Finanční palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Finanční palác
Základní informace
ArchitektMichal Maximilián Scheer
Výstavba1930 a 1931
Materiálželezobeton
Poloha
AdresaSlovenskoSlovensko Slovensko
Souřadnice
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Finanční palác je administrativní budova, která byla navržena pro finanční úřady města Žilina. Je dílem architekta Michala Maxmiliána Scheera (19022000) představitele moderní architektury a urbanismu na Slovensku tvořícího v duchu funkcionalistické architektury. Finanční palác se považuje za jeho nejlepší stavbu. Byl vítězným návrhem na soutěži v roce 1929. Stavba proběhla v letech 1930 a 1931. V budově od roku 1960 sídlil až do zrušení Okresní národní výbor.

Popis budovy[editovat | editovat zdroj]

Finanční palác se nachází nedaleko historického centra Žiliny, na úzkém ostroúhlém pozemku. Půdorys stavby je ve tvaru písmene A a je ohraničen třemi ulicemi. Nejužší část pozemku zvolil architekt za nejdůležitější a umístil sem hlavní nároží budovy. Nároží působí svou monumentalitou jako samostatná část budovy. Boční fasády mají pravidelné vertikální členění lizén a jsou potlačeny do pozadí. Hlavní vstup do budovy je půlkruhového půdorysu, zvýrazněný a zároveň odlehčený portikem, který podpírají čtyři pravoúhlé sloupy. Nad ním je umístěn mohutný zasklený půlválec, za nímž je v interiéru umístěno schodiště. Zasklené schodiště ostře kontrastuje s hladkou travertinovou stěnou, ze které vychází. Právě pro dominantní půlválec se hledala souvislost se sovětskými konstruktivisty, kteří podobně komponovali stavby. V případě Finančního paláce však nejde o ideovou souvislost, ale jen o logické využití dané parcely. V původním návrhu byla čtyři nadzemní podlaží. Zasklený půlválec byl povýšen nad hmotu celé budovy, čímž byla jednoznačně dána jeho dominance vstupního nároží. Kompoziční hierarchie hmot v exteriéru se přímo odráží i v dispozici. Hlavní vertikální komunikace je soustředěna v nejužší části pozemku. Po obou stranách bočních fasád jsou umístěny kancelářské prostory, které uprostřed odděluje atrium.

Konstrukční řešení[editovat | editovat zdroj]

Konstrukčně je celá budova řešena jako železobetonový skelet, vyplněný izolačním zdivem z tvárnic Isostone. Na předělení interiéru jsou použity snadno posuvné příčky. Celá dispozice vychází z konstrukčního dvojtraktu, který ústí do nároží budovy. Soutěžní návrh, se kterým architekt Scheer vyhrál, měl přední část fasády ještě více zvýrazněnou a zbývající část budovy byla překryta nízkou sedlovou střechou.

Přestavby[editovat | editovat zdroj]

Ve 40. letech 20. století byl Finanční palác necitlivě dostavěn dodatečnou nástavbou pátého nadzemního podlaží. Tato dostavba způsobila, že vstupní nároží ztratilo svou monumentálnost a bylo pohlceno do hmoty celé budovy. V 50. letech bylo čiré sklo zasklívající schodiště vyměněno za barevnou vitráž, kterou navrhl akademický malíř F. Král. Pozdější úpravy Finančního paláce byly také spíše nešťastné a odebraly mu na jeho architektonickém výrazu, který mu vtiskl autor. V současnosti omítka žluté barvy vystřídala na fasádě původní travertinový obklad. Půlválec, který byl původně zasklený průhledným sklem vystřídalo reflexní sklo s jiným dělením skleněných tabulí. Monumentálnost a samostatnost budovy je potlačena i propojením skleněným nadchodem s vedlejší budovou v boční uličce.

V současnosti sídlí v budově Finančního paláce Dexia banka Slovensko. V interiéru se nacházejí administrativní prostory přístupné z chodby, která je orientována do malého atria. Navzdory pozdějším nevydařeným zásahům, dominuje Finanční palác danému prostoru a poutá pohledy kolemjdoucích lidí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Finančný palác (Žilina) na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MATÚŠ, Dulla. Architektúra Slovenska v 20. storočí. Bratislava: Slovart, 2002. ISBN 8071456845. 
  • Dulla M., Stachova M., Pohaničová J., Krivošová J., Vodrážka P., Moravčíková H., Lukáčová E .: Mistři architektury, vyd .: Perfekt 2005
  • MATÚŠ, Dulla. Slovenská architektúra od Jurkoviča po dnešok. Bratislava: Perfekt, 2007. ISBN 8080463662. 
  • Časopis ASB 12/2006 autor článku: prof. Štefan Šlachta
  • www.zilina.sk
  • Kubičková K .: Michal Maximilián Scheer-architektonické dílo / katalog výstavy /, vyd.SAS a SND 1993
  • Dulla M., Moravčíková H., Kubičková K. aj.: DOCOMOMO.Architektúra a urbanismus, 1995, 1/2