vsi byl dům pojištěn proti ohni.
Správní začlenění obce od roku 1850[editovat | editovat zdroj]
Vesce byly do roku 1849 součástí panství Budíškovice ve Znojemském kraji. V letech 1850 až 1855 byly podřízeny politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy okresního soudu tamtéž. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byly v letech 1855 až 1868 podřízeny okresnímu úřadu v Dačicích. Po roce 1868 byly veřejná správa a soudnictví odděleny, po roce 1919 šlo o okresní správu politickou a od roku 1928 okresní úřad tamtéž, což trvalo až do roku 1945.
Po osvobození v květnu 1945 náležely pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1948 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo do poloviny roku 1960, kdy po územní reorganizaci byly Vesce s moravským Dačickem začleněny pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, což trvalo do zrušení okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002.
V polovině roku 1974 byly Vesce spojeny s obcí Budíškovice. Od roku 2003 spadají pod pověřený městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji. V soudní správě náležela obec do poloviny roku 1960 pod Okresní soud v Dačicích, poté pod Okresní soud v Jindřichově Hradci.
Statistika počtu domů a obyvatel[editovat | editovat zdroj]
V roce 1882 měla obec 30 domů a 190 obyvatel, roku 1900 30 domů a 175 obyvatel, roku 1921 30 domů a 175 obyvatel, roku 1930 38 domů a 200 obyvatel, roku 1947 40 domů a 185 obyvatel, roku 1950 41 domů a 173 obyvatel, roku 1970 35 domů a 125 obyvatel, roku 1982 32 domů a 97 obyvatel.
Vývoj obce do konce 20. století[editovat | editovat zdroj]
Ve druhé polovině 19. století a v první polovině 20. století se většina obyvatelstva živila zemědělstvím. Živnosti roku 1911: 1 hostinský, 1 kovář, 1 obchodník se smíš. zbožím. K roku 1924 se uvádí dvůr a správa lesního revíru velkostatku Budíškovice Wallisů, živnostmi: 1 kovář a podkovář, 2 obchodníci se smíš. zbožím, 14 hosp. rolníků. Obec byla elektrifikovaná připojením na síť ZME Brno roku 1932.
JZD vzniklo roku 1958, v roce 1963 bylo sloučeno s JZD Budíškovice a roku 1975 do JZD 1. máj Budíškovice. Nyní převládající zaměstnání je zemědělství, v obci jsou dva soukromí zemědělci.
Spolky[editovat | editovat zdroj]
V obci působí sbor dobrovolných hasičů.
Památky a pamětihodnosti obce[editovat | editovat zdroj]
Na návsi je zvonička a kamenný kříž.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Jeden z památných stromů Vesecké duby -
Cesta -
Zvonička
.jpg)
_(1).jpg)
_(17).jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
- ↑ a b Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 180.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 690.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 212.
Literatura [editovat | editovat zdroj]
- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 700–702.3
- Pozemkové knihy od roku 1782 v MZA Brno, matriky od roku 1658 v SOA Třeboň, urbář nezachován
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vesce na Wikimedia Commons - Vesce v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Encyklopedické heslo Vesce v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
