Blažnov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Blažnov
hlavní cesta v Blažnově
hlavní cesta v Blažnově
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKřešín
OkresPelhřimov
KrajKraj Vysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel15 (2021)[1]
Katastrální územíKřešín u Pacova (8,87 km²)
PSČ394 24
396 01
Počet domů17 (2011)[2]
Blažnov
Blažnov
Další údaje
Kód části obce76112
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blažnov (německy Blasnow) je malá vesnice, část obce Křešínokrese Pelhřimov. Nachází se asi 1 km na jihovýchod od Křešína. V roce 2011 zde bylo evidováno 17 adres a 6 stálých obyvatel.[3] [4] Severně od osady protéká Martinický potok, který je levostranným přítokem řeky Želivky.

Blažnov leží v katastrálním území Křešín u Pacova o výměře 8,87 km².[5]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název se vyvíjel od varianty Blaznow (1355), v Blažnowie (1543), v Blaznowie (1552), Blaznow (1578), Blasnow (1654), Blaznow, Blazniow (1787), Blažnow (1848) až k podobě Bláznov v roce 1854. Místní jméno znamenalo Blažnův (dvůr), varianta Bláznov měla posměsný charakter.[6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné online. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  6. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 88. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]