Kulikovo pole
Kulikovo pole, též Kulikovské pole (rusky Куликово поле) je místo bitvy, při níž roku 1380 Dmitrij Ivanovič Donský rozdrtil Tatary – tzv. Zlatou hordu. Pole se nachází v rovině v Tulské oblasti Ruska při ústí Něprjavdy do Donu.
Kulikovo pole koncem 14. století bylo rozsáhlou a lesy obklopenou planinou - takové prostranství bylo tehdy běžně nazývané polem nebo stepí. Planina byla v té době vlhká, močálovitá, proto si ji pro své hnízdní oblíbily sluky. Sluka se v ruštině řekne kulik, od toho vznikl název pole.[1]
Dnes je na Kulikově poli muzejní komplex s 28metrovým sloupem na Rudém vršku (rusky Красный Холм) zbudovaným v letech 1848–1850 a pamětní kostel z let 1913–1918, v němž je dnes Muzeum Kulikova pole.
Jiné významy[editovat | editovat zdroj]
Mimo základního významu - místa bitvy - má Kulikovo pole (rusky Куликово Поле) i jiné geografické významy. Zejména je tak pojmenováno významné náměstí v Oděse (ukrajinsky Куликове поле).[2]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Památník na Kulikově poli
-
Kulikovo pole – kostel Sergeje Radoněžského
-
Náměstí Kulikovo pole v Oděse
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Slavní ruští vojevůdci. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1955. 264 s. Kapitola Porážka mongolských Tatarů na Kulikově poli, s. 39.
- ↑ Ulice v historii Oděsy: Kulikovo pole (rusky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kulikovo pole na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (en)