Mutná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mutná
Kaple na návsi
Kaple na návsi
Lokalita
Charaktervesnice
ObecCizkrajov
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°0′59″ s. š., 15°24′14″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel65 (2021)[1]
Katastrální územíMutná (9,44 km²)
PSČ378 81
Počet domů42 (2011)[2]
Mutná
Mutná
Další údaje
Kód části obce17892
Kód k. ú.617890
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ves Mutná (německy Mutten[3]), založená na náhorní plošině (473 m n. m.) na východním výběžku montserratského kopce, leží 1,8 km jihovýchodně od obce Cizkrajov, na historickém území jihozápadní Moravy, administrativně přiřazena k okresu Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. V letech 1908-10 byla obec spojena silnicí Peč–Cizkrajov - Mutná a návazně s krajskou silnicí Slavonice – Staré Hobzí. Přifařena a přiškolena bývala ves do Cizkrajova. Až do odsunu německého obyvatelstva v roce 1945 se jednalo o ves s valnou většinou zde žijících Němců (1910: 255 obyvatel, z toho 250 Němců), po pozemkové reformě o ves s posílenou českou menšinou (1930: 234 obyvatel, z toho 177 Němců).[4] V roce 1964 se stala samostatná obec Mutná s počtem 161 obyvatel české národnosti místní částí obce Cizkrajov.[5] V roce 2011 zde žilo ve 41 domech 86 obyvatel.[6] Ves zdobí v jejím centru malá kaple.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Polní tratě[editovat | editovat zdroj]

Obere Thayalüß, Untere Thayalüß, Obere Breitlüß, Obere Langlüß, Mittlere Langlüß, Teichfeld, Holzlüß, Mühllüß, Pointeln, Stadtbreiten, Stübelbreiten, Neureith, Schwarzlacken, Tiergarten, Eichberg, Kurze Garteln, Langgarteln, Bergacker, Schulerfeld, Kirchfeld, Kreuzfeld, Montserrat.

Nejstarší historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Staré Hobzí, Staré Hobzí (zámek) a Členové rodu Pallavicini na panství Jemnice - Staré Hobzí.

Ves je v historických pramenech poprvé zmíněna v kupní smlouvě vrchního strážmistra Franze svobodného pána ze Schneidau z 3. srpna 1651,[pozn. 1] poté co získal za 36 000 rýnských zlatých panství Staré Hobzí po zemřelém Jindřichovi / Heinrichovi Zahrádeckém ze Zahrádek (r. 1625).[7] Panství Staré Hobzí tehdy sestávalo ze vsi Staré Hobzí (míněno tzv. Dolní panství, Untergut), Modletice / Mudlau, Mutná / Mutten, Bělčice (nyní Bělčovice) / Wispitz, zpustlých „Schönakwitz” a poplužního dvora Hejnice / Hönitzhof. V roce 1658 přikoupil Franz ze Schneidau ještě svobodný statek Cizkrajov / Sitzgras, kopec a statek Montserrat a v roce 1666 biskupské lení statky Dešná / Döschen a Županice (nyní Županovice) / Zoppanz.[8]

Kostel Panny Marie Bolestné na Montserratě
Kříž při cestě do Cizkrajova

Rytíř Bartoloměj Tannazoll-Zill / Ritter Barholomäus Tannazoll-Zill, jihlavský hejtman (latinsky „capitano del circolo de Iglavia”), nechal v roce 1650 postavit na kopci nedaleko vsi kapli Panně Marii Monserratské.[9] V roce 1693 vložil Karel Jakub von Tannazoll polovinu Mutné do desek Johannu Karlovi Salava von Lipa, který ale ves obratem zapsal Gregorovi Ignácovi Košinskému z Košína / Gregor Ignaz Koschinsky von Koschin, rytíři z moravsko-slezského rodu.

Gregor Ignác obdržel od císaře Leopolda I. v roce 1682 moravský inkolát a v roce 1688 zakoupil majetky ve vsi Černčín (Tschertschein) a Nosálovice (Nosalowitz), v roce 1692 dvůr v Bolíkově (Wölking) a v roce 1693 polovinu Mutné. Bratři Cyrill Joseph Anton a Dionys Ignác Koschinsky v. Koschin odprodali roku 1703 svou polovinu Mutné Maxmiliánovi Františkovi hraběti z Deblína a roku 1705 zapsali do desek.[10][11] Dále obec sledovala dějinné události společně s obcemi na panství Staré Hobzí, později panství Jemnice – Staré Hobzí.

V letech 1850 až 1855 byla Obec Mutná podřízena politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě okresnímu soudu tamtéž. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 až 1868 podřízena Okresnímu úřadu v Dačicích. Po oddělení soudnictví od veřejné správy roku 1868 se obec vrátila pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích. Od roku 1911 náležela pod soudní okres Slavonice a to až do roku 1938.[12] V Mutné žilo převážně německé obyvatelstvo. V roce 1651 se ve vsi Mutné nacházelo 10 usedlých sedláků a 2 zpustlá stavení. Kolem roku 1830 měla ves 49 stavení s 284 obyvateli římsko-katolického vyznání a jeden panský statek, v roce 1843 žilo v Mutné 302 obyvatel a v roce 1910 v 54 domech 255 obyvatel, z toho pouze 5 Čechů.

Československo[editovat | editovat zdroj]

Počet českého obyvatelstva v obci stoupl teprve po vzniku Československa a následkem konfiskace rozsáhlých pozemků, lesních revírů a hospodářských dvorů markraběte Alexandra Pallavicini. V roce 1930 se ve vsi nacházelo v 53 staveních 234 obyvatel, z toho 57 Čechů. Zbytkový statek se 70 ha, zřízený z hospodářského dvora při velkostatku Jemnice – Staré Hobzí, byl v roce 1924 přidělen Jaroslavu Louckému. Národní jednota pro jihozápadní Moravu zřídila českou menšinovou školu v Cizkrajově, kam docházely děti z Bolíkova, Mutné, Mutišova a Holešic. V letech 1927 - 1939 také mateřskou školu v Cizkrajově.

„Povoláním jsou naši lidé dělníci ve dvoře, jenž na podzim 1924 přesel z rukou jemnického Pallaviciniho (ten jej vždy pronajímal židovsko-německému pachtýři H. Singrovi ze St. Hobzi) do majetku p. Jar. Louckého, dále cihláři, zaměstnaní v kruhové cihelně, jež patří Němci z Cizkrajova. Pozemková reforma přispěla značnou měrou k zesílení české menšiny v Mutné”.

Jihomoravští hraničáři, Bolíkov, Cizkrajov, obce Holešice, Mutná, Mutišov, Vlastkovec[13]

Říšská župa Dolní Podunají[editovat | editovat zdroj]

Po odstoupení německého pohraničí spadala Mutná pod říšskou župu Dolní Podunají, okres Waidhofen an der Thaya (okresní velení NSDAP: Wilhelm Hanisch). Soud se nacházel ve Slavonicích, kde sídlil i NS-letecký útočný oddíl 10/114 (Ostmark, Gruppe 17, Niederdonau-Nord, Standarte 114 Znaim). Pošta a matrika se nacházela v Cizkrajově. Úřední kalendář z roku 1942 uvádí na obecním katastru o rozloze 9,91 km² 57 domů, 236 obyvatel, z toho 117 mužů. Místní skupiny 23. okresu NSDAP se nacházely v obcích: Staré Hobzí, Český Rudolec, Dešná, Lidéřovice, Písečné, Slavonice.[14]

Československá socialistická republika[editovat | editovat zdroj]

Po vyhnání německého obyvatelstva (1945-46) byla obec dosídlena českým obyvatelstvem. Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno v roce 1951 a v roce 1961 sloučeno s JZD Cizkrajov. Při sčítání obyvatelstva v roce 1961 žilo v obci 167 obyvatel české národnosti.[15] Po zrušení základní školy v Cizkrajově (1919 - 1969) dojížděly děti do Slavonic nebo do Dačic. V letech 1945 - 1951 využívali novoosídlenci Lidovou školu zemědělskou v Cizkrajově. Od roku 1945 patřila pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1948 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo až do poloviny roku 1960, kdy po územní reorganizaci byla Mutná s moravským Slavonickem začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1964 byla Mutná v rámci integrace obcí připojena pod obec Cizkrajov.

Akce kulak[editovat | editovat zdroj]

V roce 1932 zakoupil zbytkový statek po Jaroslavu Louckém člen agrární strany Otakar Kusl, který pocházel ze starého rodu sedláků a mlynářů. Po odstoupení pohraničí v roce 1938 až do odsunu Němců byli Kuslovi jedni z mála Čechů v Mutné. Po únorovém komunistickém puči v roce 1948 odmítal Otakar Kusl v rámci kolektivizace vstoupit do Jednotného zemědělského družstva a v roce 1952 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen za sabotáž k šesti letům vězení a následnému propadnutí veškerého majetku.[16]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

V jihovýchodní části katastrálního území leží přírodní rezervace Mutenská obora. Podél východní hranice území teče řeka Moravská Dyje, jejíž niva zde je chráněna jako přírodní památka Moravská Dyje.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Citace: „Kvůli českému stejně či podobně znějícímu názvu „Mutice“, „Mutišovice“ je historie vesnice Mutišov (Muttischen), která je zmiňována již v roce 1365 jako „Villa Muthissouicz“, mylně připisována vesnici Mutná (Mutten), jak je udáváno ve „Vlastivěda Moravská, slavonický okres, s. 177. Také historik Dr. Lad. Hosák poukazuje na tento omyl ve své práci „Historická topografie země Moravsko-Slezské“. Mutná (Mutten) je novějšího původu a s jistotou je uváděna teprve 1651 u panství Staré Hobzí.” In: Kronika E. Polly, III. část (Leštnice - Rancířov).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 170. 
  4. ↑ Obec Mutná na www.suedmaehren.at
  5. ↑ Obec Mutná, Daten aus dem Genealogischen Ortsverzeichnis, wiki-de.genealogy.net
  6. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 180. 
  7. ↑ Kronika E. Polly, III. část (Leštnice - Rancířov), Moravská zemská deska I/233 Znojemského okresu
  8. ↑ Kronika E. Polly, III. část (Leštnice - Rancířov), také E. Polly, Historie tržní obce Staré Hobzí, s. 69
  9. ↑ Ernst Benz: Geist und Landschaft, Klett-Cotta, 1972, s. 53
  10. ↑ Kaiserlich-Königliche Mährisch-Schlesische Gesellschaft: Notizen-Blatt der Historisch-Statistischen Section der Kais.-Königl. Mährisch-Schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde: 1876, s. 17. Moravsko-slezský rod Koschinsky von Koschin, odnož z polského rodu Ravicz. Také Rawicz (Wappengemeinschaft), Wikipedia.de.
  11. ↑ Kronika E. Polly, III. část (Leštnice - Rancířov), Zemská deska kraje Znojmo III, 98. Zemská deska Znojemský okres III. 285.
  12. ↑ NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1072 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 763–766. (český) 
  13. ↑ Rudolf Kryčer: Jihomoravští hraničáři: kus historie a přítomnosti, Nákladem Ústředního výboru Národní jednoty pro jihoz. Moravu, 1925
  14. ↑ Ostmark Jahrbuch 1942. "Der alte Krakauer-Schreibkalender" 188. Jahrgang. Unter Mitwirkung des Organisationsamtes der NSDAP Gau Wien und der Behörde des Reichstatthalters in Wien.
  15. ↑ https://www.suedmaehren.at Archivováno 22. 1. 2021 na Wayback Machine.: Mutná
  16. ↑ Ingeborg Bahrová: Tatínek říkal, že chce umřít doma. Paměť národa Archivováno 13. 4. 2017 na Wayback Machine..

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části obce Cizkrajov
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mutná&oldid=23142286“