Malíkov nad Nežárkou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Malíkov nad Nežárkou
Kaple Panny Marie Loretánské
Kaple Panny Marie Loretánské
Lokalita
Charaktervesnice
ObecHorní Pěna
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel99 (2021)[1]
Katastrální územíMalíkov nad Nežárkou (5,89 km²)
Nadmořská výška500 m n. m.
PSČ377 01
Počet domů54 (2011)[2]
Malíkov nad Nežárkou
Malíkov nad Nežárkou
Další údaje
Kód části obce43672
Kód k. ú.643670
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malíkov nad Nežárkou (do roku 1947 Německý Malíkov,[3] německy Deutsch Moliken) je bývalá samostatná obec, od roku 1960 část obce Horní Pěna. V roce 2011 zde trvale žilo 89 obyvatel.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1654.[5]

Původně byl Německý Malíkov samostatnou obcí.

V roce 1852 vypukl v Německém Malíkově velký požár, kterému padly za oběť tři statky (Františka Kaisera, Jana Moha a Jakuba Šimra). O 25 let později byl za žhářství odsouzen zakladatel požáru, bývalý čeledín Václav Glaser, který přiznal, že se chtěl spálením stodoly s úrodou pomstít lakotnému Kaiserovi, u něhož byl zaměstnán, protože od něj nedostával ani pořádně najíst, a přitom podcenil důsledky dlouhodobého sucha a větru, čímž pádem se oheň rozšířil mnohem více, než plánoval. Soud byl poměrně zvláštní, stál víceméně pouze na Glaserově doznání učiněném pod tíhou svědomí, vzhledem k projevené lítosti jej také potrestal pouze 6 lety těžkého žaláře, tj. pod dolní hranicí trestní sazby, která činila 10 let.[6]

Podle sčítání lidu z roku 1930 žilo v Německém Malíkově 15 Čechů a 292 Němců. V letech 1938 až 1945 byl Německý Malíkov v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.[7] V roce 1960, kdy v něm žilo něco málo přes 200 obyvatel, byl společně s obcí Dolní Pěna připojen k obci Horní Pěna a na rozdíl od Dolní Pěny se už nikdy neodtrhl. Počet jeho obyvatel poté klesal, v roce 2001 jich bylo 71.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1947. Dostupné online.
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 181. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 214. 
  6. Vladimír Šindelář: Jihočeský zločin, České Budějovice 2009, ISBN 978-80-86829-47-0 (str. 9–14)
  7. Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha: Státní úřad statistický, 1939. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]