Žuravno

Žuravno ;
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	49°15′29″ s. š., 24°17′8″ v. d.
Stát	Ukrajina
	Žuravno
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	45,3 km²
Správa
Oficiální web	www.zhydachiv.lviv.ua
PSČ	81780, 81781
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žuravno (ukrajinsky Журавно, polsky Żurawno) je obec na Ukrajině, ve Lvovské oblasti, ve Stryjském rajónu. Je zde správní centrum Žuravněnské venkovské komunity. Obec leží na soutoku řek Dněstr a Svičy. V roce 2017 zde žilo 3534 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název obce pochází od černých jeřábů, kteří se v těchto oblastech usadili. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1435. V roce 1445 bylo Žuravno uváděno jako městečko. V 16. století získalo Žuravno statut města, v roce 1563 zde bylo zavedeno magdeburské právo.. Před druhou světovou válkou se město nacházelo v Polsku.

V roce 1676 sváděla polská vojska krále Jana III. Sobieského téměř měsíc urputné boje se stotisícovou tureckou armádou na „Žuravněnských polích“ mezi řekami Dněstr a Sviča. V okolí města byl uzavřen Žuravněnský mír, který ukončil polsko-tureckou válku probíhajicí v letech 1673 až 1676, a zastavil tureckou expanzi, které padl za oběť 4 roky předtím Kamenec Podolský. K 200. výročí oné události byl v Žuravně vztyčen pomník v podobě kamenného sloupu na vysokém podstavci.

Vojenské síly nacistického Německa obsadily území počátkem července 1941. Od začátku září do listopadu 1942 byla většina Židů v Žuravně deportována do vyhlazovacího tábora Belzec. Asi 160 židovských specialistů bylo záměrně ponecháno a uvězněno v otevřeném ghettu. V únoru a červnu 1943 byli zavražděni během dvou hromadných poprav na okraji vesnice, které provedlo německé četnictvo a ukrajinská místní policie.^[1]