Karel Lev Řehák

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. theol.
Karel Lev Řehák
Církevřímskokatolická
Svěcení
Kněžské svěcení25. července 1868
Osobní údaje
Datum narození5. listopadu 1843
Místo narozeníSovenice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Křest6. listopadu 1843
Datum úmrtí15. prosince 1941 (ve věku 98 let)
Místo úmrtíPraha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povoláníteolog, spisovatel, kněz
Významné díloKatolická mravouka (1893)
Ježíš Kristus Král! (1935)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Lev Řehák (5. listopadu 1843 Sovenice[1] – 15. prosince 1941 Praha[2][3]) byl český teolog[3], katolický duchovní a spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rolnické rodině a obecnou školu navštěvoval v Březině.[4] Absolvoval nižší gymnázium v Mladé Boleslavi a vyšší gymnázium v Litoměřicích.[2] Kněžský seminář studoval od roku 1864[3] v Litoměřicích a od roku 1866[3] v Praze, kde také navštěvoval univerzitní přednášky na filozofické fakultě.[4] Roku 1868 byl vysvěcen na kněze.[2][3] Svoji primici sloužil 26. července 1868 v kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze.[4]

Prvním působištěm byl ústav ctihodných Školských Sester v Praze, kde krátce působil jako učitel náboženství. Dále působil jako kaplan ve Vlašimi, od roku 1870 u Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici v Praze[3], od roku 1875 jako vikarista na Vyšehradě, od roku 1882[4] jako farář v Podolí a od roku 1892 u sv. Ducha[3], kde působil 26 let.[4]

V roce 1875 dosáhl na bohoslovecké fakultě pražské univerzity[4] titulu dr. theol. Roku 1899[3] se stal arcibiskupským notářem a rytířem Božího hrobu.[2] V roce 1910 se stal nesídelním kanovníkem vyšehradským. Od roku 1918 působil jako farář u sv. Havla v Praze. Do roku 1937 publikoval svá díla. Zemřel v roce 1941 klášteře redemptoristů v Praze a byl pochován na vyšehradský hřbitov.[3]

Veřejné působení[editovat | editovat zdroj]

Během působení v Podolí pracoval i v místní škole a byl členem obecního zastupitelstva.[4] Na opravu místního kostela věnoval z vlastních zdrojů 7 000 zlatých a dalších 7 000 získal ze sbírky.[4]

V roce 1899 dal přistavět ke kostelu v Březině přístavbu na východní straně v pseudorománském slohu na počest faráře Antonína Horny. Přístavbu vysvětil papežský prelát Josef Němeček.[4]

Byl zakládajícím členem Jednoty Svatovítské pro dostavení velechrámu na hradě pražském, Jednoty katolických tovaryšů, Dědictví Svatojanského, Cyrillo-Metodějského a Svatoprokopského, vydavatelství časopisů Čech a Katolické Listy, Křesťanské Akademie, Jubilejního katolického spolku Praha.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Teologické dílo je ovlivněno faktem, že se Řehák věnoval pastoraci a nepohyboval se v prostředí teologické fakulty. Dílo odpovídá obrazu praktické pastorace a morální teologie konce 19. století a situaci po prvním vatikánském koncilu.[3] Je tvořeno apologetickými spisy proti luterství, historickými spisy věnovanými období husitství i spisy beletristického rázu.[3]

Vydaná díla[editovat | editovat zdroj]

Náboženská tematika[2][editovat | editovat zdroj]

Historická díla[2][editovat | editovat zdroj]

Překlady[2][editovat | editovat zdroj]

Ediční činnost[editovat | editovat zdroj]

  • Rorate et laudate (1889), společně s Janem Troblem

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b c d e f g BENEŠ, Luděk. Osobnosti Mladoboleslavska. [s.l.]: Muzeum Mladoboleslavska, 2009. S. 180–181. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k OVEČKA, Libor. Karel Lev Řehák. Teolog opomíjený, možná i zapomenutý. Studia theologica. 2008, roč. 10, čís. 4, s. 1–13. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j JIROUŠEK, T. J. Th. dr. Karel Lev Řehák, jeho život a literární působení. Vlast. Měsíčník pro poučení a zábavu. 1924-05, roč. XXXX, čís. 8, s. [337]-339. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Lev_Řehák&oldid=22939333“