Mistr Tucherova oltáře
| Mistr Tucherova oltáře | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. století |
| Úmrtí | 15. století |
| Povolání | malíř |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mistr Tucherova oltáře (aktivní kolem 1430-1450) je anonymní norimberský pozdně gotický malíř.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Jméno malíře se vztahuje k oltáři, původně vytvořenému pro augustiniánský kostel v Norimberku, roku 1615 přemístěnému do norimberského kostela Kartäuserkirche a od 19. století ve Frauenkirche. Oltář před přemístěním dala restaurovat prominentní norimberská rodina Tucherů a odtud pochází i jeho název uváděný v literatuře.
Tucherův oltář je jedním z nejvýznamnějších deskových obrazů před Albrechtem Dürerem. Je dokladem o vlivu nizozemské malby na realistické zobrazení figur, ale neužívá ještě perspektivu. Detailně vypracované ornamentální zlacené pozadí a baldachýn zastává na obrazu jen dekorativní funkci. Postavy na centrálním panelu s Ukřižováním, který doprovází scény Zvěstování a Zmrtvýchvstání na křídlech oltáře, mají realistické a individualizované tváře, ale chybí jim plastičnost. Na doprovodných malbách s Viděním sv. Augustina jsou zátiší, která upomínají na dílo Barthélemy d'Eycka.
Albert Kutal uvádí, že nizozemský vliv na tvorbu pozdně gotických umělců v Čechách jako byl Mistr svatojiřského oltáře, zprostředkoval Norimberk, mezi jiným zřejmě tento autor.[1] Josef Krása porovnává figury Tucherova oltáře s nástěnnými malbami v Chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře.[2] Podle Jiřího Fajta byla umělecká tvorba Norimberka v celé první třetině 15. století pod silným českým vlivem a Mistr Tucherova oltáře mohl převzít některé motivy od tvůrce Roudnického oltáře (1410-1420), jak je patrné ve scéně se Smrtí Panny Marie ze Spišského Štvrtka.[3]
Současníky Mistra Tucherova oltáře byli Konrad Witz a Hans Multscher.
Díla připisovaná autorovi[editovat | editovat zdroj]
- Tucherův oltář, Frauenkirche, Norimberk
- Hallerův oltář, St. Sebald, Norimberk
- Ehenheimův Epitaf, St. Lorenz, Norimberk[4]
- Obřízka Krista, Suermondt-Ludwig Museum, Aachen [5]
- Madona s dítětem, Biblioteca Ambrosiana [6]
- Smrt nebo také Poslední modlitba Panny Marie, část oltáře, kolem r. 1450, Spišský Štvrtok[7][8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk Praha 1972, s. 194
- ↑ Josef Krása, in: Pozdně gotické umění v Čechách, Odeon Praha 1985, s. 262
- ↑ Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014, s. 57-58
- ↑ Ehenheimův Epitaf[nedostupný zdroj]
- ↑ Art Historian Gary Schwartz: Master of the Tucher Altarpiece
- ↑ Getty images: Master of the Tucher Altarpiece[nedostupný zdroj]
- ↑ Mária Novotná, Anna Svetková, Smrť Panny Márie. Tabuľová maľba zo Spišského Štvrtku, ARS 35 (2002) 1-3, s. 97-110, 7 obr.
- ↑ Dorociaková Zuzana, Ikonografie Smrti Panny Marie ve středověkém umění na území dnešního Slovenska, magisterská diplomová práce, FF UP v Olomouci, 2015, s. 111
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mistr Tucherova oltáře na Wikimedia Commons - Oxford index: Master of the Tucher Altarpiece Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
