Diskuse:ANO 2011

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 1 měsícem od uživatele KEATO v tématu „Strana vs hnutí
V článku je použit materiál (http://cs.wikipedia.org/w/index.php?diff=8899332&oldid=8180025) uvolněný držitelem nebo vykonavatelem autorských práv pod licencí GFDL a CC BY-SA 3.0. Povolení bylo doručeno do systému VRTS spravovaného PR oddělením Wikimedia pod číslem 2012081310005595.

Tato šablona neslouží k prohlášení autora o vlastnictví; vkládá ji pouze tým VRTS poté, co na e-mail permissions-cs@wikimedia.org obdrží jasné potvrzení o uvolnění díla pod danou licencí.

Příspěvek[editovat zdroj]

K mému příspěvku: V tomto hnutí jsou čtyři bývalí členové Komunistické strany Československa, předseda hnutí Andrej Babiš, Martin Komárek, Josef Vozdecký a Pavel Telička. není možné připojit zdroj. Budete muset wikipedii opravit máte tam nějákou technickou chybu. Hodně štěstí při opravě přeje --89.102.215.113 4. 11. 2013, 20:13 (UTC)

Chyba nebyla ve Wikipedii, ale ve vaší nepozornosti. V parametru odkazu "ref", vám vypadl znak ">". Už jsem to opravil a přesunul do příslušné sekce. (Curtis (diskuse) 4. 11. 2013, 22:06 (UTC))


Je Ano 2011 opravdu politickým hnutím nebo politickou stranou? Vždy jsem si myslel, že rozdíl mezi politickou stranou a hnutím je v tom, že strana má formálního vůdce/vedení. Navíc na wiki stránce o politických hnutích je uvedeno, že nevznikají za účelem zvolení svých členů do vládních úřadů. Pokoušel jsem se najít nějakou definici v ověřeném zdroji, zatím bohužel neúspěšně. ("Truth") -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 160.216.8.34 (diskuse)

Ideologie[editovat zdroj]

Rád bych se chtěl zeptat proč je u ANO uveden centrismus a liberalismus? Vzhledem k samotným prohlášením pana předsedy a v jeho knize je jasné, že se jedná o blud. Strana naopak usiluje o korporativismus a centralismus. Už jen ten slogan "řídit stát jako firmu", zrušení krajů, a jiné. --209.173.4.40 13. 9. 2017, 13:41 (CEST)Odpovědět

Strana vs hnutí[editovat zdroj]

Ačkoliv to o sobě bude ANO stále tvrdit, už od první účasti ve volbách se nejedná o politické hnutí ale politickou stranu, jelikož se snaží "o získání politické moci ve volbách", resp. je "organizována za účelem zvolení členů hnutí do vládních úřadů". Nepřijde mi správné, aby politicky nestranná wikipedie dělala marketingovému oddělení strany ANO tu službu, že bude papouškovat co se jim do krámu hodí. --109.80.117.6 24. 10. 2017, 12:41 (CEST)Odpovědět

Článek Politické hnutí (kromě toho, že neobsahuje žádné zdroje) byl před 6 lety přeložen z anglické Wikipedie a nevím, jak moc reflektuje a nereflektuje český význam tohoto pojmu. Faktem nicméně je, že česká legislativa ([1]) rozlišuje politické strany a politická hnutí, přičemž ANO je registrováno jako hnutí ([2]). Prokazatelně tedy nejde o nějaké papouškování marketérů. --Harold (diskuse) 25. 10. 2017, 09:55 (CEST)Odpovědět
@Harold Článek Politické hnutí by bylo dobré upravit tak, aby odrážel poměry v Česku. Já jsem se o to pokusil, ale Kacíř to zamítl. --KEATO.ER.CZ (diskuse) 27. 2. 2024, 07:05 (CET)Odpovědět
@Kacíř --KEATO.ER.CZ (diskuse) 27. 2. 2024, 07:06 (CET)Odpovědět
@KEATO: A taky v diskusi vysvětlil, z jakého důvodu byly dané úpravy nevhodně provedené a jak je provést řádně. --Harold (diskuse) 27. 2. 2024, 12:06 (CET)Odpovědět
@Harold Prosím o provedení těchto úprav, já sám to neumím. --KEATO.ER.CZ (diskuse) 17. 3. 2024, 13:27 (CET)Odpovědět
@KEATO: Děkuji za důvěru, avšak protože to není téma, kterým bych se nějak hlouběji zabýval, nemám v plánu do daného článku zasahovat. --Harold (diskuse) 17. 3. 2024, 15:38 (CET)Odpovědět
@Harold Možná se toho ujme někdo jiný. --KEATO.ER.CZ (diskuse) 17. 3. 2024, 16:29 (CET)Odpovědět

Infobox[editovat zdroj]

V infoboxu vidím na mobilu zbytečné modré plochy u mandátů. Modrá plocha u Sněmovny po volbách 2017 překrývá počet mandátů 78. Co s tím? --Zbrnajsem (diskuse) 27. 10. 2017, 22:54 (CEST)Odpovědět

Barvu jsem změnil na světle modrou (ono ANO změnilo barvu?), mělo by to být lepší. --Vachovec1 (diskuse) 27. 10. 2017, 23:25 (CEST)Odpovědět
Je to mnohem lepší, mockrát děkuji. --Zbrnajsem (diskuse) 28. 10. 2017, 08:49 (CEST)Odpovědět

Business-firm party, Třetí názor[editovat zdroj]

První dotaz: je vůbec nějak doložen ten obrat "strana typu firmy"? Jediný zdroj v češtině, který tam k tomu vidím, je Kopeček/Svačinová, a tam používají důsledně obrat "strana-firma" (na začátku 1× "strana-obchodní firma"). Osobně bych za ideální překlad považoval "firemní strana", ovšem to by byl evidentně nepovolený vlastní výzkum. Co se týče konkrétní podoby příslušného tvrzení, nejsem si úplně jist. Možná něco jako "Z hlediska stranické typologie bývá řazeno"?

Ještě jedna věc: dokládat (v infoboxu) zaměření=populismus silně zaujatým serverem Echo24 a starým článkem doktoranda FF UK, který pro své tvrzení neuvedl žádné důkazy, považuji za zcela nedostatečné. --Vachovec1 (diskuse) 5. 12. 2017, 19:23 (CET)Odpovědět

Já jsem tam původně dal pro jistotu termín business-firm party, není to sice česky, ale je k tomu nejvíce zdrojů a uvedením názvu v překladu, který zmiňuješ ("strana-obchodní firma"), jsem si nebyl jistý - nebyl jsem si jistý zavedeností toho pojmu. Na ten aktuální obrat to změnil Kacir. A asi bych ho raději nepoužil, ale jeho důvody pro změnu neznám. "Strana-firma" podle mě může být. V angličtině se také používá výraz "entrepreneurial party", což se dá podle mě poměrně snadno přeložit jako podnikatelská strana, to jsem v článku uvedl jako alternativní název, ale jist si tímto postupem úplně nejsem. "Firemní strana" - nevím jistě, asi raději ne. Ten tvůj návrh tvrzení by mi určitě nevadil, téměř totožný už v článku byl. --Pavel Krupička (diskuse) 6. 12. 2017, 01:31 (CET)Odpovědět

@Ladin: Nebylo by lepší nechat to tvrzení ohledně stranické typologie ve druhé větě? Přijde mi, že tvrzení, které je podepřeno větším množstvím kvalitních nezávislých zdrojů je důležitější než např. sebeprezentace hnutí ANO (Mezi hlavní cíle ANO 2011 patří prosazení fungujícího státu a boj s korupcí) nebo informace o historii hnutí. Myslím, že se jedná o výstižnou nezávislou definici strany. Také se mi moc nelíbí, když je ten názor umístěn v odstavci, kde následuje další sebeprezentace hnutí. --Pavel Krupička (diskuse) 6. 12. 2017, 01:31 (CET)Odpovědět

@Pavel Krupička: Ok, snad to někdo časem doplní o další důležité charakteristiky, které jsou v současnosti pouze v infoboxu (centristická, liberální, populistická), aby ten popis byl plastičtější.--Ladin (diskuse) 6. 12. 2017, 09:16 (CET)Odpovědět

Přesunuto z Diskuse:Strana typu firmy
Ad) Třetí názor k ANO a vložení podtrženého textu kolegou Zbrnajsem: „Z hlediska stranické typologie je některými autory řazeno mezi strany typu firmy.“
Kolega Zbrnajsem vložil neurčitou formulaci: „některými autory“, což je první problém a druhým pak fakt, že dosud nedodal žádné zdroje, které by tvrdily opak, tj. že v souvislosti s modelem strany typu firmy, ANO nebylo hodnoceno či není možné ho považovat za tento typ strany. Zatím se zdá, že politologické zdroje zkoumající ANO z hlediska typu strany-firmy se shodují ji takto klasifikovat. Pak tedy zatím panuje konsenzus všech autorů, nikoli jen některých autorů, čemuž má odpovídat NPOV formulace bez podtrženého textu. Takže, je potřeba doložit zdroji, že ANO typově neodpovídá straně-firmě, což je samozřejmě možné, jen zatím nebyly předloženy zdroje podporující tento pohled.--Kacir 6. 12. 2017, 01:30 (CET)Odpovědět

Tváře strany[editovat zdroj]

Navrhuji vymazat z úvodu větu o tvářích strany, podle mě jde dost těžko určit, kdo z těch lidí je spíše tváří strany. Přece jen je jich hodně a střídají se, snad s nějakým zdrojem by šlo někoho ponechat. Takto mi připadá výběr osob značně subjektivní, podle mě je třeba nyní pro AB zásadním člověkem Faltýnek,ale taky bych ho tam bez zdroje nenechával.--Ladin (diskuse) 5. 12. 2017, 21:16 (CET)Odpovědět

S touhle věcí jsem já nezačal. Kdosi tam dal kdysi Komárka a Stropnického (v tomto pořadí), přitom ten druhý je ministr obrany (možná brzo ministr zahraničí) a IMHO už jen bývalý herec a režisér, což z toho dosavadního znění nevyplývalo. A nemyslím, že u takových lidí mají být zdroje, že existují, speciálně u tak významných politiků jako jsou Vondráček (nyní právoplatně, 139 hlasy ve Sněmovně zvolený ústavní činitel) a Stropnický? Tak si nemyslím, že je dobré vymazat z úvodu všechny čtyři významné členy ANO a nechat tam jen Babiše. (Jakou roli dnes hraje Komárek, to zcela nevím.) Pak by to totiž bylo IMHO docela POV a „voda na mlýn“ pro nedoložené, dokonce nepravdivé tvrzení, že ANO je pouze nástroj pro zájmy Babiše a jeho firem, že tam je jen on a nikdo další s vlastní politickou pozicí. A to snad nepodporujete, kolego Ladine, nebo ano? --Zbrnajsem (diskuse) 5. 12. 2017, 21:27 (CET)Odpovědět
Může být, já bych vůbec ten úvod ještě trochu pročistil, jsou tam podle mě duplicity (info o odstraňování korupce) a možná by tam mohlo být méně sebeprezentace hnutí ANO, jinak viz sekce výše. --Pavel Krupička (diskuse) 6. 12. 2017, 01:31 (CET)Odpovědět

Strana-firma[editovat zdroj]

Nesouhlasím s přesunem poukazu na strany-firmy hned na začátek úvodu. A velké pročišťování úvodu také nepodporuji. Kolego Krupičko, oba jsme doposud přehlédli velmi zásadní informaci o členství ANO 2011 v evropském liberálním uskupení ALDE. Toto zjištění je pro článek významné. Nepředpokládám, že hnutí bylo z ALDE vyloučeno. Pokud ano, tak by reference č. 1 byla neplatná. Pokud ne, a to předpokládám, tak to má velký dopad na veškeré úvahy o charakteru tohoto hnutí. A to zcela nezávisle na tom, že je ta informace převzata z jejich webové stránky. Nemůže být nepravdivá, to jim nelze podsouvat. Ono se to jistě najde i jinde. Tohle je právě ten náš problém. Zatím je do článku zapracováno hodně zdrojů s informacemi pro ANO nepříznivými. Málokdo se snažil, to nějak dobře vyvážit a pracovat s jinými informacemi. Já to teď narychlo spravit nemohu. Ale tu informaci o členství v ALDE, která přece nemohla být a nebyla tak neopatrná, aby přijala ANO za člena jen na základě Teličkova doporučení (nýbrž věděla tak jako tak, co dělá), nelze přejít jako podružnou. --Zbrnajsem (diskuse) 6. 12. 2017, 09:42 (CET), --Zbrnajsem (diskuse) 6. 12. 2017, 11:31 (CET)Odpovědět

K ALDE: ANO2011 je na oficiálních stránkách ALDE uvedeno jako člen – [3]. --Vachovec1 (diskuse) 6. 12. 2017, 11:47 (CET)Odpovědět
Pokud tomu rozumím, dáváte do souvislosti členství v ALDE s politologickou typologií. Osobně se domnívám, že to moc srovnávat nejde. Je podle mě lepší uvést tyto informace nezávisle, což v článku je. Dávat to do souvislostí a na základě toho editovat článek - nebyl by to už vlastní výzkum? Pokud se tedy ale do toho pravděpodobně vlastního výzkumu pustím, tak bych řekl, že např. Turecko je členem NATO (nedemokratická země min. s náběhem k diktatuře) a také to nic o průměrném členovi NATO nevypovídá. Takový je zkrátka podle mě světová/evropská politika. Proti informacím, které budou ANO hodnotit pozitivně a vycházet z věrohodných, nezávislých zdrojů samozřejmě nic nemám. Že je ANO 2011 řazeno mezi strany typu firmy je názor minimálně 5 politologů, viz uvedené zdroje. --Pavel Krupička (diskuse) 6. 12. 2017, 17:46 (CET)Odpovědět
Jistě, mimochodem Forza Italia, na které byl typ firemní strany popsán, a představuje modelový příklad jednoho ze dvou podtypů firemní strany, byla v letech 1999–2009 členem Evropské lidové strany. Takže, snad naznačovaný vývod, že strana organizovaná v evr. politické straně nemůže být firemní, neplatí. --Kacir 7. 12. 2017, 14:05 (CET)Odpovědět
Proč? To celé není průkazné. Mimochodem, Turecko nemá s ALDE nic společného. Podle mne je opravdu špatně, že hned v druhé větě je strana-firma, ač to je pouze ne zcela průkazná politologická typologie. Politologie opravdu není exaktní věda, s důkazy pro svá tvrzení mohou být politologové na štíru. Zato členství v ALDE, které je 100 % fakt, je v článku až dost dole podtím, což může působit na čtenáře dojmem, že to je cosi druhořadého, zatímco strana-firma je velmi důležitá charakteristika. --Zbrnajsem (diskuse) 7. 12. 2017, 18:59 (CET)Odpovědět
Co se týče strany „Itálie vpřed“, jak se snad může přeložit název Forza Italia (forza je ale italsky také „síla“): V roce 2009 se stará strana toho jména přejmenovala na Popolo della Libertà. Byli v ní pak politikové jako Letta a jiní, a byli ve vládě. Nebudu to dále rozvádět. Každopádně v roce 2013 předseda strany Silvio Berlusconi oznámil, že se strana vrací ke starému názvu. Na de:wiki ale založili pro tu staronovou formaci nový článek, Forza Italia (2013). Lidé jako Letta se od Berlusconiho odvrátili. Ale staronová Forza Italia existuje dodnes, Berlusconi je nadále předsedou - a strana je členem obří Evropské lidové strany jako byla do roku 2009. To je zajisté důkaz toho, že není považována za nedemokratickou, neproevropskou nebo nějak jinak „zlou“, ač jí politologové dávají nejméně čtyři nálepky, mj. populismus. ANO 2011 je členem ALDE, evropských liberálů, a to je také důkaz serióznosti. --Zbrnajsem (diskuse) 7. 12. 2017, 19:16 (CET)Odpovědět
Dobrý den, reaguji na Wikipedie:Třetí_názor#ANO_2011: to ale nestačí a toto tvrzení relativizuje tím, že se jedná o názor "některých autorů". Neuvádí ale žádné, kteří by tvrdili opak a svou verzi prosazuje reverty No, já bych k tomu asi řekl, že pokud to ti další politologové netvrdí, tak těžko se to bude dokládat referencemi, spíš bych asi mohl doporučit kompromisní řešení, třeba formulaci typu: Podle názorů některých významných politologů je toto politické hnutí označováno za stranu typu firmy.[a odkazy na dané zdroje-politology] Ale určitě by pak nebylo špatné doplnit takového označení/zařazení rovnou do článku o příslušném politickém subjektu i u dalších politických subjektů, o kterých to zdroje tvrdí, nejen o jednom (třeba tady vidím, že někdo uvádí tyto příklady). --Vřed (diskuse) 31. 12. 2017, 00:27 (CET)Odpovědět

Barva[editovat zdroj]

Dobrý den, máme prosím zdroj na oficiální barvu ANO? Dle zasedacího pořádku sněmovny (https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=1003) by to měla být tmavě modrá (#336), ovšem nevím, jak moc tomu věřit. Změnil jsem ilustraci složení sněmovny a pak jsem si uvědomil, že to navzájem nesedí. Podobný problém je i u dalších politických stran, ovšem ten rozdíl není tolik vidět. Děkuji. --Qeqwq (diskuse) 19. 2. 2018, 00:45 (CET)Odpovědět

Politická orientace[editovat zdroj]

Babišovci nejsou tak úplně uprostřed. Jsou spíš napravo, ne? Já vím , že v současné době už nesou pravičáci a levičáci tak rozeznatelní (třeba ten Babiš), ale i tak. Opravíte to někdo? Já totiž to politiky nechci hrabat, jenom ať to případně opraví někdo kdo tomu rozumí. Strašidlo (diskuse) 17. 4. 2018, 13:54 (CEST)Odpovědět

Řekl bych, že musíme vycházet z toho jaký program prosadili a prosazují. Už ten fakt, že chtějí vládnout bez problému s ČSSD a KSČM z nich nedělá pravicovou stranu. Itsyoungrapper (diskuse) 19. 4. 2018, 20:39 (CEST)Odpovědět
Vidím to jako kolega Itsyoungrapper. Centrismus v infoboxu souhlasí. Ani levice, ani pravice, ač by to vzhledem k Babišovi (coby velkopodnikatelovi) bylo nasnadě. --Zbrnajsem (diskuse) 19. 4. 2018, 21:40 (CEST)Odpovědět

Je příznačné, že údajný liberalismus je zdojován přímo webem hnutí ANO, to by mělo být smazáno co nejdříve. Co se týká jejich skutečné orientace, je v médiích poslední dobou slyšet hlavně o populismu.--Ladin (diskuse) 19. 4. 2018, 22:03 (CEST)Odpovědět

Kolego Ladine, ekonomicky jsou rozhodně liberálové. A celkově také, jsou ostatně členem Evropských liberálů. To tedy nemažme. --Zbrnajsem (diskuse) 19. 4. 2018, 22:13 (CEST)Odpovědět
Ano, ponechme to, ale s nezávislým zdrojem, prozatím tady žádný takový nevidím. Osobní pocity bych nechal stranou. Podle mě členství v ALDE nestačí, ale to je pouze můj názor. Můžeme to nechat na diskusi a prozatím liberalismus mazat nebudu.--Ladin (diskuse) 20. 4. 2018, 10:53 (CEST)Odpovědět
Vidím, že jsme se shodli nechat to tak XD, tak do toho nebudeme hrabat a necháme to jako diskuzi. Strašidlo (diskuse) 3. 5. 2018, 12:08 (CEST)Odpovědět
Jak se projevuje liberálnost a centrismus ANO? Liberální strana neprosazuje EET a dávky v podobě jízdného nebo obědů pro školáky jsou vyloženě levicové. Když použiju výrok pana Peheho: Ve výhledu několika příštích let může být pro Babiše hendikepem, že se zcela přeorientoval na spíše levicově smýšlející „postkomunistické“ voliče. https://www.novinky.cz/komentare/491328-komentar-ano-posililo-ale-dal-celi-nemalym-rizikum-jiri-pehe.html Případně pana Pečinku: Nově podle něj stranu Andreje Babiše volí bývalí voliči KSČM, ČSSD a částečně i SPD. https://dvojka.rozhlas.cz/bohumil-pecinka-hnuti-ano-hrozi-v-pristich-volbach-pyrhovo-vitezstvi-7698201?player=on#player --Otaznick (diskuse) 7. 12. 2018, 15:15 (CET)Odpovědět
Kolego Otaznicku, postoje ANO k tak detailním otázkám jako je jízdné a obědy pro školáky nejsou vysloveně levicové. Takováto sociální opatření mohou klidně podporovat i zcela liberální strany. To vůbec není v rozporu s koncepcí tzv. sociálního tržního hospodářství, kterou např. v Německu téměř bez výhrad podporují všechny parlamentní strany kromě Die Linke. A ani tato levicová strana není úplně proti tržnímu hospodářství bez neuvážených zásahů státu, nechce např. prosazovat znárodňování podniků plošně nebo s nějakými hranicemi počtu zaměstnanců. To už byla obrovská chyba tzv. Košického vládního programu z roku tuším 1944, že se stanovila ta nešťastná hranice 50 zaměstnanců, která pak sice do „Vítězného února 1948“ neznemožnila úplně malé soukromé podnikání, ale vymezila mu nesnesitelné a nesmyslné hranice. Je podstatou liberální politiky v hospodářství, že podnikatelům taková nesmyslná omezení neukládá. Zároveň ale uznává nutnost sociální zodpovědnosti podnikatelů. A to je politikou ANO 2011, proto se tato strana může hlásit k liberálním zásadám a je členem oné evropské liberální strany.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Zbrnajsem (diskusepříspěvky)
Máte pravdu, spíš by se hodilo použít označení "autoritarismus". Beze sporu je hnutí ANO strana jednoho muže a tak to berou i voliči a je to podle mě i hlavní důvod úspěchu této strany. Kdo nesouhlasí s majitelem strany odchází. Ostatně model státu jako firmy, který AB razí, má také tyto rysy. Hnutí Andreje Babiše tedy musíme chápat jako kvalitativně nový politický jev, který úspěšně propojuje neoliberalismus s autoritarismem. http://a2larm.cz/2018/07/velky-sef-prichazi/
A nemělo by se zapomínat i na korporativismus (viz aktuální kauza střetu zájmů stát vs Agrofert). https://archiv.ihned.cz/c1-66195980-mimochodem-davida-klimese-vitejte-v-korporativisticke-druhe-republice -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Otaznick (diskuse)
Myslím, že jste mne nepochopil. IP kolega ten korporativismus smazal, a to oprávněně. Nevracejte to tam, prosím. Je to nesprávné. --Zbrnajsem (diskuse) 9. 12. 2018, 12:04 (CET)Odpovědět
Dobrá, dejme tomu, že autoritarismus strana ANO zatím naplňuje pouze okrajově, ale řekněte mi, proč je korporativismus špatně? Dokládám to dvěma nezávislými zdroji. Je veřejným tajemstvím, že Babiš používá svůj politický vliv k navýšení majetku svých korporací. Pokud by tomu tak nebylo, tak by Agrofert už před vstupem do politiky prodal. Evropská komise pomocí právního rozboru potvrdila střet zájmů AB, který má přímý zájem, aby mu jeho firmy co nejvíce vydělávaly.--Otaznick (diskuse) 10. 12. 2018, 09:44 (CET)Odpovědět
A jak se konkrétně může projevovat korporativismus? Třeba tím, že se bývalý pracovník korporace postará o to, aby korporace nebyla pokutována. https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/babisuv-ministr-odpousti-agrofertu-milionove-pokuty_431140.html Příkladů by se samozřejmě dalo najít daleko více (EET jako zdroj informací o konkurenci, zajišťovací příkazy finanční správy pro likvidaci konkurence, lobování za zachování dotací pro velké zemědělské subjekty aj.) --Otaznick (diskuse) 10. 12. 2018, 10:54 (CET)Odpovědět

Začnu radši odleva. Prosím Vás snažně, abyste do politiky ANO 2011 nepletl záměry Babiše jako podnikatele, nyní ovšem podnikatele "na dovolené". Hospodářské otázky jsou komplikovanější než tušíte. Komu měl Babiš Agrofert prodat??? A za kolik peněz??? Milý kolego, ty miliardy by mohla zaplatit jen cizina, nejspíše Číňané. Nebo americké finanční společnosti jako Blackrock. Buďte jako Čech rád, že Babiš nic neprodal, a že je to tak, jak to je. Ve světě, i hospodářském, se dějí opravdu převratné změny. Ty musíme chápat realisticky. Čína je druhá hospodářsky nejsilnější mocnost. EU neprosperuje tak, jak by měla. Jsou v ní velmi bohaté státy, ale s velkými státními dluhy - a také chudé státy. Už jste někdy slyšel o tzv. target saldech Německé spolkové banky? Že je to skoro 1000 miliard eur? Česko potřebuje alespoň několik vlastních velkých podnikatelů, ať se Vám to líbí nebo ne. Víte, kolik procent českého hospodářského výkonu je už kontrolováno cizinou? Všechno by mělo mít své meze. --Zbrnajsem (diskuse) 10. 12. 2018, 11:34 (CET)Odpovědět

A nutil někdo pana Babiše zakládat politickou stranu, která bude v případě úspěchu čelit neustálým střetům zájmů? Neříkám, že zde nejsou obecné oligarchistické tendence jako důsledek zpackané privatizace, ale je důležité nazývat věci pravými jmény. ANO není obvyklá demokratická strana a to hlavní co ji odlišuje od konkurence je mediální a finanční zázemí jeho zakladele, toho času obmyšleného svěřeneckých fondů, jenž se můžou kdykoliv přepsat zpátky na majitele. Zatím jste mi nenapsal, proč nelze zahrnout výše zmíněnou ideologii (a to nejsem první v této diskuzi, kdo tvrdí, že této straně právem náleží). --Otaznick (diskuse) 10. 12. 2018, 12:39 (CET)Odpovědět
@Otaznick: Odpovím Vám, až budu mít čas. Dnes to už nestihnu. --Zbrnajsem (diskuse) 10. 12. 2018, 21:13 (CET)Odpovědět

Senátoři hnutí ANO 2011[editovat zdroj]

Prosím někoho, kdo by měl trochu času o prověření této editace. Díky! Patriccck (diskuse) 12. 6. 2019, 19:04 (CEST)Odpovědět

Počet zvolených senátorů za nějaký subjekt, tedy zisk mandátů podle subjektů, lze zjistit jednoduše ze seznamu. Voleb se účastní volební strana. Počet opakování subjektu ve sloupci volební strana v seznamu rovná se počtu získaných mandátů. V případě koalic se každému jejímu členu započte +1 mandát, který je nedělitelný (př. Jiří Drahoš byl zvolen za KDU-ČSL, SZ, STAN a TOP 09, tj. všem se u Senátu započte +1 mandát). Editace už byla vrácena. --Kacir 12. 6. 2019, 19:26 (CEST)Odpovědět
Dovolím si s kolegou částečně nesouhlasit. V případě koalic je jen jedna strana navrhující (v tabulce seznamu členů je podtržena) a té by se měl započítat mandát. Spolunavrhování skrze koalice považuji za vhodnější v infoboxu uvést poznámkou. ANO má 6 zvolených senátorů a ve svém sedmičleném klubu ještě jednoho člena, který ovšem byl zvolen za jinou stranu. Takže v infoboxu mandátů 6 a případně poznámka o sedmém.--Fafrin (diskuse) 16. 6. 2019, 23:10 (CEST)Odpovědět
Voleb se ale účastní, kandiduje v nich, volební strana – nikoli navrhující strana. Volební strana je u nekoalic totožná s navrhující stranou (nikdo jiný v takovém případě nekandiduje). Není zřejmě, proč by se měly mandáty počítat podle navrhujících stran, což je stejně irelevantní kritérium jako např. politická příslušnost kandidáta. Finanční příspěvek za mandát není vyplácen navrhující straně, ale (u koalic) všem členům volební strany. Senát tak správně uvádí, že Drahoš byl zvolen za KDU+Z+STAN+TOP, tj. že mandát získal za všechny tyto subjekty kandidující v koalici, nikoli že mandát získal za navrhující stranu STAN.--Kacir 17. 6. 2019, 11:13 (CEST)Odpovědět
P.S. Sekce infoboxu se jmenuje „Zisk mandátů ve volbách“, tedy pro počítání mandátů podle klubů bychom ji museli přejmenovat, ale především by u klubů názvem nekopírujících jeden subjekt nebylo jasné, kolik mandátů a komu je v článcích stran přičíst (v Senátu např. existoval klub otevřené demokracie, ale žádná taková strana s článkem neexistuje).--Kacir 17. 6. 2019, 11:26 (CEST)Odpovědět
Mno, moje praktická zkušenost s vyplácením příspěvků je poněkud jiná (MF posílá příspěvek za mandát společně s dalšími straně náležejcími píspěvky vždy průběžně v jedné platbě, a to celý _navrhující straně_, ta jej pak případně v souladu s koaliční smlouvou rozděluje zůčatněným stranám koalice, případně dalším subjektům. Soudní spor o nárok na podíl na příspěvku jsem nezažil, ale samozřejmá věc ty výplaty nejsou.) Nicméně zákon říká toto: "(4) Nárok na příspěvek na mandát vzniká, jestliže byl zvolen alespoň jeden poslanec, senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy na kandidátní listině strany a hnutí nebo byl zvolen __za stranu__ a hnutí na kandidátní listině koalice ve volbách do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstva kraje nebo na kandidátní listině koalice nebo sdružení stran a hnutí a nezávislých kandidátů ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy.". __"Za stranu"__ je zde IMHO "Navrhující strana". Nicméně tato diskuze přesahuje as limit tohoto dotazu a měli bychom to vyřešit na stránce šablony.--Fafrin (diskuse) 17. 6. 2019, 16:01 (CEST)Odpovědět
V odkazovaném textu je „stranou“ myšlena „politická strana“, tj. ani volební či navrhující. Pohledem na státní příspěvky za rok 2018 máte pravdu, že jsou vypláceny straně, která kandidáta navrhla.
Ve věci senátních mandátů, Zákon o volbách do Parlamentu ČR rozlišuje pouze kandidáty registrované politickou stranou, politickým hnutím, koalicí nebo samotným nezávislým kandidátem. V případě koalic se nijak nezabývá příslušností, určením mandátu mezi jejími členy. Senátor byl v takovém případě zvolen za koalici, což koreluje s profily senátorů na webu Senátu (viz Drahoš výše). Není mi jasné, podle čeho by měl mandát senátora náležet (být připisován) pouze jednomu členu koalice, a nikoli koalici jako takové kandidující ve volbách.--Kacir 19. 6. 2019, 05:26 (CEST)Odpovědět
To si dovolím nesouhlasit (neboť to právě dokládá chování MF, že je to vykládáno jako navrhující strana), ale asi abychom se dohodli, musíme si nejdřív ujasnit, co mají ty výsledky zobrazovat. Protože mě jaksi vůbec nevadí, když se získaný mandát započítá všem stranám koalice (a tady je potřeba si občas dát pozor, kdo je skutečně v koalici a kdo jen v jejím názvu) ale mám trochu problém, když těch mandátu bude v Infoboxech dohromady více než 81. Obdobně by mě to asi trápilo třeba u krajských zastupitelstev, kde by př takovém výkladu hrozilo, že když se do zastupitelstev dostaly koalici SPD a SPOZ, že se všichni zvolení započítají oběma stranám. Což na první pohled pak vede k zjevné nadreprezentovanosti prakticky obou. Čili, chceme aby součet získaných senátních mandátů v Infoboxech byl (max) 81, nebo jsem OK s tím, když jich bude víc?--Fafrin (diskuse) 21. 6. 2019, 13:39 (CEST)Odpovědět
Zkratky normálně neskloňujeme. --Zbrnajsem (diskuse) 19. 6. 2019, 09:06 (CEST)Odpovědět

Věrohodné zdroje[editovat zdroj]

Myslím, že je nutné promazat zdroje pocházející z koncernu Agrofert, případně doplnit citace o nezávislý zdroj. Nejde mi o to, že by se měly smazat všechny citace z iDnes nebo Lidovky.cz, jde mi jen o to, aby článek o Babišově straně podpořený citacemi z Babišových médií nebyl manipulativní či se z toho časem nestal koutek oslavného "plnění plánu na 120 %". --Otaznick (diskuse) 16. 7. 2019, 16:10 (CEST)Odpovědět

ANO je catch-all[editovat zdroj]

Politická pozice ANO zkrátka je všelidová strana. Opakovaně to prohlašuje její předseda, navíc je to poznat i na programu strany, který mimo jiné nese prvky levicového (jízdenky zadarmo, plánované obědy pro školáky zadarmo) i pravicové ("nechceme žádné imigranty") populismu. Všelidová strana skutečně je pozice, tak bych prosil, aby to stále nikdo nemazal. Příkladem tomu je anglická wikipedie, kde je catch-all uveden jako pozice pomalu u každé druhé politické strany. Jenom v angličtině se pro tohle více než catch-all používá výraz "big tent". Argumenty, že všelidová strana není ideologie, jsou liché. --VojtaPetrů (diskuse) 16. 7. 2019, 17:54 (CEST)Odpovědět

Věrohodné zdroje na to, že samotná catch-all party je politickou ideologií, jsou kde? Diskuse se na toto téma vedla zde a v tomto ohledu se to jeví jako míchání pojmů.
Politické pozici by u stran typu catch-all party zřejmě nejvíce odpovídal centrismus, např. en wiki v hesle pozice Centrism uvádí příklady catch-all parties: MDB v Brazílii a Zentrum v Německu.--Kacir 17. 7. 2019, 01:51 (CEST)Odpovědět
Není politická ideologie, je to politická pozice. Strany jsou buďto pravicové, levicové, středopravicové, středolevicové, krajně pravicové, krajně levicové, středové a catch-all, na eng wiki "Big tent". Používá se to už i na slovenské wikipedii jako "Veľký stan". Případně strana neuznává pravo-levé spektrum a odmítá tak zařazení. Andrej Babiš pořád prohlašuje, že jsou "hnutím pro všechny". Kam byste tedy ANO zařadil vy? --VojtaPetrů (diskuse) 17. 7. 2019, 09:21 (CEST)Odpovědět
Potíž je v tom, že ta strana nemá stabilní zaměření. V počátku se Babišovi hodilo mít liberálně-protikorupční stranu a nyní strana vykazuje znaky populistické strany s orientací na seniory a s cílem zamést průšvihy svého majitele předsedy. Centristická určitě není a všelidová také ne, protože mezi mladšími ročníky má minimum voličů. Myslím, že by bylo vhodné prozatím ideologii buď vypustit či uvést nevyhraněná, zatím je to strana bez hodnot - takový politický chameleon. Proto ostatně dochází k neustálým změnám v profilu strany a i v diskuzi se není možné dobrat rozumného řešení. --Otaznick (diskuse) 17. 7. 2019, 13:06 (CEST)Odpovědět
Promiňte, ale to, že jí mladí lidé nevolí, neznamená, že není všelidová. ANO se na mladé lidi snaží také cílit (viz. jízdenky skoro zadarmo), to že jim mladí lidé "neskočí na špek," je věc jiná. Z mého pohledu je to zkrátka catch-all party. --VojtaPetrů (diskuse) 17. 7. 2019, 15:17 (CEST)Odpovědět
@VojtaPetrů, 17. 7. 2019, 09:21 Ad) „Není politická ideologie, je to politická pozice.“ Pak nerozumím větě v úvodním příspěvku: „Argumenty, že všelidová strana není ideologie, jsou liché“, na kterou jsem reagoval jako na nepravdivou, nepodloženou žádným zdrojem. A který zdroj řadí catch-all party mezi stranické pozice, pokud s tímto přístupem operujete? Obsahuje ji např. politický kompas, nebo Nolanův diagram? Mělo by to být tak, že určitá pozice je straně přidělena, nikoli že strana je sama pozicí. Jak už jsem výše uváděl, logicky by se strany typu catch-all party měly pohybovat někde u středu. Takový názor zsstává např. politolog André Krouwel, cit. z diplomky na s. 23: „Catchall party také zaujímají pozici blízko středu politického spektra (Krouwel, André. (1999) The catch-all party in Western Europe 1945-1990. A study in arrested development.)“.
@Otaznick, VojtaPetrů: Wikipedii, potažmo článkům, je jedno, co si který wikipedista myslí, nebo kam stranu navrhuje řadit (s odkazem na sekci níže). Jediný relevantní, ve vztahu k článku, je ověřitelný obsah založený na věrohodných zdrojích.--Kacir 17. 7. 2019, 16:25 (CEST)Odpovědět
@Kacir: No dobře, ale u některých stran či hnutí je o diskusi kam by měla být strana zařazena. Víte, že relevantní zdroje se najdou vždy, vždycky se najde médium, které bude tvrdit, že tahle strana je liberální protože to a to, jiné, že je euroskeptická, protože to a to. A ideologie stran jsou často nejednoznačné, téměř žádná strana není například typicky liberální ani typicky konzervativní, spíš jenom sdílejí část tohoto postoje. Proto je jejich zařazení o diskusi. A co se týče té ideologie catch-all, tak jsem se u jedné věty spletl, tak prosím nedělejte třetí světovou. --VojtaPetrů (diskuse) 17. 7. 2019, 19:12 (CEST)Odpovědět
@Kacir: A vlastně, můžete mi proboha vysvětlit, kde mám furt hledat nějaké zdroje o tom, že catch-all je relevantní a orientovat se nějakýcm Nolanovým diagramem a nějakým kompasem či co? Vždyť i na wikipedie už článek všelidová strana je, takže to asi, ťuk ťuk, relevantní pozice bude. --VojtaPetrů (diskuse) 17. 7. 2019, 19:21 (CEST)Odpovědět
Jaká relevantní pozice? To, že je tu článek ještě pozici straně nevytváří. Pozicí je zde politologický termín, který stranu řadí buď na pravolevé ose, nebo v jinak pojímaném stranickém spektru (př. v Nolanově diagramu). Catch-all party je prostě jedním z typů strany (zkonstruovaná v politologické teorii). V infoboxu by mohl existovat parametr „typ strany =“, kde bychom doplnili „všelidová“.
Ke zdrojům: Infobox má prezentovat většinové (konsezuální) názory, tj. pokud většina zdrojů uvádí ideologii X, pak se X objeví v infoboxu. Menšinové názory mohou být z hlediska WP:NPOV zmíněny v textu, ne už v přehledovém infoboxu. A ojedinělé názory, pak nemají být uvedeny vůbec. U ideologie bych určitě nebral v potaz zdroje závislé, tj. vyjádření pocházející přímo z ANO, ale řídil bych se pouze zdroji nezávislými na ANO (hodnocení analytiků, komentátorů).--Kacir 18. 7. 2019, 08:55 (CEST)Odpovědět

Dávám návrh: co kdybychom se dohodli, aby se ideologie u ANO neměnila každý den? Já navrhuji u ANO ideologie populismus, korporativismus, strana typu firmy a anti-establishment. Diskutovat by se dalo o liberalismu, i když je pravda, že liberalismus je celkem široký pojem a liberální byla i Mečiarova HZDS na Slovensku. Myslím, že by se tam dal zařadit i pro-evropanismus, protože proevropská si říká i ČSSD, která má ve svých řadách lidi jako Jaroslav Foldyna, i když když Babiš hřímá ve sněmovně, že audit Evropské komise je útok na Českou republiku, tak by se o tom dalo polemizovat. Taky si myslím, že to bylo vidět na kampani do Europarlamentu, ANO mělo program o tom, že chceme v Evropě silné Česko a o dvojí kvalitě potravin, zatímco liberálně-proevropské strany (např. koalice TOP 09 - STAN) řešily spíše věci typu ruská dezinformační válka nebo ochrana přírody. Taky bych se přimlouval za to, dám tam to, čemu se v eng wiki říká "anti-corruption," v češtině by to bylo asi "anti-korupce". Ale fakt bych byl pro se konečně dohodnout, aby měl Nadvšenec konečně i jiné věci na práci než celý den překopávat stránku ANO 2011. --VojtaPetrů (diskuse) 17. 7. 2019, 15:31 (CEST)Odpovědět

@Permonik2: Díky za podrobný rozbor ideologického vývoje strany. Nicméně v samotném infoboxu by měl být co nejstručnější souhrn toho, co se podrobněji můžeme dočíst v hlavním textu článku. Doporučoval bych proto to vše rozepsat v příslušné sekci článku a do infoboxu pak už jenom přidat souhrn, třeba i jen aktuálně platné (tak jako uvádíme aktuální počty mandátů a další údaje). Každopádně taky platí, že na Wikipedii by časová posloupnost měla být vždy vzestupná, nikoli sestupná. --Bazi (diskuse) 21. 7. 2019, 20:20 (CEST)Odpovědět

Permonik2: Zde je hlavní problém v catch-all-party, orientace strany se mění každé volební období nebo sestavením nové vlády. V této chvíli stranický předseda přiznává, že hnutí se nedrží žádné konkrétní ideologie. Zpravidla to dokládá různými grafy, kde je vyobrazeno směrování v minulé a současné vládě. Hnutí tedy nemá žádnou pevnou orientaci jako konvenční strany typu ČSSD (doleva), ODS (doprava). Ideologie se přizpůsobuje aktuálním trendům, navíc ji přejímá od svých politických partnerů nebo z jiných zemí. Obracením letopočtu dojde ke snížení přehlednosti. Obecně je možné říci, že hnutí se v podstatě drží všech uvedených ideologických směrů. Celé by to mělo být dohromady catch-all-party. Je možné uvést korporativismus (vláda odborníků), internacionalismus (anti EU V4 rebelie), proevropanismus (prosadit se v EU), populismus (všelidovost), stát jako firma. Právě liberalismus s antiliberalismem docela bijí do sebe, nicméně v catch-all-party to je možné. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Permonik2 (diskusebloky) 22. 7. 2019, 04:23 (CE(S)T)

Proboha, lidi proč tam do ideologie furt cpete ty roky? Proboha, ANO je populistické dodnes. Ti, co puritánsky trvají na zdroji každého písmenka si můžou otevřít první článek o Babišovi a najdou to tam. Nebo si snad myslíte, že jízdenky zadarmo a to všechno není populismus? Navíc i anglická wikipedie označuje ANO jako populistické. Navíc to Babišovo vymezování se proti tradičním stranám! Ne, ANO je hyperpopulistické dodnes, žádné, že bylo populistické jen v roce 2011, to je naprostá slátanina. Nebo business firm party - ANO je i dnes typická business firm party, koukněte se na jeho strukturu, myslíte si, že do čela by byl někdo zvolen někdo jiný než Babiš? Hnutí by se pak okamžitě rozpadlo. Nebo to, že Babiš je miliardář. Proboha, lidi, zdrojovat se musí, ale vám ta "wikipedičnost" už úplně zaslepila mozek. Co si asi pomyslí normální čtenář, který si chce něco přečíst o ANO a uvidí tohle? Ne vážně, při přístupu českých wikipedistů už chápu, že v Česku má wikipedie tak špatnou pověst něčeho neobjektivního. A mrzí mě to. --VojtaPetrů (diskuse) 22. 7. 2019, 12:00 (CEST)Odpovědět

V tom pripade navrhuji uvést pouze tyto 2 ideologie do infoboxu: "populismus" a "stat jako firma". Pozor "stat jako firma" je vlastni ideologie Andreje Babise zatimco "strana typu firmy" je typ rizeni strany. A odstranit "strana typu firmy" z typu strany, nebot nove se jedna o catch-all-party. Dale zalozit odstavec s nazvem Ideologie, ve kterem rozepsat historicke zmeny v ideologickem smerovani hnuti. Permonik2 (diskuse) 23. 7. 2019, 00:56 (CEST)Odpovědět

Tím posledním bych doporučoval začít, je na tom hodně práce. A z té sekce pak může vykrystalizovat i souhrn do infoboxu. Sekce o ideologii by měla být buď přímo propojená, nebo předcházet sekci o programových tezích, s nimiž souvisí. --Bazi (diskuse) 23. 7. 2019, 12:01 (CEST)Odpovědět
@Bazi: omlouvám se, že odbočuji od tématu, ale nomohu si pomoct - víte, že se o Vás zmiňují dnešní Lidové noviny? Jinak ale jsem pro, hlavně, když zmizí tamten paskvil. --VojtaPetrů (diskuse) 23. 7. 2019, 15:46 (CEST)Odpovědět
Och, díky za připomínku. Jsem tam jen jednou, Zbrnajsem třikrát, to je diskriminace. :)) --Bazi (diskuse) 23. 7. 2019, 15:57 (CEST)Odpovědět
@Permonik2: Ad) „… "stat jako firma" je vlastni ideologie Andreje Babise.“ Do položky ideologie se uvádí politické ideologie, nikoli programy stran vč. samozvaných Babišových pseudoideologií. Ostatně položka je na polit. ideologie prolinkována nejen na cs wiki, ale stejně tak na en wiki. Na zařazení ANO mezi "strany typu firmy" existují věrohodné zdroje, takže k odstranění není žádný důvod. Stejně tak neplatí vylučovací vztah, „je-li to nově catch-all party, tedy už nemůže být stranou typu firmy“. Hnutí může být řazeno současně nejen do těchto dvou typů, ale samozřejmě do většího množství podle různých kritérií stranických typologií.--Kacir 24. 7. 2019, 20:17 (CEST)Odpovědět

Sekce ideologie[editovat zdroj]

Už to tady zmínilo pár lidí, že ta ideologická sekce je opravdu špatně napsaná. Populismus k ANO určitě patří a liberalismus se pochopit dá, stejně jako catch-all party a strana typu firmy. Ale ten zbytek je fakt špatný. Odkazy jsou buďto komentáře které se opravdu nedají považovat za věcné, s tím že některé z nich odkazují na jiný článek než mají, nebo ani neobsahují nic co by se k uvedené ideologii vztahovalo.

pro-evropanismus- problém je, že pro-evropanismus nemá na české Wikipedii vlastní článek, ale na anglické Wikipedii je to definováno nejen jako podpora členství ale i vyšší integrace v rámci EU, což pokud vím ANO ani Babiš nikdy nepropagovalo. Samotný novinový článek použitý jako zdroj říká, že Babiš podporuje pro západní orientaci, což je na "pro-europeanismus" jako ideologii trošku vágní. ANO je obecně pružné co se týče vztahu s Unii takže bych tak úplně nutně nepsal že jsou pro nebo proti.

anti-liberalismus- tohle je spíše problém definice, protože osobně bych "anti liberalismus" definoval jako opozici vůči ideologickému liberalismu. Tedy myšlenky individualismu, svobody, atd. a odkaz lidí jako Lock nebo Smith. Nevím jestli se dá ANO definovat jako strana stojící v opozici individualismu nebo trhu. Rád bych se tedy zeptal jakou definici "anti-liberalismu" používáte.

Internacionalismus- pokud vím tak ANO není členem žádné internacionály. Jako zdroj pro toto tvrzení jsou dva odkazy, oba jsou na stejný článek který pak nemá z internacionalismem nic společného a je o tom jak Babiš nadává na ČSSD a ODS

Korporativismus- ANO se opravdu nedá nazvat korporativistickou. Korporativismus je specifická forma organizace státu a ekonomiky, založená na opozici vůči liberálnímu kapitalismu, nejvíce podobná syndikalismu. Jako ideologie kterou vede Babiš bych ji tedy opravdu nenazýval.

Jako změnu bych navrhoval použít anglickou verzi článku jako vzor- Catch-all, populismus, konzervativní-liberalismus doplněné o "Třetí cestu" místo "syncretic politics" a stranu typu firmy. A nejspíš by se hodilo i napsat, že se jedná o stranu se středovou politickou pozicí. A hlavně se zbavit těch ročníků, protože se na té straně nic moc za ty roky nezměnilo, furt je to ten samý Babiš s tím samým populismem, který má tu samou stranu jako firmu. --Nadvort (diskuse) 3. 10. 2019, 00:53 (CEST)Odpovědět

Rozhodující je ověřitelnost informací, tedy vícečetné věrohodné zdroje. Minimálně „catch-all party“ a „strana typu firmy“ nejsou politické ideologie. S odstraněním roků bych souhlasil. --Kacir 3. 10. 2019, 06:02 (CEST)Odpovědět
Catch-all by se hodilo jako politická pozice strany a strana typu firma se hodí jako "typ strany". Ale zase na druhou stranu u žádné jiné parlamentní strany nic takového jako "typ strany" v infoboxu není, takže by se to asi hodilo odstranit a nahradit "politickou pozicí" jako u každé jiné strany. --Nadvort (diskuse) 4. 10. 2019, 19:39 (CEST)Odpovědět
Nevhodnost catch-all party do politické pozice jsem uváděl výše; BTW co do položky patří, uvádí dokumentace šablony. Z hlediska politologie je catch-all party typem strany, politickou pozici by bylo potřeba doložit věr. zdrojem. --Kacir 5. 10. 2019, 11:46 (CEST)Odpovědět
Nesouhlasil bych s tím, že se ANO za těch cca 8 let nezměnilo. Dříve ji volili zklamaní voliči ODS, protože se profilovalo jako liberální hnutí. Skutečně nyní volí ANO důchodci, protože je liberální? A proč stranu opustili v podstatě všechny tváře atraktivní pro liberální voliče ANO?
Ta strana je od počátku stavěná jako populistická, všelidová a antikorupční. V počátku jí sice mohli volit liberální voliči, ale neřekl bych, že se od té doby výrazně programově změnila. --Nadvort (diskuse) 4. 10. 2019, 19:39 (CEST)Odpovědět
Po letech se potvrdilo, že hnutí ANO je strana jednoho muže, která existuje proto aby usnadňovala byznys AB. Myslím si, že "korporativismus" nejlépe popisuje stávající stav, kdy mechanismus státu pomáhá Agrofertu nadále udržovat dotační zisky, na které tato firma nemá nárok, lidé na ČIŽP odvracejí pokuty pro Agrofert, nadále se podporuje řepkový byznys i když všechny otravuje (doslova), úředník jdoucí na ruku Babišově byznysu je povýšen, ten který dělá dobře svou práci a chrání veřejné peníze je vyhozen.
Tomu se prostě říká korupce, ne Korporatokracie. Korporatokracie je specifická forma organizace státu která fungovala ve fašistické Itálii. Správný termín, pro to co snaží mnozí komentátoři říct, je korporatokracie, ale i to by bylo extrémně přehnané. --Nadvort (diskuse) 4. 10. 2019, 19:39 (CEST)Odpovědět
Pokud bych měl vybrat, zda nechat zdroje od politických komentátorů nebo stranického tisku provázaného s ANO, tak jsem jednoznačně pro první variantu. Bylo by dobré se domluvit, zda nechat roky a postihnout tím vývoj této politické strany, nebo raději vypustit neaktuální a sporné (liberalismus, pro-evropanismus, internacionalismus). Používat jako vzor anglickou verzi není ideální.--Otaznick (diskuse) 3. 10. 2019, 09:30 (CEST)Odpovědět
Problém je spíše, že ty komentáře se jen těžko dají nazvat nestrannými. Ten "vývoj" je opravdu zajímavý, protože ze čtyř uvedených let jsou 2 úplně špatně a jeden je velmi sporný. Anglická verze hlavně používá ten samý system který je používaný u každé jiné strany. Historie strany patří do sekce historie, v infoboxu by měl být aktuální stav. --Nadvort (diskuse) 4. 10. 2019, 19:39 (CEST)Odpovědět
Co všechno se podle Vás "potvrdilo", a jak se to potvrdilo, kolego Otaznicku? Já bych mohl tvrdit, že přes veškeré kampaně proti Babišovi má ANO 2011 stále kolem 30 % hlasů a je nejsilnější politickou stranou v Česku. To nejsou jenom důchodci. A co máte proti důchodcům?? Mají být všichni pro Piráty nebo pro koho? Ostatní strany kromě ANO jsou nejednotná směs všeho možného, samé partikulární zájmy. --Zbrnajsem (diskuse) 3. 10. 2019, 10:59 (CEST)Odpovědět

Nejdříve odbočka. Mě se fakt zajídá, když někteří jedinci jako třeba Klimeš tady hovoří v souvislosti s Babišem o "úpadku polistopadového systému". Já když si vzpomenu na 90. léta, tak mě napadají především všelijaké mafie a chobotnice sahající do nejvyšších mocenských struktur. Tunelování a nepovedené privatizace velkých podniků, kuponová privatizace možná dobře myšlená, ale následně stejně zneužitá výše zmíněnými mafiánskými strukturami. Ten úpadek začal hned po revoluci. V podstatě ve chvíli, kdy se podařilo Klausovcům převzít moc ve státě. Lepší nebyla později ani ČSSD. Klimeš správně píše, že po roce 2010 byly jak ODS, tak ČSSD už tak zdiskreditované, že lidé se snažili chytit čehokoliv jiného. Babiš toho využil a dokázal si získat vliv. Jenže je to jen střídání jedné garnitury druhou, žádný "úpadek systému".

Zpět k věci: sekci Ideologie v článku nemáme, takže předpokládám, že se jedná o infobox. Tam máme dvě položky, "Ideologie" a "Typ". Co se týče typu, tam je ANO 2011 označeno jako catch-all party a strana typu firmy, což je myslím v pořádku. Co se týče ideologie: populismus je nepochybný, liberalismus je minimálně stranou deklarovaný (ale chtělo by to zdroj). Pro-evropanismus je v souvislosti s ANO2011 nesmysl, už z podstaty definice, jak píše výše kolega Nadvort. K antiliberalismu jsou sice dodány zdroje tři, ale: [4] je pouze definice a historie liberalismu/antiliberalismu, nic o ANO2011; ve zdroji [5] je pouze uvedeno, že již od roku 2013 ODS i TOP09 varují ostatní aktéry ve stranicko‑politické soustavě před antiliberální povahou ANO 2011 jako Babišova podnikatelského subjektu - to je styl "jedna paní povídala", nikoliv doklad pro tvrzení, že k ideologii ANO2011 patří antiliberalismus; a zdroj [6] konstatuje (v neplacené části) "odklon Babiše od evropské liberální politiky", což ale rozhodně není antiliberalismus. K internacionalismu jsou zdroje dva, ale oba vedou na tentýž článek (omyl vkladatele?), kde o internacionalismu není ani zmínka – [7]. Takže za mě: pro-evropanismus a antiliberalismus vyhodit, k liberalismu pokud možno dodat zdroje, totéž k internacionalismu. Roky odstranit, případně dát pouze zmínku do závorky). --Vachovec1 (diskuse) 3. 10. 2019, 11:44 (CEST)Odpovědět

Úpadek systému je patrně v tom, že pokračuje dál a hlouběji, AB už se ani nesnaží moc skrývat rozvrat ústavního systému, když si nechá prezidentem diktovat, koho smí a nesmí jmenovat ministrem, atd. atp. Ale to je patrně věcí názoru, vlastně se to obsahu článku moc netýká.
Přidržel bych se a zdůraznil poznatek, že sekci Ideologie v článku nemáme. To je patrně ten základní problém. V takové sekci by bylo možno rozebrat podrobněji všechny ty pohledy, typy, ideologie, jejich případný vývoj či nevývoj v čase. Místo toho tu máme jen sekci „Programové teze hnutí“, která papouškuje Prchalovy body, ale neposkytuje vůbec žádný ideologický rozbor, který by se právě sem měl přesunout z infoboxu, včetně těch komentářů. Pak by možná nebyla taková snaha všechno za každou cenu nacpat do infoboxu, aby to nezůstalo opomenuto, mohl by být jen výcucem toho nejdůležitějšího a nemusely by se o něj vést takové spory. S pozdravem --Bazi (diskuse) 3. 10. 2019, 12:21 (CEST)Odpovědět
„Úpadek systému“ někteří popisují ve třech fázích. Po sametu se zrodila třída velkopodnikatelů, často s nejasným původem majetku. V této fázi velkopodnikatelé pouze lobovali za zákony mimo legislativu (nepodíleli se sami na jejich tvorbě). Ve druhé fázi začali vstupovat do politiky jako solitéři (Valenta, Řebíček). A ve třetí fázi si, pro ochranu svého byznysu a tvorbu vhodné legislativy, začali zakládat vlastní strany (Bárta, Babiš), s nimiž ovládli i exekutivu.--Kacir 5. 10. 2019, 11:46 (CEST)Odpovědět
To je duchaplné, kolego Kacire. Zapomínáte ale na to, že velmi mnoho zákonných norem je přímo beze změny převzato od EU. A ústava zapovídá mnohé, co by chtěla hodně levá levice. Zákony rozhodně zapovídají neodůvodněně nejen vyvlastňovat, ale také omezovat podnikatelskou činnost mimo politické funkce. Lex Babiš byl dodržen, nebo snad ne? Jak je to s tím podnětem od TI? Kam to dospělo? Tak jako tak, má se český národ "za Babiše" hmotně dobře nebo nemá? Kolik je aut (také tzv. služebních, podnikových), kolik je velkých televizorů na koukání hokeje a kriminálek, kam se jezdí či létá na dovolenou? Poměrně hodně lidí se dobře má. Kdo se dobře nemá? Kdo "remcá"? To bychom měli sociologicky prozkoumat. --Zbrnajsem (diskuse) 5. 10. 2019, 12:28 (CEST)Odpovědět

Komunální volby[editovat zdroj]

U skoro všech sněmovních stran je psané, že v komunálních volbách měli postavených 62 300 kandidátů. Tato informace se neopírá o zdroje a měla by se opravit. --R-bahn (diskuse) 6. 10. 2019, 20:22 (CEST)Odpovědět

@R-bahn: těch 62300 je celkový počet (z)volených zastupitelů, nikoliv počet kandidátů toho či onoho hnutí (viz například odpovídající údaje u Poslanecké sněmovny či Senátu). Odkazovaný zdroj [8] uvádí celkem 61892 zvolených zastupitelů (volby 2018). Číslo tedy přibližně odpovídá, ovšem bylo by vhodné to uúpřesnit dle zdroje. --Vachovec1 (diskuse) 6. 10. 2019, 22:43 (CEST)Odpovědět

@Vachovec1: Dík za informaci, myslel jsem, že ANO 2011 (a další strany) postavily shodně 62 300 kandidátů, což mi přišlo zvláštní. --R-bahn (diskuse) 7. 10. 2019, 15:39 (CEST)Odpovědět

Tolik tady nemá žádná strana členů, natož aby dokázala postavit tolik kandidátů.--Fafrin (diskuse) 10. 10. 2019, 15:26 (CEST)Odpovědět

Děčín[editovat zdroj]

Koalice už je tam jiná. --185.17.212.192 6. 2. 2023, 13:06 (CET)Odpovědět

Označení catch-all party[editovat zdroj]

Označení catch-all party je chybné. Mystifikuje to lidi o užití toho pojmu a přispívá legitimitě toho jak to používá Andrej Babiš. Mezi politology (včetně jednoho přímo ve zdroji u toho označení) jsem zatím neslyšel u nikoho souhlas s tímto označením, naopak. Pokud se tam má to označení nechat, chtělo by to opravdový zdroj, který to potvrzuje a ne to, že předseda strany se rozhodne v obraně použít špatně odborný termín. To bychom rovnou mohli k Severmi Koreji připsat označení, že je demokratická. 2A00:102A:500E:E920:9069:FF:FE09:894E 9. 2. 2023, 05:47 (CET)Odpovědět

Tohle označení jsem přidal na základě uveřejnění na anglické Wikipedii, kde jsou další dva zdroje (i když jeden z nich jsou Parlamentní listy). Zdroje zde jsou nyní mladší, než moje vlastní editace z 14.1.2019. Pokud se tedy v tomto případě tehdy Babiš opřel o údaj na české Wikipedii, který není přesný a jedná se tedy o zpětnou citaci, tak nemám nic proti smazání.--Otaznick (diskuse) 11. 2. 2023, 21:18 (CET)Odpovědět

Typ populismu a politická pozice[editovat zdroj]

Wikipedista @V0lkanic změnil politickou pozici ze "střed až středopravice" na "střed až středolevice" a přidal jako ideologii levicový populismus. Přijde mi to ale zavádějící. To, že ANO volí lidé, kteří dříve volili levicové strany, neznamená, že jde o levicově populistickou stranu, případně (středo)levicovou stranu obecně. Obzvlášť po těch posledních parlamentních volbách, kdy jeli rétoriku typickou pro pravicově populistické strany, čímž se nejspíš snažili odčerpat hlasy SPD.[1] A lídryni Schillerovou s pravicovým smýšlením,[2] a spolulídra Havlíčka, který brojí proti nedostatečně konzervativní vládě, "svazáckému aktivismu, kolektivismu a zelené ideologii",[3] asi těžko můžeme zařadit na (středo)levici. Například PiS nebo Fidesz, které jsou právě minimálně zčásti těmi pravicově populistickými stranami (a na lídra té druhé z nich se rád odkazuje předseda Babiš), taky v ekonomických tématech mnohdy jedou do jisté míry politiku levicových stran, čímž se jim podařilo získat dřívější levicové voliče. Ale to neznamená, že jde o (středo)levicové strany. Pokud už specifikovat, o jaký typ populismu se jedná, tak se domnívám, že by to chtělo lepší zdroje, ideálně nějaké akademické. Jenže akademické zdroje zatím hovoří o technokratické variantě centristického populismu.[4] Rozdávání peněz důchodcům neznamená automaticky levice, ačkoliv to tak někteří čeští političtí komentátoři vnímají.

  1. MINAŘÍKOVÁ, Kamila. Babiš oblepil Česko billboardy proti migrantům. Experti na to mají jasný názor. Deník.cz. 2021-09-10. Dostupné online [cit. 2023-03-06]. 
  2. Schillerová: Nejsem rozhazovačná. Mám největší schodky v historii, ale umím s tím žít | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje [online]. 2021-07-12 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. 
  3. NA ROVINU s Karlem Havlíčkem. Aktivisté proti konzervativcům.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  4. HAVLÍK, Vlastimil. Technocratic Populism and Political Illiberalism in Central Europe. Problems of Post-Communism. 2019-11-02, roč. 66, čís. 6, s. 369–384. Dostupné online [cit. 2023-03-06]. ISSN 1075-8216. DOI 10.1080/10758216.2019.1580590. 

--Unloose (diskuse) 6. 3. 2023, 23:59 (CET)Odpovědět

@Unloose: Musím říct, že po přečtení Vašich argumentů Vám musím dát z části za pravdu a dávají mi smysl. Přesto se pokusím svůj krok obhájit. Důvodů k mému rozhodnutí ideologie a pozici na spektru upravit bylo několik. Za prvé, hnutí ANO prošlo od svého založení do dnešního dne vcelku významným vývojem a jakožto populistická catch-all party strana je ideologicky velmi flexibilní a mnohdy na politickém spektru prostě těžko zařaditelná. Původní zdroje použité pro stanovení pozice na politickém spektru byly, pokud se nepletu, z let 2013 a 2017 a u takto proměnného hnutí tedy bohužel docela zastaralé. Dále, na stránce je již od samotného založení hnutí uvedeno, že je středové až středopravicové, což v souvislosti se současným děním na politické scéné považuji prostě za absurdní označení. Stejně tak pochybná se mi zdá ideologie konzervativního liberalismu (jež jsem nakonec ponechal), kterou minimálně část členů (př. M. Feranec, B. Peštová a další) dle mého názoru nezastává. Přestože v Polsku či Maďarsku pravicové konzervativní strany skutečně levicová témata akcentují, v posledních měsících a vůbec od nástupu Vlády Petra Fialy je politika hnutí ANO zaměřena téměř výhradně na situaci v ekonomice, kde zastává vcelku jasně levicový postoj, velice podobný sociální demokracii (přeci jen ANO je dnes v tomto ohledu tak trochu náhradou ČSSD). Především to mne motivovalo přidat mezi ideologie levicový populismus a hnutí označit jako středolevicové - což není nejpřesnější označení, ale dle mého jde o nejlepší možný kompromis. Tato ekonomická témata ANO nyní akcentuje silně a dlouhodobě a v prezidentské kampani byla témata předsedy A. Babiše dle mého názoru v podstatě výhradně levicová (včetně významného důrazu na mír; opět typicky levicový projev). Problémem tedy je, že byť na sociální ose bychom pravděpodobně hledali hnutí ANO na pravo, na ekonomické ose není sporu o umístění hnutí doleva. A právě tato ekonomická témata jsou hnutím ANO nyní výrazně upřednostňována a sociální otázky jsou v současnosti dosti opomíjeny. Nehledě na to, že např. Mladé ANO se v únoru 2023 přidalo k výzvě mládežnických organizací požadující přijetí zákona o manželství i pro stejnopohlavní páry. Z těchto důvodů jsem se tedy rozhodl pro tuto editaci. Osobně zastávám názor, že u populistických technokratických catch-all party a podobných stran bychom se neměli nijak zvlášť bát ideologie v průběhu času měnit - prostě proto, že se skutečně mění a to častěji než u "klasických stran". Současný stav s levicovým populismem a středolevicovostí podle mě není ideální, ale je lepším kompromisem než stav původní - hlavně u té středopravicovosti. Uznávám, že technokratický centristický populismus je v porovnání s levicovým populismem v tomto případě stejně dobrou, ba možná i lepší variantou (jsem trochu na vážkách), byť jak říkám, v poslední době té levicovosti bylo až až. --V0lkanic (diskuze) 7. 3. 2023, 21:49 (CET)Odpovědět
Levicový populismus je ideologie, která má v odborných zdrojích nějakou definici (byť různí autoři ji pojímají jinak). To, že centristická populistická strana prosazuje některé prvky politiky levicových stran v ekonomické oblasti, neznamená, že se posunula do levicového populismu. Může to být dáno prostě třeba momentální politickou situací, kdy se takto nevyhraněné straně vyplatí akcentovat nějaká konkrétní témata, aby si co nejlépe udržela svůj politický vliv (typicky třeba vyšší důchody, aby si udržela svoji zásadní voličskou skupinu), ale ideologický základ to nemusí mít žádný.
Nejvýznamnějšími levicově populistickými stranami v Evropě jsou Syriza a Podemos. Částečně se tam řadí také Labour Party pod dřívějším vedením Jeremyho Corbyna. V Česku k tomu mají podle mě nejblíž asi Levice a možná i hnutí Budoucnost (ale jsou to nové strany bez významnějších úspěchů a nevím o odborných zdrojích, které by to potvrzovaly). Mám však pochybnosti o tom, že by se s programy zmiňovaných stran členská základna ANO ztotožnila. A i v kontextu toho, jak se předseda Babiš často ohání Orbánem, což je typický příklad pravicově populistického politika,[1] mi to zařazení do levicového populismu přijde hodně zvláštní.
Na ty příklady toho, co říkají konkrétní lidi z ANO, se obecně dají uvést protipříklady. Mladé ANO sice třeba podpořilo rovnost manželství, ale spolulídryně Schillerová se podepsala pod návrh na změnu ústavy, která by možnosti zavést rovnost manželství zabránila. Zároveň Juchelka, stínový ministr práce a sociálních věcí, je dlouhodobě jedním z největších podporovatelů snažení křesťanské lobbistické organizace Aliance pro rodinu, která bojuje proti právům LGBT lidí.
Obecný problém ale je, že snaha zařadit tu stranu někam na základě dílčích programových bodů, resp. na základě toho, co ta strana momentálně nejvíc akcentuje, je vlastní výzkum. Chtělo by to nějak víc analyticky uchopit, přičemž nejpovolanější jsou k tomu politologové, kteří publikují v recenzovaných časopisech. Obecně jsem pro to, aby se na Wikipedii udržoval akademický konsensus. Tedy když odborné zdroje hovoří o ANO jako o středové populistické straně, tak tam nechat střed. A populismus buďto bez přívlastků, nebo specifikovat na technokratický populismus (ale asi spíš to první).
  1. MUDDE, Cas. Europe's Populist Surge: A Long Time in the Making. Foreign Affairs. 2016, roč. 95, čís. 6, s. 25–30. Dostupné online [cit. 2023-03-08]. ISSN 0015-7120. 
--Unloose (diskuse) 8. 3. 2023, 15:51 (CET)Odpovědět

U ideologicky neukotvených, nevyhraněných subjektů, jakým je ANO – navíc představující mladý (netradiční) subjekt – bych v případě nekonsenzuálních zdrojů nepoužíval iboxovou položku „pozice“ a jednotlivá zařazení rozvedl dle věrohodných zdrojů v textu článku. ANO se navíc v tomto ohledu stále vyvíjí, což souvisí s deficitem konzistentní ideologie, tedy populismem. Roky v článku dochází k přepisování pravice – střed – levice a revertům. Do května 2023 došlo ke zmírnění napětí díky polozámku, čímž se alespoň omezily změny IP adres.
Jednoduchá pravolevá osa je kritizována jako zjednodušující přežitek, protože není schopna zachytit řadu hodnotových aspektů a variací (ekonomických, sociologicých, kulturních...). V podstatě ji lze IMHO roubovat na tradiční typologie socialistické, křesťanské etc.
Ze zdrojů plyne, že neplatí ani předpoklad ANO jako catch-all party, respektive není na tom konsenzus v odborných zdrojích – takovou stranickou typologii odmítli např. Dvořáková a Balík, a samotná vyjádření členů hnutí k takové definici nestačí. Opět bych tématu catch-all party věnoval text v článku, který by shrnul: kdo co řekl a čím to dané autority (politologové, právníci, sociologové, političtí komentátoři…) zdůvodnily. --Kacir 7. 3. 2023, 23:10 (CET)Odpovědět