Fontanézie
 Fontanézie | |
|---|---|
 Plodná větev fontanézie Fortunovy | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | olivovníkovité (Oleaceae) |
| Rod | fontanézie (Fontanesia) Labill., 1791 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fontanézie[1] (Fontanesia), česky též bezucha, je rod rostlin z čeledi olivovníkovité (Oleaceae). Zahrnuje 2 druhy opadavých keřů, rozšířených v Číně, jihozápadní Asii a na Sicílii. Fontanézie jsou keře podobné ptačímu zobu, mají jednoduché vstřícné listy a drobné bělavé květy. Jejich okrasná hodnota není velká a pěstují se spíše jako sbírkové dřeviny.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Fontanézie jsou opadavé keře (někdy až malé stromy) s jednoduchými vstřícnými listy. Dorůstají výšky až několika metrů. Mladé větévky jsou čtyřhranné. Listy jsou přisedlé nebo krátce řapíkaté, podlouhle kopinaté, celokrajné nebo na okraji drobně pilovité. Květy jsou drobné, bělavé, stopkaté, uspořádané v úžlabních nebo vrcholových latách nebo hroznech. Kalich i koruna jsou čtyřčetné. Korunní lístky jsou na bázi srostlé. Tyčinky jsou 2 a jsou přirostlé ke spodní části koruny. Semeník obsahuje 2 komůrky, v každé z nich jsou 2 vajíčka. Na vrcholu semeníku je vytrvalá čnělka nesoucí dvouramennou bliznu. Kvetou v květnu až červnu. Plod je plochý, křídlatý, typu samara, někdy označovaný jako křídlatý oříšek.[2][3]
Fontanézie vzhledem poněkud připomínají ptačí zob (Ligustrum), od něhož se liší zejména typem plodů.[4]
-
Vzrostlý exemplář fontanézie Fortunovy -
Detail nedozrálých plodů fontanézie Fortunovy
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Rod fontanézie zahrnuje pouze 2 druhy. Fontanézie Fortunova (Fontanesia fortunei) roste ve východní Číně v nadmořských výškách do 800 metrů. Fontanézie jamovcovitá (Fontanesia phillyreoides) se vyskytuje v jihozápadní Asii na území Turecka, Izraele a Sýrie a na Sicílii, což je jediná evropská lokalita tohoto druhu.[2][4][5]
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
- fontanézie Fortunova (Fontanesia fortunei)
- fontanézie jamovcovitá (Fontanesia phillyreoides)
Význam[editovat | editovat zdroj]
Fontanézie mají spíše sbírkový význam a jejich okrasná hodnota není velká.[3]
Oba druhy fontanézie jsou pěstovány v českých botanických zahradách a arboretech. Jsou uváděny např. ze sbírek Dendrologické zahrady v Průhonicích, Pražské botanické zahrady v Tróji nebo z Průhonického parku.[6]
Pěstování[editovat | editovat zdroj]
Fontanézie se pěstují podobně jako ptačí zob. Prospívají na výsluní i v polostínu a spokojí se s běžnou zahradní půdou. V chladnějších polohách je vhodný zimní kryt. Množí se řízkováním.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b CHANG, Mei-Chen et al. Flora of China: Fontanesia [online]. [cit. 2015-02-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363.
- ↑ a b KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. [cit. 2015-02-18]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu bezucha na Wikimedia Commons
