Síň slávy českého hokeje
.jpg)
Síň slávy českého hokeje sdružuje osobnosti, které se významnou měrou zasloužily o úspěchy či rozvoj ledního hokeje ve jménu Čech, Československa či České republiky. Vedle své symbolické podoby existuje rovněž fyzická („kamenná“) síň slávy otevřená v Praze.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Otevření síně slávy[editovat | editovat zdroj]
Při jejím otevření 4. listopadu 2008 během oslav sta let českého hokeje[1][2] do ní bylo uvedeno celkem 41 osobností[2], které vybrala skupina odborníků vedená Karlem Gutem[3]. Každý uvedený byl tehdy navíc dekorován zlatou pamětní medailí, děkovnou plaketou a dopisem od premiéra České republiky Mirka Topolánka[2].
Uvedení nových členů[editovat | editovat zdroj]
Po uvedení prvních jednačtyřiceti osobností se objevily spory o jednotlivých dekorovaných. Nejčastěji se zmiňovala absence Jaroslava Holíka, který podle některých názorů neměl být mezi uvedenými opomenut.[1][3][4] Dominik Hašek se proto rozhodl k iniciování skupiny, která by stanovila jasná pravidla pro uvádění do Síně slávy.[5] Skupina byla ustavena a přednesla pět dalších jmen, které by neměly v Síni slávy chybět[3]. Jejich návrh byl vedením Českého svazu ledního hokeje schválen a 17. dubna 2009 na Galavečeru českého hokeje v Liberci[6] bylo těchto pět osobností do Síně slávy uvedeno.[3][4].
Další skupina nových členů byla do Síně slávy uvedena 6. května 2010 před přípravným utkáním před Mistrovstvím světa 2010 mezi mužstvy České republiky a Běloruska, které se sehrálo v pražské O2 areně.[7][8] Následovala je skupina přijatá do Síně slávy 15. prosince 2011 před přípravným utkáním české a švédské hokejové reprezentace hrané v Chomutově v rámci Channel One Cupu.[9]
Další přírůstek zaznamenala Síň slávy 7. listopadu 2012 v liberecké Tipsport aréně (od 31. října 2014 pojmenované „Home Credit Arena“[10]), kdy do ní byli během první přestávky v utkání mezi českou hokejovou reprezentací a Švédskem uvedeni čtyři další hráči.[11]
Aby mohla být osobnost zařazena mezi členy Síně slávy, musí její členství podpořit nejméně dvě třetiny jejích žijících členů.[12]
Kamenná síň slávy[editovat | editovat zdroj]
U příležitosti konání mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2015, které se konalo v České republice, byla v obchodním domě Harfa nacházejícím se v sousedství pražské haly, v níž se turnaj konal, otevřena kamenná síň slávy.[13] Ač ji někteří označovali za jednu z nejlepších podobných expozic v Evropě, ne-li vůbec nejlepší,[14] po osmi letech provozu 29. května 2023 náhle skončila.[15] Důvodem měla být ekonomická náročnost jejího provozu,[14] která dosahovala 18,5 milionu korun ročně.[16] Nové prostory plánoval najít v obchodním domě Palladium na pražském náměstí Republiky, kde měl otevírat v březnu 2024.[17] Ke konci srpna 2023 však český svaz ledního hokeje oznámil, že mění zamýšlenou lokalitu, a to do objektu v ulici Nekázanka.[18] V ní se nakonec kamenná síň 7. května 2024 skutečně otevřela.[19] Oproti svému původnímu umístění zaujímá menší plochu a navíc zmizely trenažéry hokejových dovedností. Návštěvníkům naopak nabízí možnost zahrát si na dotykových obrazovkách vědomostní kvízy nebo si sestavit puzzle s tematikou ledního hokeje.[20]
Členové Síně slávy[editovat | editovat zdroj]
- Tučně = žijící
Uvedení 4. listopadu 2008[editovat | editovat zdroj]
Osobnosti byly uváděny podle období, v nichž se především proslavily.
Období 1908–1945[editovat | editovat zdroj]
- Josef Maleček [1] (1903–1982)
- Jan Peka [2] (1894–1985)
- Josef Šroubek [3] (1891–1964)
- Ladislav Troják [4] (1914–1948) – Letecká nehoda nad Lamanšským průlivem
- Jiří Tožička [5] (1901–1981) – trenér
Období 1946–1969[editovat | editovat zdroj]
- Vladimír Bouzek [6] (1920–2006) – trenér
- Augustin Bubník [7] (1928–2017)
- Vlastimil Bubník [8] (1931–2015)
- Mike Buckna [9] (1913–1996) – trenér
- Josef Černý [10]
- Karel Gut [11] (1927–2014) – hráč, trenér
- Stanislav Konopásek [12] (1923–2008)
- Bohumil Modrý [13] (1916–1963)
- Václav Roziňák [14] (1922–1997)
- Miroslav Šubrt [15] (1926–2012) – funkcionář
- Vladimír Zábrodský [16] (1923–2020)
Období 1970–1992[editovat | editovat zdroj]
- Zdeněk Andršt [17] (1912–1985) – funkcionář
- Jiří Holeček [18]
- Jiří Holík [19]
- Vladimír Kostka st. [20] (1922–2009) – trenér, funkcionář
- Oldřich Machač [21] (1946–2011)
- Vladimír Martinec [22]
- Václav Nedomanský [23]
- Milan Nový [24]
- Jaroslav Pitner [25] (1926–2009) – trenér
- František Pospíšil [26]
- Vladimír Růžička [27]
- Jan Suchý [28] (1944–2021)
Období 1993–2008[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
- Josef Augusta [29] (1946–2017) – hráč, trenér
- Luděk Bukač [30] (1935–2019) – trenér
- Jiří Dopita [31]
- Dominik Hašek [32]
- Ivan Hlinka [33] (1950–2004) – hráč, trenér
- Jaromír Jágr [34]
- František Kaberle mladší [35]
- Stanislav Neveselý [36] – trenér
- Pavel Patera [37]
- Martin Procházka [38]
- Robert Reichel [39]
- Martin Straka [40]
- David Výborný [41]
Uvedení 17. dubna 2009[editovat | editovat zdroj]
- Rudolf Baťa [42] (1927–2017) – rozhodčí
- Jaroslav Holík [43] (1942–2015)
- Vladimír Kobranov [44] (1927–2015)
- Jaroslav Pouzar [45]
- František Vaněk [46] (1931–2020)
Uvedení 6. května 2010[editovat | editovat zdroj]
- Stanislav Bacílek [47] (1929–1997)
- Jiří Bubla [48]
- Jaromír Citta [49] – funkcionář
- František Černík [50]
- Bronislav Danda [51] (1930–2015)
- Jaroslav Drobný [52] (1921–2001)
- Miroslav Dvořák [53] (1951–2008)
- Vladimír Dzurilla [54] (1942–1995)
- Bohuslav Ebermann [55]
- Richard Farda [56]
- Jozef Golonka [57]
- Josef Gruss [58] (1884–1968)
- Josef Horešovský [59]
- Ladislav Horský [60] (1927–1983) – trenér
- Miloslav Hořava [61]
- Jiří Hrdina [62]
- Karel Hromádka [63] (1905–1978)
- Milan Chalupa [64]
- Miloslav Charouzd [65] (1928–2001)
- Jaroslav Jirkovský [66] (1891–1966)
- Jaroslav Jiřík [67] (1939–2011)
- František Kaberle [68]
- Milan Kajkl [69] (1950–2014)
- Jan Kasper [70] (1932–2005)
- Jan Klapáč [71]
- Jiří Kochta [72]
- Jiří Králík [73]
- Oldřich Kučera [74] (1914–1964)
- Jiří Lála [75]
- Josef Laufer [76] (1891–1966) – funkcionář
- Vincent Lukáč [77]
- Josef Mikoláš [78] (1938–2015)
- Vladimír Nadrchal [79]
- Eduard Novák [80] (1946–2010)
- Jiří Novák [81] (* 1950)
- František Pácalt [82] (1912–2001)
- Jan Palouš [83] (1888–1971)
- Václav Pantůček [84] (1934–1994)
- Miloslav Pokorný [85] (1926–1948) – Letecká nehoda nad Lamanšským průlivem
- Rudolf Potsch [86]
- Emil Procházka [87] (1874–1942) – funkcionář
- Jaroslav Pušbauer [88] (1901–1974)
- Pavel Richter [89]
- Jaroslav Řezáč [90] (1886–1974) – funkcionář
- Ján Starší [91] (1933–2019)
- Karel Stibor [92] (1924–1948) – Letecká nehoda nad Lamanšským průlivem
- Jiří Šejba [93]
- Bohuslav Šťastný [94]
- Marián Šťastný [95]
- Peter Šťastný [96]
- Vilibald Šťovík [97] (1917–1948) – Letecká nehoda nad Lamanšským průlivem
- František Tikal [98] (1933–2008)
- Josef Trousílek [99] (1918–1990)
- Otakar Vindyš [100] (1884–1949)
- Miroslav Vlach [101] (1935–2001)
Uvedení 15. prosince 2011[editovat | editovat zdroj]
- Miroslav Kluc [102] (1922–2012) – hráč
- Vlastimil Sýkora [103] (1922–2013) – trenér
- Jan Marek [104] (1979–2011) – hráč
- Karel Rachůnek [105] (1979–2011) – hráč
- Josef Vašíček [106] (1980–2011) – hráč
Uvedení 7. listopadu 2012[editovat | editovat zdroj]
- František Kučera [107] – hráč
- Antonín Stavjaňa [108] – hráč
- František Vacovský [109] (1926–2016) – hráč
- Pavel Wohl [110] – trenér
Uvedení 19. prosince 2013[editovat | editovat zdroj]
- Bohumil Prošek [111] (1931–2014) – hráč
- Arnold Kadlec [112] – hráč
- Bedřich Ščerban [113] – hráč
- Josef Dovalil [114] – činovník
Uvedení 18. prosince 2014[editovat | editovat zdroj]
- Jan Havel[21] [115]
- František Ševčík [116] (1942–2017)
- Ladislav Šmíd st. [117]
- Luděk Brábník – někdejší trenér, novinář a televizní komentátor [118] (1926–1989)
Uvedení 17. prosince 2015[editovat | editovat zdroj]
- Jan Hrbatý[22], [119] (1942–2019)
- Jiří Kučera [120]
- Robert Lang [121]
- Pavel Křížek [122] – masér
Uvedení 3. listopadu 2016[editovat | editovat zdroj]
- Quido Adamec – rozhodčí[23] (1924–2007)
- Vladimír Bednář[23]
- Josef Paleček[23]
- Jaroslav Špaček[23]
Uvedení 13. prosince 2017[editovat | editovat zdroj]
- Jaroslav Benák[24]
- Luděk Čajka[24] (1963–1990)
- Stanislav Prýl[24] (1942–2015)
- Otto Trefný (1932–2019) – lékař reprezentace[24]
Uvedení 22. ledna 2019[editovat | editovat zdroj]
Uvedení 12. prosince 2019[editovat | editovat zdroj]
Osobnosti byly uvedeny v Praze.[25]
Uvedení 16. prosince 2021[editovat | editovat zdroj]
Osobnosti byly uvedeny v Praze.[27]
- Vladimír Vůjtek [123]
- Jaromír Meixner [124]
- Stanislav Sventek [125] (1930–2000)
- Čeněk Pícha [126] (1921–1984)
Uvedení 14. prosince 2022[editovat | editovat zdroj]
Uvedení 14. prosince 2023[editovat | editovat zdroj]
- Roman Turek
- Tomáš Kaberle
- Petr Sýkora
- Roman Herink – parahokejový funkcionář
Ke dni 14. prosince 2022 má síň celkem 146 členů.[28]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b JAKOUBEK, Jiří. Holík: Na Síně slávy moc nejsem. Lidové noviny [online]. 2008-11-07 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
- ↑ a b c ČTK. Do Síně slávy českého hokeje bylo uvedeno 41 osobností. ČT24 [online]. 2008-11-04 [cit. 2011-03-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d ČTK. Jaroslav Holík s Pouzarem v Síni slávy. Lidové noviny [online]. 2009-04-09 [cit. 2011-03-08]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
- ↑ a b TOMAS, Jaroslav. Hokejové legendy Holík s Pouzarem se dočkaly, jsou v Síni slávy. iDNES.cz [online]. 2009-04-09 [cit. 2011-03-08]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Domnik Hašek zaslal dopis na svaz, navrhuje jak vylepšit hokejovou Síň slávy. iDNES.cz [online]. 2008-12-15 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Do hokejové Síně slávy přibudou Jaroslav Holík a Pouzar [online]. Praha: Česká televize, 2009-04-09 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ BÁRTA, Pavel; JÁCHIM, Václav. Síň slávy českého hokeje přivítá nové členy, elitní společnost doplní dalších 55 osobností. Hokej.cz [online]. 2010-05-04 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. ISSN 1214-5718.
- ↑ ČTK. Síň slávy českého hokeje uvítá 55 nových členů [online]. Praha: Česká televize, 2010-05-04 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ TOMAS, Jaroslav. Hala povstala a vzdala hold. Zemřelí hokejisté jsou v Síni slávy. iDNES.cz [online]. 2011-12-15 [cit. 2011-12-17]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Na koncerty se bude nově chodit do Home Credit Areny. Deník [online]. 2014-10-19, rev. 2014-10-20 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Kučera, Stavjaňa, Vacovský a Wohl byli uvedeni do Síně slávy. Sport.cz [online]. 2012-11-07 [cit. 2012-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e ČTK. V hokejové Síni slávy jsou nově Hamrlík, Ručinský, Válek a Uher. iDNES.cz [online]. 2019-01-22 [cit. 2019-12-12]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Svaz schválil stěhování Síně slávy, kamennou chce do roka otevřít v centru Prahy. iDNES.cz [online]. 2023-06-09 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online.
- ↑ a b GOLD, Oliver. „Předražená“ pýcha českého hokeje končí. Pro nás je to záchrana, tvrdí Hadamczik. Deník [online]. 2023-06-01 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Z nákupáku do nákupáku. Už se ví, kde bude hokejová Síň slávy, kritici se diví. Deník [online]. 2023-06-28 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online.
- ↑ HROMADA, Jakub. Konec Síně slávy rok před MS? Nejsme barbaři, ale ušetříme, říká Hadamczik. iDNES.cz [online]. 2023-06-02 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Síň slávy českého hokeje bude v Palladiu, oznámil šéf svazu Hadamczik. iDNES.cz [online]. 2023-06-28 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online.
- ↑ RAMPA, Robert. Svaz našel nové místo pro Síň slávy. Za kolik? Palladium je v záloze. iDNES.cz [online]. 2023-08-24 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Tři dny před startem MS byla otevřena nová Síň slávy českého hokeje [online]. Praha: Česká televize, 2024-05-07 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online.
- ↑ ARDON, Filip. Podívejte se: Český hokej má novou síň slávy. Na otevíračce nechyběl ani Hašek. Deník [online]. 2024-05-07 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Hokejová Síň slávy má nové členy Havla, Ševčíka, Šmída a Brábníka. iDNES.cz [online]. 2014-12-18 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Do hokejové Síně slávy byli uvedeni Hrbatý, Kučera, Lang a Křížek. iDNES.cz [online]. 2015-12-17 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d ČTK. Do hokejové Síně slávy byli uvedeni Bednář, Palaček, Špaček a Adamec. iDNES.cz [online]. 2016-11-03 [cit. 2016-11-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d ČTK. Do hokejové Síně slávy byli uvedeni Benák, Trefný, Prýl a Čajka. iDNES.cz [online]. 2017-12-13 [cit. 2017-12-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d ČTK. Síň slávy českého hokeje rozšířili Hejduk, Šlégr, Svoboda a Martínek. iDNES.cz [online]. 2019-12-12 [cit. 2019-12-12]. Dostupné online.
- ↑ STREICHSBIEROVÁ, Eva. Svoboda o dojetí a Síni slávy: Já brečím i u filmu pro pamětníky. iDNES.cz [online]. 2019-12-12 [cit. 2019-12-12]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Speciální sako a štěstí. Meixnera uvedli do Síně slávy. Deník [online]. 2021-12-16 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Do Síně slávy českého hokeje byli uvedeni čtyři noví členové | Český hokej. www.ceskyhokej.cz [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Síň slávy českého hokeje na Wikimedia Commons - VEČEŘA, Tomáš. Hokejová Síň slávy musí získat prestiž, říká Dominik Hašek. iDNES.cz [online]. 2008-11-22 [cit. 2011-12-17]. Dostupné online.
