Jiří Albrecht (architekt)
| Arch. Jiří Albrecht | |
|---|---|
| Narození | 3. března 1919 Jindřichův Hradec |
| Úmrtí | 28. července 1974 (ve věku 55 let) Praha |
| Místo pohřbení | Praha |
| Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
| Povolání | architekt a urbanista |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jiří Albrecht (3. března 1919 Jindřichův Hradec – 28. července 1974 Praha) byl český architekt, spoluzakladatel Sdružení projektových ateliérů, které se transformovalo v roce 1971 na Projektový ústav Výstavby hlavního města Prahy.[1]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
V roce 1939 ukončil studium na Českém vysokém učení technickém v Praze. V letech 1939-1941 byl činný v ateliéru Lva Krči. V letech 1941-1943 studoval na Uměleckoprůmyslové škole. Ve svých studiích pokračoval po skončení druhé světové války až do roku 1948 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Ještě během války, v letech 1942-1943 a pak 1954-1955 byl spolupracovníkem Josefa Gočára. V letech 1944-1945 byl vězněn ve sběrném táboře za odbojovou činnost.
Byl zaměstnancem pražského Stavoprojektu, kde se seznámil se svými budoucími dlouholetými spolupracovníky Jiřím Kadeřábkem a Karlem Pragrem. S nimi později založil Sdružení projektových ateliérů v Praze.
Výstavy[editovat | editovat zdroj]
V roce 1952 vystavoval na III. členské výstavě Mánes v Praze za Svaz českých výtvarných umělců. v roce 1965 pak na výstavě Architektonická práce 60-65 v Kabinetě architektury v Praze.[1]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Realizovaná díla[editovat | editovat zdroj]
- Budova Národního, později Federálního shromáždění. Nyní nová budova Národního muzea v Praze, s Karlem Pragrem a Jiřím Kadeřábkem,1966 - 1974
- Rekonstrukce Smetanova divadla v Praze, s Karlem Pragrem.1967 - 1973[2]
Nerealizované soutěžní návrhy[editovat | editovat zdroj]
- Státní divadlo v Brně (studie, spolu s Karlem Pragrem a Jiřím Ulmanem, 1956)
- Areál vědeckých ústavů v Praze-Libni (soutěžní návrh na ideové řešení, spolu s Karlem Pragrem, Jiřím Kadeřábkem a Vladimírem Machoninem, 1958)
- Budova rozhlasu, televize a společenského centra v Praze na Pankráci (soutěžní návrh, spolu s Pavlem Barešem, Karlem Pragrem, Jiřím Kadeřábkem, Svatoplukem Kobrem, Vladimírem Machoninem, Věrou Machoninovou a Miroslavem Vajzrem,1962)
- Soutěžní návrh ústředního nádraží v Praze, s Karlem Pragrem, Jiřím Kadeřábkem, 1966[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Informační systém abART - osoba: Albrecht Jiří. abart-full.artarchiv.cz [online]. Design: artarchiv - PHP programing: ASAP Consulting s.r.o. [cit. 2018-07-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Soupis díla [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-31.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠIMONÍKOVÁ KOŠINOVÁ, Jaromíra. Interiérová tvorba. Praha: ODEON, nakladatelství krásné literatury a umění, 1982. cnb000156795.
- BENEŠOVÁ, Marie. Česká architektura v proměnách dvou století 1780-1980. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. cnb000024984.
- BENEŠ, Ondřej; ŠEVČÍK, Oldřich. Architektura 60. let : "zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století. Praha: Grada, 2009. 502 s. ISBN 978-80-247-1372-4.
