Věteřov
| Věteřov | |
|---|---|
 Fara | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kyjov |
| Obec s rozšířenou působností | Kyjov (správní obvod) |
| Okres | Hodonín |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′43″ s. š., 17°3′22″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 523 (2023)[1] |
| Rozloha | 8,18 km²[2] |
| Katastrální území | Věteřov |
| Nadmořská výška | 264 m n. m. |
| PSČ | 697 01 |
| Počet domů | 196 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Věteřov 207 697 01 Kyjov 1 ou.veterov@worldonline.cz |
| Starosta | David Zálešák |
| Oficiální web: www | |
  Věteřov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 586731 |
| Kód části obce | 181099 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Věteřov (německy Wieterschau) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží šest kilometrů západně od Kyjova. Žije zde 523[1] obyvatel. Obec je obehnána polnostmi, pouze z malé části na východě hraničí s lesem. Část okolí náleží k chráněným oblastem, jelikož zde rostou vzácné druhy bylin. Od roku 2002 je členem mikroregionu Babí lom. V jižní části katastru se nachází nejvyšší kopec Kyjovské pahorkatiny Babí lom s výškou 417 metrů. Přes kopec vedou zeleně a žlutě značené turistické trasy. O vlastnictví této lokality vede Věteřov spor se sousední obcí Strážovice.[4]
Název[editovat | editovat zdroj]
Původ jména vesnice se zatím nepodařilo objasnit. Spojování s nářečním větr ("vítr") či německým Wetter ("počasí") zmiňované v regionální literatuře je mylné.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1131 (Veteroue - 6. pád), avšak historie Věteřova je starší. Po zde nalezené keramice je pojmenována i část mladší doby bronzové tzv. věterská mladší doba bronzová. Jde o keramiku, kde jsou u hrdla nádoby dvě vlnky kolem dokola a náhodně mezi nimi vyryty malé tečky. Poloha obce se čas od času měnila. Zprvu lidé žili zřejmě pod tvrzí, aby byli v bezpečí před vpády nájezdníků. V klidnějších dobách se zase přesunuli blíže k vodním tokům. Dnes opět obec leží jen pár desítek metrů pod kopcem, kde kdysi stávala tvrz.
Na východním okraji katastru bývala ves Chrástovice, která se ve 14. století uvádí jako pustá. Dnes místo připomíná hájenka a les s názvem Chrástovec.[6] V roce 1935 byl v obci založen spolek Sokol a v roce 1950 postavena škola.[7]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 679 | 737 | 731 | 723 | 713 | 742 | 760 | 715 | 748 | 654 | 585 | 517 | 518 | 529 | 470 |
| Počet domů | 155 | 164 | 161 | 169 | 166 | 171 | 187 | 193 | 188 | 185 | 170 | 193 | 199 | 200 | 196 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Obecní symboly[editovat | editovat zdroj]
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. března 2003.[10]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Tvrz Valy – archeologické naleziště, na kterém bylo v průběhu 80. a 90. let 20. století nalezeno množství keramiky – tzv. Věteřovská skupina
- Kostel svatého Cyrila a Metoděje, vybudovaný v roce 1902 z peněz věteřovských občanů. Roku 1909 byla na náklady křížovníků s červenou hvězdou postavena secesní fara.[11]
- Věteřovská naučná stezka vybudovaná v roce 2019 na polních a lesních cestách má 4 informační panely. Dva se věnují Věteřovské kultuře, jeden místní faunou a flórou a poslední zdejší myslivostí. Součástí je odpočinkové místo pro cyklisty s altánem.[12]
- Obecní muzeum v domě č. 207 v prvním patře nad knihovnou je otevřeno příležitostně či po dohodě. V archeologické expozici jsou mince, keramické nádoby, sekerky, dláta, náramky a měděné misky. V etnografické části je dobový nábytek, věteřovský kroj apod.
- V obci jsou tři kaple (Bílá, Červená a U Josífka), socha sv. Jana Nepomuckého, sv. Trojice, několik křížů a pomníků.
- Dřevěná zvonice z roku 2011 byla posvěcena věteřovským farářem Josefem Šedivým, později velmistrem Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou.[13][14] Do roku 1902 na tomto místě stávala starší zvonice.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel sv. Cyrila a Metoděje -
Původní lidová architektura -
Socha svatého Jana Nepomuckého -
Krajina u Věteřova
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ TUREK, Petr. Referendum, petice, ombudsman. Spor o Stražovják možná rozhodne až stát. Hodonínský deník.cz [online]. 2017-06-11 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 697.
- ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Kde ležely Vyšice či Starosko? Těžko říct. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-07-28 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online.
- ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Věteřov: Slaví škola i sokolové. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-07-01 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Věteřov [online]. 2003-03-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ IVÁNEK, Lukáš. Minulost známe. Z budoucnosti mám respekt. Hodonínský deník.cz [online]. 2009-07-09 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online.
- ↑ SKOČÍKOVÁ, Barbora. Naučná stezka ve Věteřově zavede turisty do pravěku. Hodonínský deník [online]. 2019-05-21 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online.
- ↑ ČERNÁ, Zuzana. Věteřov slavil výročí. I s rodáky. Hodonínský deník.cz [online]. 2011-07-03 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online.
- ↑ TUREK, Petr. Šedivý je velmistrem rytířského řádu. Hodonínský deník.cz [online]. 2011-08-20 [cit. 2019-05-22]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KOSTIHA, Luděk. Věteřov: z historie obce. [s.l.]: Obec Věteřov, 2011. 64 s. ISBN 978-80-260-6140-3.
- PRÍSUDA, Michal. Nálezy stredovekých kovových a kostených predmetov z tvrziště ve Větěřově. Brno, 2018 [cit. 2019-05-22]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Petr Žákovský. Dostupné online. (slovensky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Věteřov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Věteřov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Věteřov v biografii Josefa Šnejdara Bůh, osud a já
