Kostel svatého Michaela archanděla (Horní Záhoří)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Farní kostel svatého Michaela archanděla
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecZáhoří
LokalitaHorní Záhoří
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Diecézečeskobudějovická
Vikariátpísecký
FarnostŘímskokatolická farnost Záhoří
ZasvěceníMichael archanděl
Další informace
AdresaZáhoří, ČeskoČesko Česko
Kód památky26606/3-2823 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Michaela archanděla v Horním Záhoří je farní kostel pro římskokatolickou farnost Záhoří. Je dominantou obce Horní Záhoří. Kostel je jednolodní s hodnotnými stavebními prvky a byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.[1][2]

Historie kostela[editovat | editovat zdroj]

Kostel byl postaven na místě původní kaple, která byla takto přestavěna v roce 1352, a byl obehnán hradbou (opevněný kostel). V období husitských válek byl kostel zbořen. V době třicetileté války byl pobořen a v roce 1639 obnoven Vilémem ze Švamberka.[3][4] Po požáru v roce 1689 byl přestavěn s použitím původního gotického zdiva (presbytář, sakristie).[2]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

Kostel stojí uprostřed hřbitova, který je ohraničen zdí. V areálu stojí zvonice, která spolu s kostelem, hřbitovem a ohradní zdí je součásti kulturní památky.[5] V areálu se také nachází fara,[6] o níž je první zmínka z roku 1665.[7]

Kostel je orientovaná jednolodní zděná stavba s pravoúhlým obdélníkovým kněžištěm a obdélnou sakristií na severní straně kněžiště. K západnímu průčelí se zděným barokním štítem je přistavěna předsíň. Boční stěny lodi jsou prolomeny třemi okny se segmentovým zakončením. Fasáda je členěna lisénovými rámy a profilovanou korunní římsou.[8] V kněžišti jsou dvě segmentová okna na jih, jedno na sever a jedno na východ, které má žulové neprofilované ostění. Na sedlové střeše nad kněžištěm je osmiboký sanktusník s lucernou a jehlanovou střechou.[9] Stavebním materiálem byl lomový kámen (žula).[10]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Loď má obdélný půdorys 8,3 × 13,6 m a má plochý strop. Mezi lodí a kněžištěm je polokruhový vítězný oblouk jeden metr široký. Kněžiště je obdélného půdorysu 8,5 × 4,88 m a je zaklenuto dvěma poli křížové klenby se žlábkovanými klínovými žebry. Svorníky jsou zdobeny desetilistou růží. Kruchta je podklenutá třemi poli křížové klenby a je podepřena dvěma pilíři. Vchod do valeně sklenuté sakristie vede přes portál s mírně skoseným ostěním.[9][11]

V kostele jsou hodnotná umělecká díla z období rokoka. Hlavní oltář a kazatelna jsou dílem českobudějovického sochaře Leopolda Huebera z let 1777–1778.[12] Oltářní obraz svatého Michala z 18. století je dílem Františka Jakuba Prokyše. Na kazatelně jsou reliéfy: Vyvedení svatého Petra ze žaláře, Kristus v zahradě Gesemanské a Obětování Isáka Abrahámem. Cínová křtitelnice vysoká 27 cm a široká 32 cm je z roku 1755.[2][9]

Zvonice[editovat | editovat zdroj]

Zvonice stojí asi pět metrů od západního průčelí kostela. Je to samostatně stojící zděná patrová hranolová věž na půdorysu čtverce 7,9 × 7,9 m.[9] Věž je ukončena jehlanovou střechou s náběhy a čtyřmi hodinovými štíty, krytá taškami a ukončena osmibokou lucernou s cibulí. Fasáda je členěna nárožními pilastry a okružní kordonovou římsou v patře. Ve zvonovém patře jsou segmentová okna ve štukovém rámu a drobnými volutami. Pod střechou je profilovaná korunní římsa osově prolomena trojúhelníkovými štíty s kruhovými ciferníky.[13]

Věžní hodiny a tři ciferníky byly instalovány v roce 1911. Čtvrtý ciferník byl instalován v roce 2019 při rekonstrukci zvonice.[14]

Zvony[editovat | editovat zdroj]

V roce 1910 byly v kostele a ve zvonici tyto zvony:[9]

  1. svatý Michal vysoký 92 cm s průměrem 112 cm, zdobený reliéfem svatého Michala a datací 1706 a nápisem,
  2. s reliéfem svatého Bartoloměje o výšce 57 cm a průměru 76 cm. Na plášti měl zvonařův znak a nápis: JOHAN ADALBERT PERNER IN BVDWEIS ANNO 1839,
  3. třetí zvon měl výšku 24 cm a průměr 35 cm, znak zvonaře jako u druhého zvonu a letopočet 1839,
  4. zvon s reliéfem svatého Pavla, svatého Jana a Donáta byl vysoký 85 cm a měl průměr 100 cm, znak zvonaře a dataci jako druhý zvon.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-12-29]. Identifikátor záznamu 137799 : Kostel sv. Michaela. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c Umělecké památky Čech. Svazek 1. A/J. Praha: Academia, 1977. S. 422. 
  3. Památkový katalog [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné online. 
  4. Záhoří - Památky a zajímavosti. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  5. kostel sv. Michala - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-12-29]. Identifikátor záznamu 149610 : Fara. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  7. Šumavský rozcestník : kostel sv. Michala, Horní Záhoří. www.sumava.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  8. Česká placka [online]. 2018-01-04 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  9. a b c d e Záhoří Horní - Kostel sv. Michaela. depositum.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  10. SOMMER, Jan. Ke stavebnímu vývoji kostela v Horním Záhoří – nález fragmentů ostění gotického portálu [online]. Česká placka, 2018-01-04 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  11. Areál kostela sv.Michala v Horním Záhoří je cenným urbanistickým celkem. www.turistickelisty.sportovnilisty.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  12. PLETZER, Karel. Hueber Leopold [online]. [cit. 2020-12-20]. Encyklopedie Českých Budějovic. Dostupné online. 
  13. Evidenční list zvonice- G0371673. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  14. Farní úřad v Záhoří - Úvod. www.farnostzahori.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]