Přeskočit na obsah

František Kreuzmann starší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Kreuzmann starší
František Kreuzmann starší
František Kreuzmann starší
Narození11. října 1895
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. prosince 1960 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
DětiAlena Kreuzmannová dcera
RodičeAdolf Kreuzmann otec
PříbuzníAnna Kreuzmannová sourozenec
František Kreuzmann mladší vnuk
Felix le Breux zeť
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob rodiny Kreuzmannů na plzeňském Ústředním hřbitově

František Kreuzmann starší (11. října 1895 v Plzni[1] – 28. prosince 1960 v Praze) byl český operetní zpěvák a činoherní i filmový herec. Narodil se do herecké rodiny, jeho otec Adolf Kreuzmann byl herec, herečkou byla i jeho sestra Anna Kreuzmannová.

Život[editovat | editovat zdroj]

Své herecké vzdělání získával soukromě u legendy českého divadla Vendelína Budila. Hrát začínal v roce 1913 u různých kočovných hereckých společností (spol. R. Morávka, J. Tuttra). Během 1. světové války pracoval v plzeňské Škodovce aby se vyhnul nasazení na frontu. Nicméně v roce 1918 stejně musel narukovat. Po válce zpíval a hrál v letech 1919–1923 v Plzni, od roku 1923 do roku 1926 v Národním divadle v Brně. V roce 1926 jej angažoval Jaroslav Kvapil do pražského Divadla na Vinohradech, kde zůstal v angažmá až do roku 1940. V červnu roku 1927 se v Brně oženil[2] s herečkou Valerií Zavadilovou.[3] Od roku 1940 prakticky až do smrti byl členem činohry pražského Národního divadla.[4]

Od roku 1926 až do roku 1960 hrál i ve filmu, v polovině třicátých let patřil mezi nejobsazovanější české filmové herce vůbec, jenom v roce 1937 hrál ve 12 filmech, v roce 1938 v 17 filmech, v roce 1939 v 16 filmech, tedy během 3 let celkem ve 45 různých českých filmech.

Zemřel roku 1960 v Praze a byl pohřben v rodinné hrobce na Ústředním hřbitově v Plzni.

Jeho dcera Alena Kreuzmannová byla herečka a jeho vnuk František Kreuzmann ml. je také hercem.

Citát[editovat | editovat zdroj]

„ František Kreuzmann, syn plzeňského Adolfa Kreuzmanna, mladokomik, nebo jak se tehdy říkalo "Spieltenor" brněnského divadla, pro svůj velký činoherní talent přešel na Vinohrady. Měl příjemný hlas pěvecky školený a byl obdařen velkou hereckou obrazotvorností. Obdivoval jsem jeho bezpečnou intuici, schopnost vycítit podstatu role. “
— Vladimír Hlavatý[5]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o sňatku Františka Kreutzmanna s Valerií Zavadilovou farnosti při kostele Nanebevzetí Panny Marie, Staré Brno
  3. ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
  4. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 248
  5. ↑ Vladimír Hlavatý: Monolog herce z Vinohrad, Melantrich, Praha, 1984, str. 101

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 29, 51
  • B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 113, 119, 122, 149, 158, 239, 250, 252–3
  • František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 73, 124, 163, 215, 218, 269, 287, 333
  • František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 335, ISBN 80-200-0782-2
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 218, 230
  • Jindřich Černý: Jiřina Štěpničková, BRÁNA, Praha, 1999, str. 156, 211, 307, ISBN 80-7243-037-8
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 85, 113, 241, 358, 545.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 683–685.
  • Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 45, 65
  • Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 93, 114, 355, 412, 434
  • Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 99, 136, 183, 280, 310, ISBN 80-204-0493-7
  • Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 26, 33, 35
  • Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 69
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 145, 171, 173, 255, 367, 369, 463, 466, 478, 502, 504, 643, 652, 659, 664, 667
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 248–9
  • V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907 – 1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 517–520.
  • Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 64, 67, 256
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 31, 35, 42, 51–3, 61, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
  • Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 28, 179
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 180. 
  • Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 58–9, 64, ISBN 80-85837-35-8
  • Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 171–2, 176, 206, ISBN 978-80-7388-552-6
  • Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 179, 183, 186, 199, ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Kreuzmann_starší&oldid=23883808“