Čakovec (Čakov)
| Čakovec | |
|---|---|
 Statek čp. 18 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Čakov |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°58′8″ s. š., 14°19′18″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 66 (2021)[1] |
| Katastrální území | Čakovec (3,10 km²) |
| Nadmořská výška | 435 m n. m. |
| PSČ | 373 84 |
| Počet domů | 28 (2011)[2] |
  Čakovec | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 56758 |
| Kód k. ú. | 656755 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čakovec (dříve[kdy?] též Malý Čakov) je vesnice ležící v okrese České Budějovice, na samém západním okraji Českobudějovické pánve, zhruba 11 km západně od Českých Budějovic. Ves tvoří jednu ze tří částí obce Čakov. V roce 2011 zde trvale žilo 49 obyvatel.[3]
Název[editovat | editovat zdroj]
V počátcích mívala tato ves společné jméno s blízkým Čakovem a obě sídla je tak v písemných pramenech možno rozlišit jen s nesnázemi, např. pomocí údaje o jejich držitelích. K Čakovci, kde na rozdíl od Čakova stávala tvrz, se zřejmě vztahují zmínky o Ješkovi z Čakova (psáno Czeczow, Czecaw či Zcekow) na konci 30. a ve 40. letech 14. století.
Dříve byl užíván i název Malý Čakov, německy Klein Tschekau nebo Klein Czekau.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1407 se vesnice poprvé připomíná pod svébytným názvem jako Malý Čakovec. Jejími majiteli byli od 15. století příslušníci vladyckého rodu Čakovců z Bohušic, z nichž Jan z Bohušic, oddaný stoupenec rožmberského rodu, musel roku 1469 o svou tvrz svést boj s odbojným Jindřichem Roubíkem z Hlavatec, zapřisáhlým škůdcem Rožmberků. Čakovcové na Čakovci zdatně hospodařili až do roku 1620, kdy za stavovského povstání tvrz i ves se vším hospodářstvím padly v plen vojsku. Nedlouho poté, v roce 1630 prodal Jiří Jan Čakovec z Bohušic tento majetek vyšebrodskému klášteru cisterciáků. V rámci klášterního panství Komařice pak Čakovec setrval po následující dvě století až do zrušení poddanství. Poté od roku 1850 ves tvořila součást obce Kvítkovice, za nacistické okupace byla v letech 1943 až 1945 spolu s nimi připojena k obci Čakov, poté znovu součástí Kvítkovic až do 13. června 1964, kdy byly začleněny pod obec Jankov, zatímco Kvítkovice byly připojeny k Lipí . Ke dni 24. listopadu 1990 se Čakovec od Jankova oddělil v rámci obnovené obce Čakov.[5][4]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1840 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 92 | 120 | 126 | 119 | 122 | 132 | 143 | 120 | 77 | 74 | 70 | 49 | 37 | 40 |
| Počet domů | 12 | 14 | 15 | 15 | 15 | 22 | 22 | 26 | 28 | 24 | 22 | 21 | 28 | 29 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Panský dvůr čp. 6 v místech někdejší tvrze na jihozápadním okraji vsi, v nynější podobě klasicistní novostavba po požáru 1819. Na bráně monogram tehdejšího vyšebrodského opata Isidora Teutschmanna, ve štítě hlavní budovy opatský znak.
- Statek čp. 18 s bohatě zdobenými volutovými štíty ve stylu selského baroka (dat. 1848 a 1850); dobře dochovaná je i další původní zástavba vsi (např. čp. 1, 7 a 13)
- Kříž na památku padlých v první světové válce z roku 1918
- Pozůstatky mohylového pohřebiště z doby halštatské a laténské (6. až 4. století př. n. l.) v lese západně od Čakovce, směrem k Jankovu
- Vodní mlýn č.p. 9
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- V Čakovci se narodil Jaroslav Pouzar (1952), hokejista, dvojnásobný mistr světa a trojnásobný vítěz Stanleyova poháru.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 163.
- ↑ a b KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1.
- ↑ Genealogie Českobudějovicka [online]. [cit. 2008-12-02]. Dostupné online.
- ↑ RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 188–189.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čakovec na Wikimedia Commons - Čakovec na webu Selské baroko
