Diskuse:Vysídlení Němců z Československa

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 5 lety od uživatele Vojtěch Veselý v tématu „Neutralita“
Toto je kontroverzní téma, které může být předmětem sporů.
  • Čtěte prosím pečlivě tuto diskuzní stránku předtím, než v článku učiníte podstatné změny.
  • Pokud doplňujete informace do článku, dbejte na jejich přesné zdrojování. U nedostatečně ozdrojovaných informací zvažte jejich označení šablonou {{Doplňte zdroj}} nebo {{subst:Fakt}}, případně jejich odstranění.
  • Diskutujte zcela věcně, vyhněte se osobním vyjádřením včetně narážek.
Archivy
Archivy

Rv[editovat zdroj]

Editaci [1] jsem revertoval.

  • jednak celý odstavec vyžaduje zdroj (zejména druhá část)ú
  • jednak není názor jednoho politika v prezidentské volbě tematicky natolik významný, aby zde byl (v článku o volbě klidně). Kromě toho se daná tvrzení týkají benešových dekretů, ne odsunu jako takového. --Wikipedista:BobM d|p 9. 11. 2013, 09:29 (UTC)
Kromě toho tam ta informace o Haagu už je se zdrojem. --Wikipedista:BobM d|p 9. 11. 2013, 09:32 (UTC)

Stav článku[editovat zdroj]

Vzhledem k úpravám kolegyně Lenka Lyalikoff se stav článku výrazně zlepšil. Co ještě upravit:

  • sekce == Diskuse == - viz Diskuse:Vysídlení Němců z Československa/archiv3#Diskuse (NPOV), budto odstranit úplně nebo alespon ozdrojovat odstraněno
  • sekce == Průběh vysídlení a jeho následky == - přepsat! pryč jednotlivosti, ozdrojovat a upravit do kontextu přepsáno
  • sekce == Masakry Němců na jaře a v létě 1945 == - asi nejlépe rozdělit do samostatných článků rozděleno
  • sekce == Právní otázka == - doplnit otázku státního občanství doplněno
  • sekce == Česko-německá deklarace a oficiální česká pozice == - upravit, vyhodit nevýznamná vyjádření politiků, nechal bych pouze oficiální vyjádření obou stran zatím odstraněno?
  • související články a externí odkazy - uklidit! --Wikipedista:BobM d|p 10. 9. 2014, 16:51 (UTC)
O.K.--Lenka Lyalikoff 11. 9. 2014, 09:25 (UTC)
Šablonu {{celkově zpochybněno}} odebírán, článek přepracován. Vyřešné problémy škrtnuty. --Wikipedista:BobM d|p 12. 9. 2014, 09:24 (UTC)


Článku - heslu Vysídlení Němců z Československa ještě chybí:
  • návaznost na Košický vládní program odstraněno
  • zmínka o Antifašistech z řad Němců a postoj Československa po válce k nim, popřípadě jejich úloha odstraněno
  • zmínka o proslovech vládních činitelů před vypuknutím "divokého odsunu" až do schválení Postupimskou konferencí odstraněno
  • zmínka - kvůli vyvážení - armáda se vrátila z bojů na východě - v armádě také muži, co chtěli v roce 1938 bojovat atp. odstraněno
  • Pod vztahy mezi Č-N - oficiální vyjádření obou stran odstraněno
  • Česko - německé vztahy jsem vyřešila novým heslem: Česko-německé vztahy po druhé světové válce a odkazem, jelikož si myslím, že zde hrozí neustálé doplňování, podle toho, jak se bude politická scéna vyvíjet nebo tím, co kde kdo řekl na německé nebo české straně, což by samotné heslo k odsunu jen zatěžovalo. Heslo Česko-německé vztahy po druhé světové válce však nemíním dále zpracovávat, zanechám ho jen v základní kostře, kterou jiný kolega (kolegové), který se problematikou zabývá, snad doplní.
  • Na všechny předem rozdělené články jsou taktéž v textu odkazy.
  • související články a externí odkazy - uklidit! - přenechávám v současném stavu

V případě, že by někde chyběl nějaký zdroj, dejte mi vědět, okamžitě doplním. Ve zdrojích uvádím doslovně popis pramene podle autora, vzhledem k tomu, že se jedná o kontroverzní téma. Také jsou uvedeny primární i sekundární prameny. Zachráněný původní text, kterého mi bylo líto, se nachází většinou v poznámkách. Pokud jsou nějaké konstruktivní připomínky, napište - a pokud to bude v mých možnostech a znalostech, ráda vyhovím a opravím. Dnes bych chtěla už šablonu - Pracuje se - sundat.--Lenka Lyalikoff 17. 9. 2014, 23:09 (UTC)

Copyvio?[editovat zdroj]

Poprosila bych, jestli by někdo z kolegů nepřekontroloval, zda nejde o copyvio textu:

  • Masakry Němců na jaře a v létě 1945
  • Průběh
  • Diskuse
  • Statistika o deportacích
  • Odpovědnost za odsun ze Žatecka

z webu [2]

Pak bych to nemusela řešit, text by přišel pryč. Mrkněte na to někdo.--Lenka Lyalikoff 11. 9. 2014, 09:50 (UTC)

Spíše bylo zkopírováno z Wikipedie. --Wikipedista:BobM d|p 11. 9. 2014, 10:15 (UTC)
Skoro určitě je to zkopírováno z Wikipedie - v záhlaví je přesunovací šablona, odkazy vedou do Wikipedie. --Jvs 11. 9. 2014, 10:22 (UTC)
Máte pravdu, všimla jsem si toho později, tak jsem článek rozdělila, omlouvám se. A to i autorovi textu. --Lenka Lyalikoff 12. 9. 2014, 09:37 (UTC)

Fotografie[editovat zdroj]

Děkuji mnohokrát Lence, BoboviM a ostatním, kteří se podíleli a podílejí na úpravě tohoto hesla, které bylo v opravdu žalostném stavu. Snad bych měl jen drobnou připomínku k fotografiím v článku. Zdá se mi, že je tam až moc fotografií z Německa, byť s tématem souvisejících. Ale osobně bych byl raději, kdyby tam byly především fotografie z českého (československého) území vzhledem k tématu hesla. Asi bude problém v tom, že jich na Commons moc nebude, ale alespoň ať je tato má připomínka zde do budoucna, třeba se toho někdo ujme. Díky. S pozdravem -Martin Kotačka (diskuse) 12. 9. 2014, 09:48 (UTC)

Beru na vědomí, je jich fakt málo (myslím z Československa), pokusím se ještě něco najít. Jen ty fotografie k táborům s tím budou souviset, jelikož ještě přidám podkategorii k situaci po vyhnání - do kdy byli vyhnaní Němci v lágrech v Rakousku a v Německu - nijak rozvláčně, jen informativně. Pokud někdo seženě fotografie přímo k odsunu, budu jen ráda, když nějakou za tu méně vhodnou vymění. Nechám tam zatím všechny, hlavně i z estetického hlediska. Berte to tak, že fotky mají i nastínit situaci, kam se po tom a do jaké situace vyhnaní Němci dostali. Nešli si pro občanství a začali pracovat - na to někteří čekali v lágru až 15 let. Do článku jsem se pustila hlavně proto, že jsem se sama styděla za nás za Čechy, zvláště když je článek propojen ze zahraničními Wikipediemi. --Lenka Lyalikoff 12. 9. 2014, 15:15 (UTC)

Přestavba článku[editovat zdroj]

Co tady provádí Lenka Lyalikoff mi přijde podezřelé. Jaký smysl dává vydělovat jednotlivé části, například reparace, když s odsunem souvisí? Navíc když je nový článek pojmenován "Poválečné reparace restituce".--Kohelet (diskuse) 13. 9. 2014, 13:01 (UTC)

A pod tím názvem byla v diskuzi prosba, aby se někdo z kolegů ujmul nového a odpovídajícího názvu...a článek upravil podle představ a pravidel Wikipedie. --Lenka Lyalikoff 15. 9. 2014, 09:25 (UTC)

Rozcestníky[editovat zdroj]

Nalezené rozcestníky: Národní fronta, Zdeněk Novák, Odyssea, [[Cham]], Vráž, Königsberg, Leština. Tyto odkazy je třeba přesměrovat z rozcestníku na vhodný článek. --Vachovec1 (diskuse) 17. 9. 2014, 18:16 (UTC)

Národní výbor

Šanov

Hof (2x)

Domov - bez odkazu - význam mi nevyhovuje.

Horn (2x)

[[Friedland]]

Další úpravy[editovat zdroj]

  • Nesprávný zápis ISBN 10x
  • Externí odkaz bez popisu 25x
  • Typografie 108
  • Nesprávně uzavřené hranaté závorky 3

--Lenka Lyalikoff 19. 9. 2014, 19:45 (UTC)

Stav článku (2) / Upravit[editovat zdroj]

Článek stále vyžaduje úpravy:

  • encyklopedický styl, formatování (odstavce a mezery!!), rozcestníky a přesměrování
  • čitelnost a přehlednost textu (při editaci strašně nepřehledné!)
  • některé zdroje - upravit a doplnit věrohodné zdroje viz dále.
  • zkratky (tvz., např.)

--Wikipedista:BobM d|p 18. 9. 2014, 11:20 (UTC)

Popište kolego Váš problém s encyklopedickým stylem u konkrétního textu, v tom množství textu je takové vyjádření dost vágní. Ráda Vašim požadavkům vyjdu vstříc, leč nevím, kde...

Odstavce - mezery, co máte konkrétně na mysli? Zkratky - lze vypsat celým slovem - proč se toho hned neujmete, když pracujete? Nechápu takový postoj - vidím chybu a opravím, není třeba se prezentovat vylepováním šablon.--Lenka Lyalikoff 18. 9. 2014, 12:25 (UTC)

Jinak samozřejmě za okamžité úpravy děkuji. --Lenka Lyalikoff 18. 9. 2014, 13:01 (UTC)
Odstavce jsou na mnoha místech chybně, to samé mezery (dvě za sebou). Na mě je toho moc - je to v textu. Refy znepřehnednují text. --Wikipedista:BobM d|p 18. 9. 2014, 13:15 (UTC)

Věrohodné zdroje[editovat zdroj]

Vracím šablonu {{věrohodné zdroje}}. K refům:

všechny refy s externími odkazy upravit, nevěrohodné nebo pochybné odstranit. --Wikipedista:BobM d|p 18. 9. 2014, 11:36 (UTC)

ref 6[editovat zdroj]

Vysídlení Němců z Československa představovalo drastické řešení národnostního konfliktu především mezi Čechy a Němci v českých zemích,[4] který akceleroval ve druhé polovině 19. století v souvislosti s úsilím Čechů o politickou emancipaci v rámci Rakouska-Uherska[5] a pokračoval po vytvoření Československa v roce 1918. Se vznikem nového státu se Němci stali národnostní menšinou. Vysídleni byli také mnozí Němci ze Slovenska, tzv. Karpatští Němci (Karpatendeutsche). Vysídlení části německého obyvatelstva bylo v poválečné situaci považováno za legální a preventivní řešení otázky menšiny, která mohla být i nadále zdrojem napětí v mezinárodních vztazích.[6]

Původní text před opravou - prohlédnu.

Podobné znění věty - obsahuje odstavec: Špatné zkušenosti s ochranou menšin v rámci Versailleského systému a s uznáváním národnostních nebo jazykových menšin byly hlavním signifikátorem pro vysídlování menšin během války, ale také řešením „německé otázky.“ Menšiny měly prostě zmizet z území. Posedlost čistotou národa (Sauberkeitswahn) se ve střední Evropě objevila jistě i dříve, ale Hitler ji během války značně oživil a doplnil o rasovou nadřazenost národa. Bezpečnost byla, zrovna tak jako u Hitlera, hlavní motivací poválečné československé národnostní politiky a ta byla chápána přes kolektivní příslušnost k národu. Teprve pak přicházely v potaz i politické názory nebo jiné prvky náhledu na populaci. Londýnská exilová vláda a tři první poválečné kabinety přikládaly realizaci odsunu Němců veliký bezpečnostní význam. [11][12] Velmoci souhlasily s odsunem pod podmínkou, že bude proveden humánním způsobem.

Není tedy problém větu hned odstranit.

ref 9 a 10[editovat zdroj]

Němci v Československu se snažili uplatnit své právo na sebeurčení[9][10] oddělením od Československa ve smyslu idejí všeněmeckého sjednocení. V roce 1938 došlo k eskalaci a v důsledku Mnichovské dohody, uzavřené mezi čtyřmi mocnostmi na nátlak nacistického Německa a se souhlasem Francie, Spojeného království a Itálie, k vynucenému odstoupení tzv. Sudet Německé říši (a také rozsáhlých území na Slovensku a Podkarpatské Rusi Maďarsku). Další vyhrocení národnostního konfliktu bylo způsobeno odporem českého obyvatelstva proti německé okupaci v roce 1939 a událostmi až do roku 1945.

Původní text před opravou - prohlédnu

ref 17[editovat zdroj]

Autor článku čerpal z textu na aktuálně.cz z článku D. Tatarky: "Pan Schwarzenberg ani slovem nezmínil historicky nevývratnou skutečnost, že odsun (transfer) byl zakotvený v mezinárodně platných dokumentech jako reakce na děsivé řádění nacistů, na němž se podíleli i Němci z pohraničních území Československa. Nezmínil se ani slovem, že jako první žádala o odsun všech Němců z odstoupeného území již na podzim 1939 polská exilová vláda v Londýně. Že zásadní souhlas s transferem německých minorit ze střední a jihovýchodní Evropy vyslovila britská vláda již v roce 1942, o čemž byl prezident E. Beneš informován britským ministrem zahraničí A. Edenem v červenci 1942. Že v květnu 1943 dal souhlas k celkovému odsunu Roosevelt při Benešově návštěvě v USA. A v témže roce se připojil SSSR. Nezmínil se ani slovem, že odsun Němců z Československa, Maďarska a Polska byl schválen na mezinárodní konferenci v Postupimi. Že kromě uvedených zemí byli Němci odsunuti také z Holandska, Francie, Itálie, Belgie a Lucemburska." Souhlas a souhlasení až do úplného zblbnutí, to je nejdelší cesta k poznání pravdy.

Taaktéž původní text, kam jsem jen přidala, kde čerpal.

ref 47[editovat zdroj]

K samotnému vyhánění začalo docházet již v průběhu Květnového povstání, kdy také začaly útoky na německé civilisty.[47]

Záměr ponechat autorovi jeho vyjádření, netrvám na něm, pokud nenajdu jiný věrohodný zdroj, klidně odstraním.

ref 132[editovat zdroj]

dostávali absolutně nedostatečnou stravu, byli vražděni a mučeni, [130] ženy byly znásilňovány, malé děti umíraly hlady či na nedostatečnou péči.[131][132] Od května 1945 do roku 1946 se počet obětí v táborech odhaduje mezi 24 000 až 40 000. Podle Německého červeného kříže se z těchto lágrů pohřešuje stále 100 000 lidí. V roce 1950 pracovalo nuceně v lágrech ještě 5 000 Němců a teprve v roce 1955 byli Němci propuštěni.[133]

Taktéž původní text - prohlédnu.

ref 149[editovat zdroj]

Záměr ponechat autorovi jeho vyjádření - podívám se na to.

Ještě více zdrojů[editovat zdroj]

Zdroj? - Ref 11 a 12[editovat zdroj]

Špatné zkušenosti s ochranou menšin v rámci Versailleského systému a s uznáváním národnostních nebo jazykových menšin byly hlavním signifikátorem pro vysídlování menšin během války, ale také řešením „německé otázky.“[zdroj?] Menšiny měly prostě zmizet z území. Posedlost čistotou národa (Sauberkeitswahn) se ve střední Evropě objevila jistě i dříve, ale Hitler ji během války značně oživil a doplnil o rasovou nadřazenost národa. Bezpečnost byla, zrovna tak jako u Hitlera, hlavní motivací poválečné československé národnostní politiky a ta byla chápána přes kolektivní příslušnost k národu. Teprve pak přicházely v potaz i politické názory nebo jiné prvky náhledu na populaci. Londýnská exilová vláda a tři první poválečné kabinety přikládaly realizaci odsunu Němců veliký bezpečnostní význam. [11][12] Velmoci souhlasily s vysídlením pod podmínkou, že bude proveden humánním způsobem.


Ref 11 a 12 se vztahuje k celému odstavci. Takže věta je ze zdroje: Mag. phil. Adrian von Arburg: Zwischen Vertreibung und Integration Tschechische Deutschenpolitik 1947 – 1953, 2004

Zdroj?[editovat zdroj]

V listopadu 1943 představil Beneš na jednání v Moskvě svoji myšlenku - hned po osvobození republiky započít s nuceným vysídlením vymezených skupin „tak či onak provinilých Němců”. Beneš zde vyslovil také přání, zbavit se přesídlením nejméně dvou milionů Němců, ale dodal, „že čím více jich bude pryč, tím lépe”.[zdroj?] Zde se také dohodl na další poválečné spolupráci s exilovým vedením KSČ. 13. května 1943 dal souhlas k celkovému odsunu Roosevelt při Benešově návštěvě v USA.[17] Při ní také obdržel Beneš souhlas sovětské vlády, a to prostřednictvím sovětského velvyslance v USA Bogomolova.[18]

Lze doplnit: ARBURG, Adrian von; STANĚK, Tomáš. Organizované divoké odsuny? Úloha ústředních státních orgánů při provádění "evakuace" německého obyvatelstva (květen až září 1945).Soudobé dějiny. 2006, roč. 13, čís. 3-4, s. 321-376. ISSN 1210-7050.

Dokonce výraz v uvozovkách je doslovná citace z jeho textu.

Zdroj?[editovat zdroj]

Vysídlení Němců začalo ještě před koncem války evakuací sudetských Němců před postupující frontou. K samotnému vyhánění začalo docházet již v průběhu Květnového povstání, kdy také začaly útoky na německé civilisty.[47][zdroj?] 2. srpna 1945 obsahovala Závěrečná zpráva z konference Velké trojky v Postupimi ve třináctém článku (mimo odsouhlasení „spořádaného a lidského" vysídlení německého obyvatelstva z Československa, Polska a Maďarska) také žádost, aby „prozatím až do důkladného projednání celé akce ve Spojenecké kontrolní radě pro Německo bylo od dalšího masového vyhošťování upuštěno”.[48] Hromadný odsun Němců z českých zemí v poválečném období se rozděluje do dvou hlavních fází.[14]

Kolego, zdroj původní jsem tam autorovi článku ponechala, zdálo se mi, že bych ze čtenářů dělala hlupáky. V celém článku popisuji, jak a v jakém časovém údobí počal odsun, úplně dole jsou masakry z května a Vy chcete doložit větu, že docházelo k odsunu civilistů v květnu. Dobře - čerpala jsem z:ARBURG, Adrian von; STANĚK, Tomáš. Organizované divoké odsuny? Úloha ústředních státních orgánů při provádění "evakuace" německého obyvatelstva (květen až září 1945).Soudobé dějiny. 2006, roč. 13, čís. 3-4, s. 321-376. ISSN 1210-7050.

Zdroj??[editovat zdroj]

Násilí na Němcích nabíralo různých forem, někdy prostě jen stačilo ukázat na Němce a tvrdit, že jde o nacistu, někdy byl jen nějaký ten Němec zrovna v dosahu a někdy šlo o čistou zlovůli a „davová šílenství”.[zdroj?] V každém případě je tato československá část dějin ocejchována krvavými excesy a mnoha nevinnými oběťmi.[121] I když kritické hlasy proti "týrání" Němců se objevovaly, neměly zřetelný vliv na průběh událostí. Jednak zákon o právnosti jednání souvisejících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků páchaná zvěrstva na Němcích amnestoval, ale hlavně s nástupem vlády KSČ po roce 1948 byla veškerá vyšetřování zastavena.[zdroj?] Hovořit se dá o vážné kritice novinářů, kteří o dění v pohraničí v tisku referovali, a o čtenářských reakcích z míst, kde ke zločinům docházelo.[122]

Zde Vám asi nejde o zdroj, ale o formulaci věty. Jelikož zdroj je uveden hned u věty následující - tedy: Matějka Ondřej, Vysídlení Němců z Československa 2013, VIII. ročník studentské konference

Vzhledem k tomu, že zde zdroj je, doporučuji větu přepracovat podle Vašich představ a pak můžeme diskutovat.

ale hlavně s nástupem vlády KSČ po roce 1948 byla veškerá vyšetřování zastavena. Kolego, takovou informaci najdete v každém díle po roce 1989, to přeci není žádná kontroverzní informace.

Hlavně mě jde s nástupem vlády KSČ... zní to dost zaujatě (házíme to na KSČ. Je to pravda ale tvrzení by přeci jen zdroj chtělo. --Wikipedista:BobM d|p 18. 9. 2014, 14:12 (UTC)

Zdroj: ...svobody Čechů a Slováků, který umožňoval za války nebo po válce v rámci „spravedlivé odplaty“ konat věci jinak trestné. Částečně může za nepotrestání viníků nástup KSČ k moci v únoru 1948, kdy byla všechna pátrání tohoto druhu zastavena. Jiný typ kritické reakce přinášeli už tehdy kritičtí novináři, kteří zveřejňovali působivé reportáže o dění v pohraničních oblastech. Jakési jasné světlo z temnot poválečné doby k nám dnes prozařuje myšlení a jednání Přemysla Pittera. Tento křes-ťansky založený aktivista se staral v jím zřízených domovech nejdříve o židovské děti, které přežily německé koncentrační tábory a ztratily svoje rodiny. k nim však brzy přidal německé děti, které vyzvedl ze sběrných táborů pro němce, kde vládly s ohledem na děti životu nebezpečné podmínky.

Zdroj: Učební materiál pro studenty středních škol, podpořený EU projekt a pravidelné výsledky ze studentských konferencí: Matějka Ondřej, Vysídlení Němců z Československa 2013, VIII. ročník studentské konference (ostatní zdroje v publikaci)

Zdroj?[editovat zdroj]

Nekonečné proudy vyhnanců a utečenců křižovaly napříč celým Rakouskem a Německem tlačící či táhnoucí trakař, vozík, kárku, v tom lepším případě bryčku, se vším, co jim zůstalo. Potkávali místní obyvatele, kteří neměli po rozbombardování a válečných taženích sami ani to nejnutnější. Proto bylo i vyhnané sudetoněmecké obyvatelstvo často trnem v oku u německých a rakouských starousedlíků.[zdroj?] Někteří se chovali nedůvěřivě, jiní jimi opovrhovali nebo se chovali nepřátelsky. Obzvláště na vybombardovaném území Německa vládl nedostatek pitné vody, potravin, léků, chybělo ubytování, šactvo, topivo a práce. Velká většina vyhnaných nejen že živořila v utečeneckých táborech a barácích ještě více jak deset let, ale jejich život byl navíc naplněn smutkem a bolestí ze ztráty domova, u mnohých spojený se sociálním padnutím až na samé dno.

Řekla bych, že zde se jedná spíše o nevhodný encyklopedický styl. Zdroj není problém, zase se jedná o běžně dostupnou informaci, nijak kontroverzní, zvláště pro ty, co se zabývají i zdroji německými.

Namátkou například: MDR - Flüchtlinge aus dem Osten - geduldete Habenichtse, 16.08.2005, 22:05 Uhr

In der neuen Heimat galten die Vertriebenen als Eindringlinge, Störenfriede und soziale Außenseiter. Vom "geduldeten Lumpenpack" war die Rede. "Die Flüchtlinge fressen sich dick und fett und stehlen uns unser letztes Bett", hieß es damals. Der Historiker Andreas Kossert stellt fest: "Nach dem Schock von Flucht und Vertreibung nunmehr die bittere Erkenntnis bei den Vertriebenen, sowohl bei den West- als auch Mitteldeutschen nicht willkommen zu sein. Bis weit in die sechziger Jahre hinein hört man immer wieder, dass die Menschen im Grunde nicht angekommen sind". Tatsächlich glauben damals noch unzählige der neuen Heimatlosen, dass sie eines Tages in ihre Häuser und Dörfer zurückkehren werden. Enttäuscht von der fehlenden nationalen Solidarität in ihrer neuen Heimat und der brutalen "Integration durch heftige Konflikte", wie Michael Schwarz vom "Institut für Zeitgeschichte" schreibt, siedelten bis 1949 etwa eine Million Vertriebene aus der DDR in den Westen über.

Super zdroj je třeba: Die Integration der deutschen Flüchtlinge und Vertriebenen in Westdeutschland nach dem II.Weltkrieg Magisterarbeit, 2010, 123 Seiten

Kolego, nezdá se Vám to zdrojování už trochu posedlé? Budeme světu jen pro smích...--Lenka Lyalikoff 18. 9. 2014, 14:06 (UTC)

Jde mi o kontrolu zdrojů. Pokud už byla informace ozdrojována věrohodně, budiž. Článek ale zdroje skutečně potřebuje, máte části naprosto neozdrojované, za to u některých jsou dva nebo více refů. --Wikipedista:BobM d|p 18. 9. 2014, 14:10 (UTC)

Komentář ke zdrojům[editovat zdroj]

  • ref 6 - stačilo by opravit externí odkaz, zdroj pouze zkontrolovat
Zdroj je funkční, jedná se skutečně o věrohodný zdroj. Je to online přístup k opravám disertačních prací, tato uváděná práce se nachází na str. 78 - ŠTEFANICA, Jan. Odsuny a v ̋výmeny skupín obyvatelstva europských štatov v prvej polovici 20. storočia. In: HISTORIA ET THEORIA IURIS, roč. 2, 2010, č. 4, s. 78-93. Velmi fundovaná práce. --Lenka Lyalikoff 18. 9. 2014, 15:06 (UTC)
  • ref 9 a 10 - zde určitě najít lepší zdroje (dosavadní jsou nevěrohodné), samotné tvrzení rozvinout do kontextu (československý pohled na právo na sebeurčení, takle je to nevyvážené)
celý odstavec upraven podle časové posloupnosti, zdroje doplněny, věta přepracována do kontextu
  • ref 17 lepší zdroj (dosavadní nevěrohodný), citaci bych nedával (pokud je lepší zdroj), případně předělat na poznámku, je i zbytečně dlouhé
Nyní ref 18 - nový, původní s citací odstr., ale musela jsem fakt hledat, kde je původ této informace, většina blogů tuto informaci uvádí, ale už neodkazuje na zdroj. Nálevka se touto problematikou zabývá.
  • ref 47 zase lepší zdroj, odstranovat není třeba ale ověřit ano
Nyní ref 15, 47 odstr., text vychází z Arburga.
  • ref 69 a 70 určitě lepší zdroje, první odkaz není věrohodný zdroj, druhý (mapa) zase nic neověřuje
S uváděnými čísly se pracuje na německé straně zcela běžně a veřejně, tuto statistiku uvádí i dokumentární film - Vertreibung auf Tschechisch, Michael Grandt, který vlastně vznikl na podkladě našeho dokumentu. Video je běžně k dostání a běželo v pořadu Historie v Německu i v Rakousku u ZDF a ORF. Přesto jsou uváděny i zdroje původní. Dám do zdroje film a uváděný zdroj u filmové legendy.

Cituji z legendy k filmu:

Schon in den ersten drei Monaten nach dem Ende des Zweiten Weltkrieges trieben die Tschechen fast 800.000 Sudetendeutsche brutal und hemmungslos aus dem Land. Im November 1945 einigten sich die Tschechen mit dem Alliierten Kontrollrat darauf, dass insgesamt 2,5 Millionen Deutsche die Tschechoslowakei verlassen mussten. Die Wissenschaftliche Kommission der Bundesregierung stellte später fest, dass jedoch fast drei Millionen Deutsche von der Vertreibung aus ihrer Heimat betroffen waren. Zu diesem Zeitpunkt war ein beträchtlicher Teil noch in Konzentrationslager gesperrt worden, die man später, aus Rücksicht auf die Weltöffentlichkeit, jedoch in Internierungs-, Arbeits- und Sammellager umbenannte. Zudem ist das Schicksal von 200.000 Deutschen bis heute ungeklärt. (3)

In vielen Orten mussten Deutsche das Erkennungszeichen »N« (Nemec = Deutsche) als Armbinde tragen und viele Kleidungsstücke wurden mit Hakenkreuzen beschmiert. (4) Die ungarische Volksgruppe in der Südslowakei wurde genauso verfolgt wie die Sudetendeutschen. (5) Zudem wurden gegenüber den Deutschen diskriminierende Vorschriften erlassen, die spiegelbildlich den Judengesetzen der Nationalsozialisten entsprachen, etwa ein Verbot der Benutzung öffentlicher Verkehrsmittel und Einrichtungen oder ein Verbot, sich weiter als sieben Kilometer vom Wohnort zu entfernen. Darüber hinaus wurden Lebensmittelrationen gekürzt und viele weitere Maßnahmen gegen die deutsche Bevölkerung ergriffen. (6)

In der ganzen Tschechoslowakei wurden Konzentrationslager für Deutsche eingerichtet, sogar deutsche Juden und Nazigegner wurden wieder inhaftiert. (7) Es gab 1.215 Internierungslager, 846 Arbeits- und Straflager und 215 Gefängnisse. Insgesamt wurden dort 350.000 Deutsche festgehalten. (8) In vielen Fällen übertrafen die Grausamkeiten in den Lagern sogar die Brutalität der SS. (9) Die Essensrationen waren in den Konzentrationslagern Theresienstadt und Belsen, in denen Deutsche interniert wurden, sogar nur halb so groß wie vor 1945. (10)

Die Grausamkeiten der Tschechen an zumeist deutschen Zivilisten sind kaum zu ertragen. Hier einige Beispiele:

Eine Ärztin berichtete aus dem Lager Olmütz-Hodolein: »Magistratsdirektor Dr. C. wurde, nachdem man ihn blutig geschlagen hatte, getötet, indem man ihm einen Schlauch in das Rektum einführte und ihm so lange kaltes Wasser unter Druck in den Darm einströmen ließ, bis er starb (…) Der furchtbarste Fall war ein 13-jähriges deutsches Mädchen, das vergewaltigt worden war und dem davon ein 30 Zentimeter langes Stück Darmschlinge aus der Scheide hing.« (11)

(1) Günther Böddeker: Die Flüchtlinge, Berlin 1995, S. 213 f.

(2) Heinz Nawratil: Schwarzbuch der Vertreibung 1945 bis 1948, München 2001 (9. Auflage), S. 54

(3) Böddeker, S. 214, 220, 223, 319, 328 f.; ebenso in: Bundesministerium für Vertriebene, Flüchtlinge und Kriegsgeschädigte (Hrsg): Dokumentation der Vertreibung der Deutschen aus Ost- und Mitteleuropa, Band IV/I und Band IV/II: Die Vertreibung der deutschen Bevölkerung aus der Tschechoslowakei, Bonn 1957, S. 82, sowie Gerhard Ziemer: Deutscher Exodus – Vertreibung und Eingliederung von 15 Millionen Ostdeutschen, Stuttgart 1973.

(4) Nawratil, S. 56, dort Dokument 11 und S. 57.

(5) Rudolf Ströbinger: Roter Kolonialismus, Osnabrück 1981, S. 15.

(6) Bundesministerium für Vertriebene, Flüchtlinge und Kriegsgeschädigte (Hrsg): Dokumentation der Vertreibung der Deutschen aus Ost- und Mitteleuropa, Band IV/I: Die Vertreibung der deutschen Bevölkerung aus der Tschechoslowakei, Bonn 1957, S. 79, 100.

(7) Alfred M. de Zayas: Die Anglo-Amerikaner und die Vertreibung der Deutschen, München 1977, S. 125, und Nawratil, S. 55.

(8) Kulturstiftung der deutschen Vertriebenen (Hrsg): Vertreibung und Vertreibungsverbrechen 1945–1948, Bericht des Bundesarchivs vom 20. Mai 1974, Archivalien und ausgewählte Erlebnisberichte, Bonn 1989, S. 62.

(9) Arbeitsgemeinschaft zur Wahrung sudetendeutscher Interessen (Hrsg): Dokumente zur Austreibung der Sudetendeutschen, München 1952, S. XXIII und 160.

(10) Vgl. dazu die Berichte des Labour-Abgeordneten Richard R. Stokes im Manchester Guardian und in der East Anglian Daily Times, der sich persönlich davon überzeugte, abgedruckt in: Wenzel Jaksch: Europas Weg nach Potsdam, Stuttgart 1958, S. 436 f., dazu auch E. J. Reichenberger: Europa in Trümmern, Graz 1985, S. 124.

(11) Reichenberger, S. 158 f., und Nawratil, S. 58, hier Dokument 12.

A vidím, že jsem se "překoukla" :-), Vám se jedná o věty a zdroje:

Celkový počet činil 107 táborů, včetně 75 v Čechách. V těchto táborech se sestavovaly vysídlovací skupiny pro další transport za hranice. Jeden transport obsáhl asi 1 200 osob. 25. ledna 1946 vyjel první organizovaný vlak s vysídlenci z Budějovic do Bavorska.

Tak tomu jsou zdroje:

  • Schieder, Theodor (1960): The expulsion of the German population from Czechoslovakia; A selection and transl. - Bonn (Germany): Federal Ministry for expellees, refugees and war victims; Vol. IV, Band IV., 1 and IV., 2; 579 p.; (Documents on the expulsion of the Germans from Eastern-Central-Europe). Editor: Schieder, Theodor; Translated: Sausmarez, G. H. and associates
  • Hrsg. Heimatkreis Prachatitz e.V. (1970, 1977): Heimatkreis Prachatitz im Böhmerwald. - Augsburg: Selbstverlag. Bd. 1/Bd. 2


  • ref 132 - odstranil bych (před tím 131 je dostatečný)
O.K.
  • ref 149 - byl bych radši pro náhradu citací deklarace na oficiálních stránkách
Nezlobte se kolego, ale web Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze mi přijde dost solidní, nepřeháníte trochu???--Lenka Lyalikoff 18. 9. 2014, 17:46 (UTC)
Aha, jde o můj omyl. --Wikipedista:BobM d|p 18. 9. 2014, 17:52 (UTC)
  • Zdroj (refy 11 a 12) - byl bych radši kdyby jednotlivá tvrzení byla zdrojována, netrvám však na tom
O.K. - nemám problém--Lenka Lyalikoff 18. 9. 2014, 17:46 (UTC)
Kontrolovala jsem moje podklady a u ref 11 se jedná o zdroj - Štillerová Mgr, Jana: Téma ztraceného domova ve vybraných dílech českých a německých autorů, závěrečná práce, 2002--Lenka Lyalikoff 18. 9. 2014, 17:57 (UTC)
  • zdroj (refy 17 a 18) - klidně doplnte
O.K. - nemám problém.--Lenka Lyalikoff 18. 9. 2014, 17:46 (UTC)
  • zdroj (ref 47) - určitě jiný zdroj, blogy nejsou věrohodné
Bog odstr. - nahrazen.--Lenka Lyalikoff 18. 9. 2014, 17:46 (UTC)
  • zdroj (ref 121) viz u refy 11 a 12
zdroje dopl.--Lenka Lyalikoff 18. 9. 2014, 18:18 (UTC)

Doporučil bych článek si přečíst a zkontrolovat všechny zdroje v něm. Povahou věci je lépe mít článek ověřený celý (všechna sporná tvrzení). --Wikipedista:BobM d|p 18. 9. 2014, 14:33 (UTC)

Jinak bych vám poděkoval za práci na článku. I přes uvedené (zůstává z dřívějšího) se kvalita článku zvýšila. --Wikipedista:BobM d|p 18. 9. 2014, 14:35 (UTC)
O.K.--Lenka Lyalikoff 18. 9. 2014, 14:39 (UTC)

Pokud se někdo odkazuje na práce studentské konference, je mimo. Ti stuďenti většinu věcí především přebírají a kopírují, takže jako odborné podklady bych je moc nepoužíval. A i ostatní podklady z internetu - vždyť tam píše kdokoliv cokoliv bez jakékoliv odpovědnosti. Když už jsme u toho.-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 37.48.2.40 (diskuse)

Hotovo[editovat zdroj]

Mrkněte na to, ať ty šablony tam nevisí další rok. Technické záležitosti přenechávám fundovanějším, je mi jasné, že to je pak takové potěmkinovské, když se jde do editace, tak asi padáte do mdlob :-)--Lenka Lyalikoff 18. 9. 2014, 18:18 (UTC)

Omyl[editovat zdroj]

Kolego, omylem jsem smazala Vaši šablonu, když jsem mazala Pracuje se, musela bych pracně hledat, kde ji najdu, tak si ji tam dejte zpět. Děkuji.--Lenka Lyalikoff 19. 9. 2014, 20:16 (UTC)

Co z toho nyní platí?[editovat zdroj]

Článek stále vyžaduje úpravy:

  • encyklopedický styl, formatování (odstavce a mezery!!), rozcestníky a přesměrování
  • čitelnost a přehlednost textu (při editaci strašně nepřehledné!)
  • některé zdroje - upravit a doplnit věrohodné zdroje viz dále.
  • zkratky (tvz., např.)

--Wikipedista:BobM d|p 18. 9. 2014, 11:20 (UTC)

Popište kolego Váš problém s encyklopedickým stylem u konkrétního textu, v tom množství textu je takové vyjádření dost vágní. Ráda Vašim požadavkům vyjdu vstříc, leč nevím, kde...

Odstavce - mezery, co máte konkrétně na mysli? Zkratky - lze vypsat celým slovem - proč se toho hned neujmete, když pracujete? Nechápu takový postoj - vidím chybu a opravím, není třeba se prezentovat vylepováním šablon.--Lenka Lyalikoff 18. 9. 2014, 12:25 (UTC)

Jinak samozřejmě za okamžité úpravy děkuji. --Lenka Lyalikoff 18. 9. 2014, 13:01 (UTC)
Odstavce jsou na mnoha místech chybně, to samé mezery (dvě za sebou). Na mě je toho moc - je to v textu. Refy znepřehnednují text. --Wikipedista:BobM d|p 18. 9. 2014, 13:15 (UTC)

Poválečná diskriminace, týrání, krvavé excesy a vraždy německého obyvatelstva[editovat zdroj]

Kolego, okopírujte si název zdroje, dejte ho do vyhledávače, já používám běžný google, a bouchněte do entru - v tu ránu vám vyskočí odkaz na pdf. brožuru, a jestli chcete ještě zpochybnit i takové veřejně dostupné dílo, podle kterého se dokonce vyučuje i na středních školách, tak se na mně nezlobte, že si budu myslet, že jste zaspal dobu. Nejsme kolego v padesátých letech, abych Vám tady dokazovala, že zdroj existuje, to byste také za chvíli mohl přijít s tím, abych Vám dokázala svoji existenci. Pošlete mi svůj e-mail, já Vám pošlu tu brožuru až do domu, a tak mi vypište všechny Vaše pochybnosti, já Vás zahltím materiálem, že budete do vánoc mít co pročítat. --Lenka Lyalikoff 19. 9. 2014, 21:48 (UTC)

Tak jsem se podíval do diskuse a vidím, že zdroje po vás požadovali už předtím jiní uživatelé! Brožuru jsem si vygooglil a skutečně existuje. Přiznám se, že mě ani nenapadlo to hledat v Googlu, a pochybuji, že to napadne i ostatní uživatele. Důvod je prostý: soubor lze z Wikipedie jednoduše odkázat. Opravdu nechápu vaši logiku - nevložíte odkaz na zdroj, jen nějaký text, a pak se rozčilujete, proč jsem si to sám nevyhledal?
Prostě a jednoduše, váš zdrojový aparát má zásadní nedostatky, které musíte odstranit, pokud chcete, aby šablony zmizely. Nebudu vám tady rozepisovat zdroj po zdroji, protože to už za mě udělali jiní.--Kohelet (diskuse) 19. 9. 2014, 22:02 (UTC)
Milý kolego, opět, a to už potřetí, se mýlíte. Článek jsem předělávala a spolupracovala jsem na něm s kolegou, který po odstranění šablony Pracuje se, celý článek projel a překontroloval zdroje - také vypsal zdroje, které by měly podle něj být dopracovány, všechny zdroje jsem opravila a on následně sundal šablonu o nedůvěryhodnosti a ponechal tam už jen úpravy, a právě když jsem opravovala, tak jsem mu tu šablonu k úpravám omylem smazala a hned jsem mu to zde oznámila. Pak jste se chopil aktivity Vy.

Aniž byste se s textem pořádně seznámil, hrajete tu divadélko a ještě neumíte ani pročíst řádně diskuzi. A když po Vás chci, aby jste doložil, kde je text nedůvěryhodný nebo kde je nedůvěryhodný zdroj, tak mi tu kážete něco o logice. Vaše chování považuji za nebetyčnou drzost. 14 dní poctivě předělávám článek, každý zdroj znám jak své boty a Vy, který si neumíte ani řádně přečíst diskuzi, mi tu budete dělat kázání? Nejsem povinna dokazovat, že zdroj existuje. A nejsem povinna zdroj online dodávat, to je doporučeno, ale žádná POVINNOST. Považuji takové chování za cílené. Kdybyste se raději chopil oprav, udělala byste lépe - vypsala jsem třeba 108 typografických chyb, dejte se do toho. --Lenka Lyalikoff 19. 9. 2014, 22:45 (UTC)

Odstranila jsem celou formulaci - tedy není, co dokládat. Sundala jsem i šablonu, vzhledem k tomu, že jste své tvrzení nedoložil. To by mohl přijít kde kdo a tvrdit jen tak do vzduchu, že je to pochybné, aniž by sdělil, co vůbec za pochybné považuje, nejsme v komunismu, karty na stůl, kde je to pochybné a já Vám naservíruji tolik soudobého materiálu, že budete skákat radostí...--Lenka Lyalikoff 19. 9. 2014, 22:55 (UTC)

Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit. Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Šablona, kterou jste vložil, mluví jasně, jsteli s popisovaným předmětem seznámeni - já ale podle Vaší reakce s popisovaným předmětem nemohu být seznámena, jelikož Vy nás kolego ani seznámit nechcete. Vám jde prostě jen o cílené znevážení zdrojů. Záměrně jste také vyměnil šablonu, která prve odkazovala prolinkem na diskuzi, což nyní nelze. --Lenka Lyalikoff 19. 9. 2014, 23:08 (UTC)

Odstraněním šablony došlo zřejmě i k odstranění opakované reference, která nyní nemá primární definici - prosím o opravu. Jde o referenci č. 115, která vrací chybovou hlášku. --Vachovec1 (diskuse) 20. 9. 2014, 01:23 (UTC)

Pár typů k vylepšení článku[editovat zdroj]

Díky za rozšíření článku. Měl bych pár typů na vylepšení:

  1. Obrázky
    Článek imo obsahuje příliš mnoho obrázků. Myslím, že pro ilustraci by stačilo obrázků podstatně méně. U některých obrázků hledám jen těžko souvislost s předětem článku. Navíc ve spojení s tabulkou v kapitole Masakry a excesy „divokého odsunu” přemíra obrázků vytváří více jak dvě obrazovky dlouhou bílou mezeru (a to mám ještě poměrně úzký monitor, u širších to bude ještě horší)
    Pro určení vhodné míry využití obrázků doporučuji obrázky zvolené k ilustraci jednotlivé kapitoly umístit pod příslušný nadpis a co mi uteče do následující kapitoly, to už je přes míru a nebude použito. Samozřejmě, pakliže pro nějakou kapitolu obrazový materiál chybí, mohu případně použít pro ilustraci některý „nadbytečný“ z jiné kapitoly. Stejně tak v případě krátké kapitoly a nějakého zásadního obrazového materiálu, který rozhodně nemůže chybět.
  2. Tabulka v kapitole Masakry a excesy „divokého odsunu”
    Vizte bod výše - bílá mezera
    Doporučuji převést na odrážkový seznam a zrušit ilustrativní (v některých případech dosti zavádějící) obrázky. Pro ilustraci přemístit do této kapitoly obrázky pomníků/pamětních desek.
  3. Poznámkový aparát
    Valná část poznámkového aparátu by měla být začleněna přímo do textu článku. U některých poznámek mi přijde, že spíše reaguje jedna na druhou (např. 5. na 4.), než že by byly doplňkovou informací části textu, ke které jsou vztaženy. Problematickou je též poznámka č. 1. Buď je potřeba zdrojovat uváděným jednotlivá tvrzení, nebo uvést relevantní v sekci Literatura (což snad i jak koukám je). V poznámkovém aparátu je to nadbytečné. Poznámka č. 8 ??

Jedudědek (diskuse) 22. 9. 2014, 21:59 (UTC)

Kolego Jedudědku,

Za prvé musím hned v úvodu sdělit, že si nesmírně vážím toho, že jste na článek "nenalepil" šablonu. Takže doufám, že i když máme na některé úpravy rozdílné názory, bude se naše další spolupráce na Wikipedii odvíjet nadále tímto směrem. To myslím opravdu upřímně. Stálo mě to dost práce, abych článek, který byl fakt v zuboženém stavu dala do minimálně potřebné formy. Navíc se jedná o téma kontroverzní, což sám dobře víte, má vždy svá úskalí. Velmi dobře se mi spolupracovalo s kolegou BobM. Jasná zadaní, žádná zbytečná komunikace a okamžitá náprava.

Za druhé se nejedná o moc velké rozšíření článku, spíše o docela pracné přepracování, což bylo složitější než kdybych článek smazala a napsala nový, ale chtěla jsem respektovat minimálně v mezích možností původní autorovu stavbu článku.

Co se týče poznámek, to jsou právě zbytky starého textu, nakonec jsem ho vyhodila úplně a poznámky pročistila. Některé věci byly zbytečné, některé se jinými slovy v textu vlastně opakovaly nebo dávaly důraz na ne až tak důležité záležitosti pokud to beru v kontextu celého textu.

Obrázky a tabulka - tady je to otázka našeho rozdílného názoru a vkusu. Vy se striktně držíte zásad a pravidel, já si dovoluji posuzovat články individuálně - ne každý článek, který se drží těchto pravidel, je esteticky záživný. Za další, věřte, že tématem odsunů se zabývám více jak deset let a že obrázky, i když vy souvislost nevidíte, tak zde přímá návaznost je a obrázky nevyhledávám nahodile. Nyní se zdá, že je obrázků přehršle, ale text bude ještě rozšířen a někde upravován, mějte tedy strpení. Myslím, že podle historie lze vydedukovat, že mi na článku záleží a že se mu věnuji. Nejsem ani spokojená s kvalitou všech dosavadních formulací - chce to čas. Čeho bych chtěla dosáhnout - mělo by být jasné nejen to, že jsme Němce odsunuli a jakým způsobem, ale že tím celá situace, i když jsme si to tenkrát mysleli, nekončila. Tedy odsun má jednu fázi ve "vykopnutí" za hranice a druhou za hranicemi státu, proto také logicky existuje stále problém - jako třeba naše vztahy s Němci. A proto také to rozdělení, jelikož téma nejen že je kontroverzní, ale velmi obsáhlé.

Snažme se tedy oba, aby jsme uspokojily náhledy jak mé, tak Vaše a výsledkem byl čtivý, férový článek, který si s radostí přeloží i cizojazyčné Wikipedie a čtenář nebude manipulován názorovými proudy.

Ještě jednou děkuji za vstřícný krok. --Lenka Lyalikoff 29. 9. 2014, 13:15 (UTC)

Doporučuji se zaměřit na heslo Košický vládní program, bez zdrojů, nevyvážený článek.--Lenka Lyalikoff 1. 10. 2014, 20:50 (UTC)

Vysídlení Němců × Vyhnání Čechů[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 9 lety2 komentáře2 lidé v diskusi

Máme zde Vysídlení Němců z Československa a zároveň Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938. PO(V)divné... Nebylo by radno to sjednotit? --Vavrin (diskuse) 3. 4. 2015, 22:36 (CEST)Odpovědět

Počty do perexu[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 7 lety2 komentáře2 lidé v diskusi

Nemohl by prosím někdo do perexu dopsat to, co tam patří - to podstatné? V tomto případě počty (odhady) odsunutých (neznám je, zajímaly by mě, a v perexu, i když je sáhodlouhý, je nevidím, a ani jinde v článku (který je taky sáhodlouhý)...). --Jiří Janíček (diskuse) 7. 11. 2016, 01:18 (CET)Odpovědět

Odhadem bylo vystěhováno 1,6 milionů německých obyvatel do americké zóny a 800 000 do sovětské zóny Pavel.Boreš (diskuse) 7. 11. 2016, 08:41 (CET)Odpovědět

Externí odkazy či reference byly změněny (září 2018)[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 5 lety1 komentář1 člověk v diskusi

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 6 externí odkazy či reference na stránce Vysídlení Němců z Československa. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 7. 9. 2018, 03:11 (CEST)Odpovědět

Neutralita[editovat zdroj]

Nejnovější komentář: před 5 lety2 komentáře2 lidé v diskusi

Prosím připadá Vám celý článek neutrální? Vysídlení Němců je tam popisováno jako promyšlená msta ze strany Československa a vůbec není zmíněno, že se jednalo o reakci na teror a násilí vůči Československému obyvatelstvu ze strany německých nacistů. Převážně sem prostě píší lidé, kteří považují vysídlení za mstu a nespravedlnost vůči Němcům. --Czechshooter (diskuse) 2. 11. 2018, 11:16 (CET)Odpovědět

Že šlo o reakci na válečný teror je myslím jasné, ale souhlasím, že to v úvodu mohlo být formulováno výmluvněji. Doplnil jsem to tam. Zároveň jsem ale vrátil Vámi smazanou větu, protože o tom, že je potřeba využít atmosféry doby, tehdejší politici věděli a i se o tom takto veřejně mluvilo a psalo v tisku. Dal jsem tam ale i požadavek na zdroj, protože by si to nějakou referenci zasloužilo. --Vojtěch Veselý (diskuse) 30. 11. 2018, 18:59 (CET)Odpovědět
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diskuse:Vysídlení_Němců_z_Československa&oldid=18850053“