třeboň.cz

...ta je jen jedna

Schwarzenbergové

Schwarzenbergové jsou původem franský šlechtický rod, poprvé doložený v roce 1172 pod jménem Seinsheim. Pod tímto jménem vystupovali až do 15. století.

Jméno a vzestup Schwarzenbergů

Erkinger ze Seinsheimu (1362–1437) zakoupil panství Schwarzenberg v dnes bavorských Frankách a začal se psát ze Seinsheimu na Schwarzenbergu (německy von Seinsheim auf Schwarzenberg) a po vynechání prvního jména pak jen ze Schwarzenbergu (německy von Schwarzenberg). V letech 1420–21 se účastnil válečné výpravy proti husitům. Tím jakož i značnými půjčkami získal od krále Zikmunda zástavu měst Žatec, Kadaně a Berouna. Roku 1429 byl povýšen do stavu svobodného pána ze Schwarzenbergu (Freiherr von Schwarzenberg). Po rozmnožení rodu bylo potomstvo rozděleno na několik linií, např. bavorskou, stefansberskou, hohenlandsberskou, lutyšskou, západofrískou a nizozemskou. Mnohé z těchto větví vymřely.

V roce 1599 obdržel Adolf Schwarzenberg za vítězství nad Turky v bitvě u Rábu titul říšského hraběte a polepšení erbu (pole s hlavou Turka, kterému vyklovává oči krkavec). V roce 1654[1] získali Schwarzenbergové inkolát v Čechách a roku 1670 byl Jan Adolf ze Schwarzenbergu povýšen na říšského knížete (Reichsfürst zu Schwarzenberg) a stal se maršálem. Prvním trvalým majetkem v Čechách bylo panství Třeboň získané roku 1660, dále pak Hluboká nad Vltavou. Kníže Jan Adolf I. navštívil svá panství v dubnu 1661.

Nákupem statků a dědictvím po rodu Eggenbergů vytvořili Schwarzenbergové postupně rozsáhlou državu v jižních a severních Čechách. Mj. jim patřila města a panství Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Netolice, Prachatice, Volary, Vimperk, Orlík. Všechen tento majetek v Čechách připojili k územím drženým v Bavorsku, Dolních Rakousích a ve Štýrsku. V roce 1723 získali také titul vévodů z Krumlova.

Diplomat Karel Filip (1771–1820) působil v Petrohradě a Paříži a snažil se odvrátit válku od Rakouska. Jako velitel rakouského sboru doprovázel Napoleona Bonaparte při jeho výpravě do Ruska, avšak když se rakouský postoj k Napoleonovi změnil, stál v roce 1813 v čele spojeneckých vojsk, která jej porazila v Bitvě národů u Lipska. Jako druhorozený syn vládnoucího knížete měl Karel Filip nejprve nárok jen na titul „princ“. Byl však rakouským císařem povýšen na knížete; tak byla založena tzv. schwarzenbergská sekundogenitura (2. majorát), jejímž přímým potomkem je Karel Schwarzenberg, podle rodinné tradice 7. kníže ze Schwarzenbergu z tzv. orlické větve (Schwarzenberg-Orlík).

V 19. století působil kníže Felix Schwarzenberg (1800–1852) z tzv. primogenitury (hlubocko-krumlovská větev) ve funkci rakouského ministerského předsedy a přispěl k potlačení revoluce 1848. Karel III. (1824–1904) se stal zemským i říšských poslancem, patřil k představitelům a tvůrcům programu české konzervativní šlechty a hájil českou otázku. Jeho syn Bedřich Schwarzenberg (1862–1936) pokračoval v otcových vlasteneckých myšlenkách, předsedal Společnosti Národního musea či Národní besedě a České zemědělské radě. Jeho starší syn Karel IV. kníže ze Schwarzenbergu toto nadšení nesdílel.

Před 1. světovou válkou vlastnily obě dvě větve rodu (hlubocko-krumlovská a orlická) jen v Čechách 176 146 ha půdy s významným lesním, polním a rybničním hospodářstvím, dále doly, pivovary, cukrovary, pily, cihelny, vápenky a jiné podniky. Tehdy patřili Schwarzenbergové k nejbohatším rodům v celé Evropě. Kromě celkově zhruba 200 tisíc hektarů zemědělské a lesní půdy vlastnil rod více než tucet zámků v Rakousku, Čechách a Německu, kromě toho značné podíly v průmyslových podnicích a v jiných podnikatelských oblastech.

Schwarzenbergové v českých zemích

V rámci první pozemkové reformy převzal československý stát v roce 1922 postupně 61 000 ha zemědělské a lesní půdy z majetku rodu Schwarzenbergů. V roce 1940 byla na majetek hlubocko-krumlovské a v roce 1942 také orlické větve Schwarzenbergů dosazena německá nucená správa. Po skončení druhé světové války v roce 1945 byl majetek obou větví v Rakousku a Německu rodu vrácen. Členové hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů, z nichž nejstarší Adolf Schwarzenberg byl v době světové války v exilu v USA a Jindřich Schwarzenberg uvězněn v koncentračním táboře Buchenwaldu, se po skončení války nemohli do Československa vrátit.

V roce 1947 byl zákonem č. 143/1947 Sb. o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou neboli Lex Schwarzenberg převeden veškerý nemovitý majetek hlubocko-krumlovské větve i s inventářem a provozním kapitálem do vlastnictví státu. Představitel orlické větve Karel VI. Schwarzenberg, který zůstal po dobu války na českém území, musel se svou rodinou opustit Československo koncem roku 1948. Republiku opustil i jeho bratr František Schwarzenberg, který tou dobou pracoval na ministerstvu zahraničí a byl československým velvyslancem u Svatého stolce (ve Vatikánu).

Karel VI. Schwarzenberg v exilu oživil činnost českého velkopřevorství Maltézského řádu a zastával funkci velkopřevora Řádu svatého Lazara do roku 1973.

Hlavním představitelem rodu je v současnosti syn knížete Karla VI. Karel Schwarzenberg, který byl v roce 1962 adoptován členem hlubocko-krumlovské větve rodu JUDr. Jindřichem Schwarzenbergem. Po Jindřichově smrti a smrti adoptivního strýce Josefa Schwarzenberga v roce 1979 se obě schwarzenberské větve a část jejich původního majetku spojily v osobě Karla Schwarzenberga. Po přesídlení do České republiky v roce 1990 zrestituoval Karel Schwarzenberg majetek orlické větve. Roku 2007 a opět v roce 2010 se stal ministrem zahraničních věcí ČR. Od roku 2009 předsedá politické straně TOP 09. V roce 2013 kandidoval na funkci prezidenta České republiky.

Erb Schwarzenbergů

Koncem 17. století získal schwarzenberský znak podobu, kterou má do současnosti. K původnímu stříbrně a modře pruhovanému erbu přidali při porážce Turků znak s hlavou Turka, do které klove havran, v dalším poli stojí věž na černé hoře. Hrabství Kleggau (Klettgau, historická krajina v Německu a Švýcarsku) rovněž kdysi patřící rodu Schwarzenbergů, je zpodobněna třemi snopy.

Rodová posloupnost Schwarzenbergů

  • Erkingen I. (1362 - 1437), zúčastnil se válek proti husitům
  • Michal II. (+ 1469), jeho syn
  • Michal III. (+ 1499), jeho syn
  • Erkingen II. (+ 1518), jeho syn
  • Vilém I. (1486 - 1526), jeho syn
  • Vilém II. (+ 1557), jeho syn
  • Adolf hrabě ze Schwarzenbergu (1551–1600), jeho syn; r. 1599 získal tureckou hlavu v erbu a hraběcí titul
  • Adam hrabě ze Schwarzenbergu (1583–1641), jeho syn
  • Jan Adolf I. hrabě ze Schwarzenbergu (1615–1683), jeho syn, od r. 1670 kníže
  • Ferdinand Vilém Eusebius kníže ze Schwarzenbergu (1652–1703), jeho syn
  • Adam František Karel Eusebius kníže ze Schwarzenbergu (1680–1732), jeho syn
  • Josef I. kníže ze Schwarzenbergu (1712–1782), jeho syn
  • Jan I. Nepomuk kníže ze Schwarzenbergu (1742–1789), jeho syn
  • Karel I. Filip kníže ze Schwarzenbergu (1771–1820), jeho syn, jeden z vítězných vojevůdců bitvy národů u Lipska
  • Karel II. kníže ze Schwarzenbergu (1802–1858), jeho syn
  • Karel III. kníže ze Schwarzenbergu (1824–1904), jeho syn
  • Karel IV. kníže ze Schwarzenbergu (1859–1913), jeho syn
  • Karel V. kníže ze Schwarzenbergu (1886–1914), jeho syn
  • Karel VI. kníže Schwarzenberg (1911–1986), jeho syn
  • Karel Schwarzenberg (* 1937), jeho syn, současná hlava rodu
  • Jan Nepomuk Schwarzenberg (* 1967), jeho syn

Rodokmen

Jsou zde uvedeny potomci knížete Jana I. (1742 - 1789), kteří se rozdělili na větev hlubocko-krumlovskou a orlickou. Pro zjednodušení jsou zde uvedeni výhradně muzští potomci. Tučně jsou označeni hlavní představitelé rodu.

Jan I. Nepomuk (1742 - 1789), kníže ze Schwarzenbergu, 3. vévoda krumlovský

  • Josef II. Jan (1769 - 1833), kníže ze Schwarzenbergu, 4. vévoda krumlovský
    • Jan Adolf II. (1799 - 1888), kníže ze Schwarzenbergu, 5. vévoda krumlovský
      • Adolf Josef (1832 - 1914), kníže ze Schwarzenbergu, 6. vévoda krumlovský
        • Jan II. Nepomuk (1860 - 1938), kníže ze Schwarzenbergu, 7. vévoda krumlovský
          • Adolf Jan (1890 - 1950), kníže ze Schwarzenbergu, 8. vévoda krumlovský
          • Karel (1892 - 1919)
          • Edmund (1897 - 1932)
        • Alois (1863 - 1937)
        • Felix (1867 - 1946)
          • Josef (1900 - 1979), kníže ze Schwarzenbergu
          • Jindřich (1903 - 1965), princ Schwarzenberg, 9. vévoda krumlovský
        • Jiří (1867 - 1952)
        • Karel (1871 - 1902)
      • Cajus (1839 - 1941)
    • Felix (1800 - 1852), rakouský ministerský předseda
    • Bedřich (1809 - 1885), arcibiskup pražský
  • Karel I. Filip (1771 - 1820), kníže ze Schwarzenbergu
    • Bedřich (1800 - 1870), knížecí hodnost přenechal svému bratrovi
    • Karel II. (1802 - 1858), kníže ze Schwarzenbergu
      • Karel III. (1824 - 1904), kníže ze Schwarzenbergu
        • Karel IV. (1859 - 1913), kníže ze Schwarzenbergu,
          • Karel V. (1886 - 1914), kníže ze Schwarzenbergu
            • Karel VI. (1911 - 1989), kníže ze Schwarzenbergu
              • Karel Schwarzenberg (* 1937), kníže ze Schwarzenbergu, 10. vévoda krumlovský, bývalý ministr zahraničí
                • Jan Nepomuk (* 1967)
              • Bedřich (* 1940)
                • Ferdinand (* 1989)
            • František (1913 - 1992)
              • Jan Nepomuk (* 1957)
                • Alexandr (* 1984)
          • Arnošt (1892 - 1979)
          • Josef (1894 - 1894)
          • Jan Nepomuk (1903 - 1978), rakouský velvyslanec
            • Erkinger (* 1933)
              • Jan (* 1963)
              • Alexandr (* 1971)
                • Karel Filip (* 2003)
        • Bedřich (1862 - 1936)
    • Leopold (1803 - 1873), rakouský maršál

Příbuzenstvo

Spojili se s mnoha českými a zahraničními rody, nejčastěji se mezi sebou ženili a vdávali synové a dcery Schwarzenbergů a Lobkoviců. Jaroslav Lobkowicz je také členem strany TOP 09 jako Karel Schwarzenberg.

Odkazy

Reference

  1. Gothaischer Hofkalender, 175. Jg; 1938; str. 307

Literatura

  • ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha : Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8.  
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Schwarzenberkové, s. 140–142.  

Externí odkazy

Související články

  • Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
  • Adolf Schwarzenberg (1551)
  • Karel VI. Schwarzenberg
  • Karel Schwarzenberg
  • Lex Schwarzenberg
  • Schwarzenberská hrobka

Citace z Wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Schwarzenbergov%C3%A9

Infobox

Schwarzenbergové
(Schwarzenberg)
Wappen der Fürsten von Schwarzenberg 1792.jpg
Vyobrazení rodového znaku v podobě po roce 1599
Země České království
Tituly Knížata, vévodové
Zakladatel Erkinger ze Seinsheimu
Rok založení 13. století
Současná hlava Karel Schwarzenberg
Větve rodu Bavorská, stefansberská, hohenlandsberská, lutyšská, západofríská a nizozemská, v Čechách hlubocká (hlubocko-krumlovská), orlická

Kulturní program

Třeboňská lázeňská TV

TLTV - Vysílání Třeboňské lázeňské televize 25. 1. 2019

Přehrát...

Novinky

Kontaktujte nás

Pokud byste rádi inzerovali na tomto portálu, neváhejte nás kontaktovat. Rádi uvítáme i Vaše postřehy a náměty.

Pořádáte na Třeboňsku nebo Suchdolsku nějakou akci a rádi byste o ní informovali veřejnost i touto cestou? I to je důvod nás kontaktovat. Rádi zveřejníme pozvánku na Vaší akci..