Jules Bordet
| Jules Bordet | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. června 1870 Soignies |
| Úmrtí | 6. dubna 1961 (ve věku 90 let) Brusel |
| Místo pohřbení | Ixelleský hřbitov |
| Alma mater | Svobodná univerzita v Bruselu |
| Povolání | biolog, imunolog, lékař, politik, vysokoškolský učitel a dermatolog |
| Zaměstnavatel | Svobodná univerzita v Bruselu |
| Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1916) Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1919) Croonian Medal and Lecture (1930) čestný doktor Lavalovy univerzity (1951) Honorary doctorate from the University of Cairo … více na Wikidatech |
| Příbuzní | Octave Pierre Joseph Gengou (švagr) |
| Funkce | senátor Belgie |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jules Jean Baptiste Vincent Bordet (* 13. června 1870, Soignies – 6. dubna 1961, Brusel) byl belgický imunolog a mikrobiolog. V roce 1919 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za objevy v související s imunitním systémem.
Život[editovat | editovat zdroj]
Jules Bordet se narodil roku 1870 v Soignies ve Švýcarsku. V roce 1892 získal doktorát na Université Libre de Bruxelles. O dva roky později odešel do Paříže, kde do roku 1902 pracoval v Pasteurově ústavu. Poté se vrátil do Bruselu, kde založil místní Pasteurův ústav. Od roku 1907 působil jako profesor na Université Libre de Bruxelles.[1]
Se svým švagrem Octavem Gengouem v roce 1906 identifikoval bakterii Bordetella pertussis způsobující černý kašel. Také významně přispěl k založení sérologie.[1][2] Je autorem imunologického spisu Traité de l'Immunité dans les Maladies Infectieuses (Pojednání o imunitě při infekčních chorobách) a mnoha dalších lékařských publikací.[1]
Bordet byl stálým členem správní rady Université Libre de Bruxelles, Belgické královské akademie, Královské společnosti, Národní akademie věd Spojených států amerických, vědecké rady pařížského Pasteurova ústavu a předsedou prvního mezinárodního mikrobiologického kongresu z roku 1930. Získal čestný doktorát na univerzitách v Cambridgi, Paříži, Štrasburku, Toulouse, Edinburghu, Nancy, Caen, Montpellieru, Káhiře, Athénách a Quebecu. V roce 1919 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za objevy v související s imunitním systémem, dále byl nositelem řady belgických vyznamenání i vyznamenání z Rumunska, Švédska a Lucemburska.[1]
V roce 1899 se Bordet oženil s Marthe Levozovou. Měli spolu dvě dcery a jednoho syna Paula, který se po svém otci stal ředitelem Pasteurova ústavu v Bruselu a také profesorem na Université Libre de Bruxelles. Jules Bordet zemřel 6. dubna 1961.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Jules Bordet | nobelprize.org [online]. [cit. 2020-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jules Bordet | Encyclopædia Britannica [online]. Encyclopædia Britannica, inc. [cit. 2020-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jules Bordet na Wikimedia Commons
- Belgičtí mikrobiologové
- Belgičtí imunologové
- Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství
- Belgičtí nositelé Nobelovy ceny
- Členové Královské společnosti
- Členové Německé akademie věd Leopoldina
- Absolventi vysokých škol v Belgii
- Narození v roce 1870
- Narození 13. června
- Narození v Henegavsku
- Úmrtí v roce 1961
- Úmrtí 6. dubna
- Úmrtí v Bruselu