Fritz Reichl
| Fritz Reichl | |
|---|---|
| Narození | 2. února 1890 Baden |
| Úmrtí | 1959 (ve věku 68–69 let) nebo 1. ledna 1959 (ve věku 68 let) Los Angeles |
| Alma mater | Univerzita užitého umění ve Vídni (do 1914) Technická univerzita Vídeň |
| Povolání | architekt |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Fritz Reichl (2. února 1890 Baden – 1959 Los Angeles) byl rakouský architekt, který začátkem 30. let působil i v jižních Čechách (v Prachaticích a Českých Budějovicích).
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Badenu v židovské rodině Ludwiga a Fanny Reichlových.[1] V letech 1900–1908 navštěvoval střední školu. Pak absolvoval kurs na Kunstgewerbeschule Wien (u učitelů Bertolda Löfflera a Michaela Powolny). V letech 1908–1914 studoval architekturu na c.k. Technické vysoké škole ve Vídni (k.k Technische Hochschule Wien). Jeho učiteli zde byli: Karl König, Max Ferstel, K. F. Krauss a Leopold Simony. V roce 1914 složil druhou státní zkoušku. V letech 1914–1918 sloužil v rakouskouherské armádě.[1]
V roce 1925 získal oprávnění pro architektonickou činnost (Zivilarchitekt) a založil si vlastní architektonický ateliér ve Vídni. Začátkem 30. let působil i v jižních Čechách v Prachaticích a Českých Budějovicích.
Před nacismem uprchl nejdříve do Turecka, kde od roku 1939 vedl ateliér Clemense Holzmeistera v Istanbulu. Po skončení druhé světové války odešel do Spojených států amerických. Přibližně od roku 1950 pracoval v ateliéru v Los Angeles spolu s Maxem Starkmanem.[1]
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
Byl ženatý, s manželkou Ellou Reichl měli syna Ericha (Erica).
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Obytný dům pro úředníky (spolu s Alexiem Wolfem), Eisenstadt (1926 – 27)
- Obytný dům města Vídně, Puchsbaumplatz 14, Vídeň (1929)
- Dětský domov, Rimini (1929)
- Obytný dům Dr. Leo und Stefanie Kann, Bastiengasse 107, Vídeň (1930 – 32, zbořeno)
- Přestavba Villy Hériot, Rustenschacherallee 30, Vídeň (1931, zbořeno 1962)[2]
- Přestavba a nástavba Heskyho domu, Štítného ul. 10, České Budějovice (1931)
- Rodinný dům Johanna Nepomuka Krale, Nádražní čp. 364, Prachatice (1931 – 32)[3][4][5]
- Nájemní dům Leonharda Martina, Beverly Hills (1949)
- Obytný dům Ericha Reichla, Pittsburgh (1955)[6]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Obytný dům pro úředníky, Eisenstadt (1926–1927) -
Obytný dům města Vídně, Puchsbaumplatz 14, Vídeň (1929) -
Přestavba a nástavba Heskyho domu, Štítného č. 10, České Budějovice (1931) -
Rodinný dům Johanna Nepomuka Krale, Prachatice, (1931–1932)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Fritz Reichl. Architektenlexikon Wien 1770 - 1945 [online]. Architekturzentrum Wien [cit. 2019-11-16]. Dostupné online.
- ↑ WEISER, Armand. Ein Haus im Prater in Wien: eine Arbeit vonArchitekt Fritz Reichl, Wien. Innendekoration : mein Heim, mein Stolz ;die gesamte Wohnungskunst in Bild undWort. 1931-01, roč. 42, čís. 1, s. 2–5. Dostupné online. (německy)
- ↑ KOHOUT, Michal; ŠVÁCHA, Rostislav. Vila Johanna Nepomuka Krale. In: Česká republika - moderní architektura. Čechy. Praha: Zlatý řez, 2014. ISBN 978-80-903826-0-2. S. 349.
- ↑ ERBANOVÁ, Eva; ŠILHAN, Milan; ŠVÁCHA. Slavné vily Jihočeského kraje. I . vyd. Praha: FOIBOS a.s., Národní památkový ústav, 2007. 227 s. Dostupné online. ISBN 9788087073032. Kapitola Rodinný dům Johanna Nepomuka Krale, s. 130 – 133.
- ↑ BERKEMANN, Karin. Soll weg: Villa Kral in Prachatice [online]. moderneREGIONAL, 2014-07-13 [cit. 2019-11-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ REICHL Fritz. www.arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2019-11-16]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fritz Reichl na Wikimedia Commons - Fritz Reichl na stránkách Architektenlexikon Wien 1770–1945 (německy)
- Fritz Reichl na stránkách arch-pavouk.cz
