Nepasice
Nepasice | |
---|---|
Letecký snímek | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Třebechovice pod Orebem |
Okres | Hradec Králové |
Kraj | Královéhradecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°12′31″ s. š., 15°57′23″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 350 (2021)[1] |
Katastrální území | Nepasice (4,43 km²) |
PSČ | 503 46 |
Počet domů | 104 (2011)[2] |
Nepasice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 103373 |
Kód k. ú. | 703371 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nepasice (německy Nepasitz) je vesnice, část města Třebechovice pod Orebem v okrese Hradec Králové. Nachází se asi tři kilometry západně od Třebechovic pod Orebem. Prochází zde silnice I/11. Nepasice je také název katastrálního území o rozloze 4,43 km².[3]
Exulanti[editovat | editovat zdroj]
Během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. Z obce Nepasice a Blešno prokazatelně uprchli v roce 1742 přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku tito lidé: [4]
- Vojtěch Malý s manželkou a čtyřmi dětmi. Současně s ním odešel i Vojtěch Malý, sedlák z Blešna. Dne 14. února 1742 rychtář a konšelé obce Blešna si přišli prohlédnout mohovitost z kreraužto odtad do Slízka odjeti míní. V inventáři je uvedena i sláma a hrachovina, kterou sedlák Malý z Blešna do Slezska odvézt nehodlal.[5]
- Jan Stříbrný, chalupník z Nepasic. Emigroval s manželkou Dorotou († 17. února 1771, stará 80 let, Husinec).[6] Jan Stříbrný patří mezi zakladatele obce Husinec, což byla první česká exulantská kolonie v pruském Slezsku. Samuel Figulus, pravnuk Jana Amose Komenského, byl kazatelem českého sboru v Husinci od roku 1754 až do své smrti v roce 1771.
- Václav Stříbrný, sedlák z Nepasic († 11. července 1742 v Münsterbergu). Emigroval s manželkou Kateřinou, synem Václavem (28), Jakubem (24), Jiříkem (15) a Matějem (10). Opouštěný majetek byl sepsán 13. února 1742 (2 kobyly, hříbě, tkalcovský stav...) za jeho přítomnosti.[5]
- Jakub Stříbrný, syn Václavův. V říjnu 1750 byl starším sboru. I on patří k zakladatelům obce Husinec, stejně jako jeho matka Kateřina. Kateřina zemřela 17. února 1756 ve věku 66 let. Jakub dne 12. června 1796 ve věku 80 let. Jeho nejmladší dcera Marie (* 14. května 1783 se 24. července 1803 provdala za Václava Zounara. Tato mladá rodina patřila k zakladatelům města Zelov.[7]
- Matěj Stříbrný, syn Václavův. Žil stejně jako celý rod Stříbrných v Husinci. Zemřel 3.9.1779. Na cestě do Vratislavi z dopuštění Božího od koně svého do boku kopnutý byl, dne 3.9, když ho z Weigwitz domů vezli, na cestě v Klein Laudy dokonal.
- Jan Stříbrný (II.), který zemřel 2. května 1780 ve věku 60 let v Husinci, patří rovněž k zakladatelům této obce, stejně jako Jiřík Stříbrný. Odkud pocházeli, není známo, ale dá se předpokládat příbuzenský vztah.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Vesnice stojí ve Orlické tabuli na hranice přírodního parku Orlice. Jižně od ní protéká řeka Orlice, jejíž tok s přilehlými pozemky je součástí přírodní památky Orlice.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: KALICH 599 s. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279
- ↑ a b SOA Hradec Králové, Velkostatek Opočno, sig. 1
- ↑ Volf Josef: Soupis nekatolíků uprchlých z Čech r. 1742. In: Věstník Královské české společnosti nauk, 1909, Praha 1910
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Zelów : Česká exulantská obec v Polsku. 1. vyd. Praha: Kalich 433 s. ISBN 80-7017-793-4, ISBN 978-80-7017-793-8. OCLC 52454283
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nepasice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Nepasice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa katastru Nepasice na webu ČÚZK