Mys-Kamennyj
| Mys-Kamennyj Мыс Каменный | |
|---|---|
 Mys-Kamennyj | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 68°28′8″ s. š., 73°35′47″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+5[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Uralský |
| Autonomní okruh | Jamalo-něnecký |
 Jamalo-něnecký autonomní okruh na mapě Ruska | |
  Mys-Kamennyj Osada na mapě Jamalo-něneckého autonomního okruhu | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 745 (1.1.2012) |
| Etnické složení | 57 % Rusové, 42 % Něnci |
| Správa | |
| PSČ | 629720 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mys-Kamennyj (rusky Мыс Каменный) je osada v Jamalském okrese v Jamalo-něneckém autonomním okruhu v Rusku. V roce 2012 zde žilo 1 745 obyvatel.
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Kolem osady je jen rovina a tundra. Nikde žádná skaliska ani kámen, který by mohl dát osadě jméno. V roce 1828 ruský mořeplavec I. N. Ivanov navštívil domorodou něneckou vesnici, která se jmenovala Pey-sala (česky Křivý mys). Ivanovovi to znělo podobně jako Pe-sala (česky Kamenitý mys) a proto si to přeložit do ruštiny a zanesl do mapy.[2]
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Osada se nachází v západní části poloostrova Jamal v Obském zálivu, podél Kamennaje kosy.[3] Kolem osady jsou roviny. Průměrná výška nad mořem je jen jeden metr.
Patří do ruského hraničního pásma, které je v rámci Jamalo-něneckého autonomního okruhu zřízeno v pásu terénu širokém 10 km od mořského pobřeží.
Nachází se 200 km od okresního centra Jar-sale[4] a 380 km severovýchodně od regionální centra Salechard.[2]
Podnebí[editovat | editovat zdroj]
Mys-Kamennyj se nachází v oblasti charakterizované kontinentálním subpolárním klimatem. Nejteplejším měsícem je srpen s průměrnou teplotou 10 °C. Nejchladnějším měsícem je únor s průměrnou teplotou -25,6 °C.[5]
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
V roce 1828 si ruský navigátor Ivanov poznamenal do svého deníku, že na místě stojí nevelká osada něneckých chovatelů sobů a pojmenoval ji jako Mys Kamennyj.
V roce 1947 se Rada ministrů SSSR rozhodla v osadě urychleně vybudovat tajnou námořní základnu - přístav Severního námořnictva. Dále bylo rozhodnuto urychlene vybudovat železnici o délce 499 km, která by napojila osadu na sovětskou železniční síť. V roce 1948 se ukázalo, že vody Obského zálivu jsou pro svou malou hloubku a pohyblivost písčité půdy nevhodné pro stavbu námořní základny. V roce 1949 bylo rozhodnuto o zastavení výstavby základny.
Později byla v osadě zřízena sovětská meteorologická a výzkumná polární stanice. Bylo zde zřízeno letiště a překladiště. Od 60. let 20. století v okolí osady probíhal průzkum ložisek ropy a zemního plynu. V listopadu 1981 začala první těžba na poli Kamennomysskoje.[4]
Po rozpadu SSSR došlo k rychlému vylidnění osady.
Po roce 2000 se osada začala rozvíjet v souvislosti s těžebním polem Novoportovskoje, kde jsou odhadované zásoby více než 320 miliard metrů krychlových zemního plynu. Osada Mys-Kamennyj od roku 2013 funguje jako překladiště pro toto těžební pole.
V letech 2016 až 2019 byl v osadě spuštěn program likvidace historického dědictví, kdy bylo z osady a jejího okolí sesbíráno více než 2,5 tisíce tun kovového šrotu, který ohrožoval ekologii v okolí. Během této tříleté akce byl vylepšen vzhled osady a vytvořena nová místa pro aktivní odpočinek obyvatel.[6]
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
V osadě se nachází ropný nakládací terminál Brána Arktidy, který umožňuje nakládat ropné tankery. Kapacita překladiště je až 6,5 milionu tun ropy ročně.
Většina obyvatel osady pracuje ve veřejném sektoru - školství, zdravotnictví a kultura.
Letecká doprava[editovat | editovat zdroj]
V osadě je malé letiště, které přijímá letadla a helikoptéry ze Salechardu a z Jar-sale. Letecká doprava funguje celoročně.[7]
Námořní doprava[editovat | editovat zdroj]
Během plavebního období je osada napojena na severní mořskou cestu, připlouvají sem lodě především z Archangelska.[7]
Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]
V průběhu zimního období je osada napojena na ostatní osady a města přes tzv. zimní silnice.[7]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Po několik desetiletí nebyla osada Mys-Kamennyj na sovětských mapách vůbec označena, protože byla prohlášena za tajný přístav pro ponorky.[4]
- Do roku 2014 neměla osada veřejné osvětlení.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Мыс Каменный (село) na ruské Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ a b Мыс Каменный: поселок без камней, или почему у него такое название. Мыс каменный Ямало ненецкий мыс каменный. goaravetisyan.ru [online]. [cit. 2022-05-13]. Dostupné online.
- ↑ Деятельность / Правительство Ямало-Ненецкого автономного округа. old.yanao.ru [online]. [cit. 2022-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-13. (rusky)
- ↑ a b c d Ямальский район - официальный интернет портал. www.mo-yamal.ru [online]. [cit. 2022-05-13]. Dostupné online.
- ↑ Mys Kamennyy, Russia K�ppen Climate Classification (Weatherbase). Weatherbase [online]. [cit. 2022-05-13]. Dostupné online.
- ↑ СЛУЖБА НОВОСТЕЙ ЯМАЛPRO. Газпромнефть вывела прибирать берег Обской губы жителей Нового Порта и Мыса Каменного [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-15.
- ↑ a b c Доставка грузов в Мыс Каменный - Полар Транс. polartrans.ru [online]. [cit. 2022-05-13]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mys-Kamennyj na Wikimedia Commons
