Imre von Santo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Imre von Santo
Narození1900
Budapešť
Úmrtí1945 (ve věku 44–45 let) nebo 1957 (ve věku 56–57 let)
Frankfurt nad Mohanem
Povolánífotograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Imre Szántó, profesionálně pracoval jako Imre von Santho, (1895 nebo 1900, Budapešť – 1945 Budapešť, nebo 1946 nebo 1957 Frankfurt nad Mohanem) byl maďarský módní fotograf a ilustrátor, mezi válkami působil v Berlíně a Vídni.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Ve 20. letech 20. století pracoval jako módní ilustrátor a produkoval erotické ilustrace, pod které se podepisoval jako I. de Chanteau. V adresáři berlínských umělců z roku 1926 je uveden na adrese W15 Fasanenstrasse 33.

Od roku 1929 pracoval pro Agenturu Schostal v Berlíně. V meziválečných letech měla Agentura Schostal své sídlo ve Vídni s pobočkami v Paříži, Miláně, Berlíně a Stockholmu. Úspěšná byla zejména ve 30. letech 20. století až do vyhlášení druhé světové války. Hlavními zákazníky byla tištěná média, včetně časopisů jako Die Dame, Die Woche a Uhu v Německu a Moderne Welt, Die Bühne, Wiener Salonblatt a Wiener Magazin v Rakousku, kterým Schostal dodával snímky týkající se kultury, módy a glamouru. Jeho snímky se objevily i v amerických publikacích. [1]

Jeho ateliér sídlil na adrese Tiergartenstrasse 10 v Berlíně (Gabrielle von Santho je uvedena v židovském adresáři Jüdisches Adressbuch für Gross-Berlin z roku 1931 na této adrese)[2] a od roku 1932 do roku 1933 pracoval ve svém ateliéru na Kaiserdamm 44.

Často spolupracoval s tehdejší německou „supermodelkou“ Karenou Stilke.

Po nástupu Hitlera k moci prý opustil Německo a přestěhoval se do Vídně. Bylo však zaznamenáno, že byl přítelem Magdy Goebbelsové a některé jeho berlínské módní fotografie nesou data z konce 30. a 40. let 20. století. V roce 1933 byla ministerstvem propagandy pod vedením Madgy Goebbelsové[3] zřízena Deutsches Modeamt (Německá módní kancelář), z níž ji manžel velmi brzy propustil.

Imre von Santho je uveden v berlínských telefonních seznamech pro roky 1940 a 1941 s ateliérem na W15 Kurfurstendamm 201[4] (a na 102). Zatímco všechny luxusní časopisy v roce 1939 přerušily vydávání, von Santho zůstal hlavním módním fotografem časopisu Der Silberspiegel (Stříbrné zrcadlo) až do března 1943, kdy také pozastavil vydávání.[5]

Po roce 1945 bylo jeho jméno uváděno jako učitel na fotografické akademii Angela (Pál Funk). Po válce se oženil s Katharinou (Carinou) Haarhausovou (1922–2014), společenskou dámou, která se později provdala za horolezce, sportovce, geografa a spisovatele Heinricha Harrera. Imre von Santho zemřel v roce 1957 ve Frankfurtu nad Mohanem.

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Jeho práce byla vystavena v roce 2013 na výstavě Vanity Fashion Photography ze sbírky F.C. Gundlach v Národním muzeu v Krakově v Polsku. Předtím, v roce 2005, jeho díla zahrnovala výstava Berliner Modefotografie - Die Dreißiger Jahre v Kunstbibliothek v Berlíně.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Imre von Santho na anglické Wikipedii.

  1. a b AUER, Anna. Übersee. Flucht und Emigration österreichischer Fotografen 1920 - 1940 - a catalogue. [s.l.]: Kunsthalle, Vienna, 1997. ISBN 978-3852471457. 
  2. Jüdisches Adressbuch für Gross-Berlin, 1931 [online]. [cit. 2020-06-07]. Dostupné online. 
  3. THYNNE, Jane. Fashion and the Third Reich [online]. [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. 
  4. Amtliches Fernsprechbuch für den Bezirk der Reichspostdirektion Berlin Issue 1941 [online]. [cit. 2020-06-07]. Dostupné online. 
  5. MODEREGGER, Johannes Christoph. Modefotografie in Deutschland 1929-1955. [s.l.]: Books on Demand, 2000. ISBN 978-3831107315. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Und sie haben Deutschland verlassen... müssen : Fotografen und ihre Bilder 1928-1997 / Klaus Honnef, Frank Weyers
  • Vanity Fashion / Fotografie aus der Sammmlung FC Gundlach, Verlag für moderne Kunst, Norimberk, ISBN 978-3-86984-270-7
  • Die Eleganz der Diktatur: Modephotographien in deutschen Zeitschriften 1936–1943, Ulrich Pohlmann a Simone Förster, Stadt München Münchener Stadtmuseum, 2001, ISBN 3934609031
  • Gábor Szilágyi: Dějiny maďarské fotografie, Bp., 1996.
  • Databáze biografického lexikonu Lajos Győri: Kdo-kdo v maďarské fotografii - Maďarské národní muzeum, Historická fotogalerie.
  • Carina Harrer: Gelebte Träume - Mein Leben mit Heinrich Harrer, nymphenburger verlag, 2016, ISBN 9783485060110

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]