třeboň.cz

...ta je jen jedna

Třeboň (zámek)

Třeboňský zámek patří k největším zámeckým komplexům v České republice. O jeho rozsahu svědčí více než 100 obytných místností. Budovy Třeboňského zámku tvoří západní čelo Masarykova náměstí, na které zámecký areál plynule navazuje. Díky své poloze na jihozápadní straně historického městského centra Třeboně, v těsném sousedství komplexu měšťanských domů Zlatá hvězda, tvoří tento honosný renesanční zámek neodmyslitelnou součást města.

Historie

Na místě dnešního zámeckého areálu stával původně panský dvorec, postupně přestavěný na tvrz a později kamenný hrádek. Roku 1366 Třeboň odkoupili od pánů z Landštejna jejich příbuzní, Rožmberkové a povýšili roku 1376 Třeboň na poddanské město (s právem měst královských), které se začalo rychle rozvíjet. Významné bylo i vybudování Augustiniánského kláštera v bezprostřední blízkosti hrádku. Roku 1479 Vok II. z Rožmberka si vybral Třeboň za své sídelní město. Podstatně rozšířil budovy v dnešním severozápadním nároží a Jindřich z Rožmberka nechal následně přistavět východní a západní křídlo. Roku 1562 zachvátil město požár, který zasáhl i tento tehdejší hrad. Vilém z Rožmberka proto pověřil stavitele Antonína Ericera rozsáhlými přestavbami starých budov na renesanční zámek. Tato rozsáhlá přestavba probíhala v letech 1565 – 1575, kdy bylo celé západní zámecké křídlo prodlouženo na jih, na které navazovala spojovací část s bránou a věží, čímž bylo uzavřeno vnitřní nádvoří. Tuto přestavbu dokončil v době Petra Voka (jehož jméno Petrus Woko Ursini Gubernator je vytesáno na bráně) další významný architekt Dominik Cometta. Roku 1602 Petr Vok z Rožmberka si vybral Třeboň za své sídelní město a centrum zbytku Rožmberského dominia.

Po úmrtí posledního z Rožmberků (Petra Voka, který na tomto zámku 6. listopadu 1611 zemřel) zdědili zámek Švamberkové, kteří přišli o většinu svého majetku po bitvě na Bílé hoře. Roku 1621 proto bylo třeboňské panství zkonfiskováno císařem Ferdinandem II.

Další mocný rod, Schwarzenbergové, kteří Třeboň vlastnili od roku 1660, obohatili zámek barokními dostavbami, především na vnějším nádvoří. Po pozemkové reformě ve 20. letech 20. století byla Schwarzenbergům vyvlastněna (za finanční náhradu) podstatná část jejich majetku. Z třeboňského panství jim zůstala pouze budova zámku (zámecký areál s příslušenstvím), která byla v letních měsících pronajímána jako hotel. Kníže sem dojížděl vlakem do zastávky Třeboň-Lázně, kde na něho čekal kočár (leckdy musel zastat i roli vozky, když se kočí posílil v blízkém penzionu na třídě Legií - dnes Dukelské). V zimě zde Schwarzenbergové trávili Vánoční svátky a Nový rok. Knížecí rod Schwarzenbergů vlastnil zámek až do roku 1940, kdy jej zabralo gestapo. Po válce v roce 1945 byla pro zámek zavedena národní správa a v roce 1947 byl třeboňský zámek zestátněn.

Vnější nádvoří obklopují renesanční hospodářské a správní budovy. Většinu fasád zdobí sgrafita. Na nádvoří stojí kašna z roku 1712, postavená podle návrhu Paollo Ignatia Bayera, s pozoruhodnou plastikou havrana klovajícího Turka. Připomíná vítězství Adolfa Schwarzenberga nad Turky u Raabu.

Pozoruhodné jsou i brány do velkého (vnějšího) zámeckého nádvoří, Jižní zastavěná do zámeckého areálu (směrem ke katovně, psí kuchyni a městskému gotickému opevnění), renesanční Severní do Masarykova náměstí a východní u Hamiltonova paláce vedoucí do Krčínovy ulice k domu Krčínovu, bývalé třeboňské synagoze (Třeboň I čp.50), židovské škole (čp. 49/I) a protější Zámecké restauraci na Kozím rynku (Žižkově náměstí). Západní brána ze zámeckého velkého nádvoří je mřížová, otevřená do zámeckého parku , mezi zámeckými západními trakty poblíž altánu. Severní brána je ze strany Masarykova náměstí datována vpravo vedle vstupu l.p. 1607 (vystavěno léta páně syna božieho MDCVII) a vlevo nahoře je vypsáno jméno stavebníka "Petr Wok Ursin, poslední Wladař domu Rožmberského". Na reversu brány ve velkém zámeckém nádvoří jsou z pohledu do Masarykova náměstí vlevo nahoře pěkné původí sluneční hodiny.

Zámecký park má kromě mřížové brány zámecké u altánu ještě velkou mřížovou dvojbránu s brankou do Sokolské ulice, mřížovou bránu ke katovně, další tři branky pro pěší, bránu se schodištěm ke Světu, bránu s mostem k městské knihovně a renesanční bránu sklenutou roku 1600 (datována na portále) se schodištěm do Masarykova náměstí u Zámecké cukrárny a lékárny (bývalá Stará břilická, jíž vedla dříve silnice ve směru z Masarykova náměstí na České Budějovice). Na straně Masarykova náměstí je toto schodiště kryto renesanční valenou klenbou se sgrafitovou výzdobou datovanou 1569, se dvěma nikami pro sochy na obou stranách, z nichž jedna se zřejmě nenávratně ztratila v době normalizace.

Současnost

Státní zámek Třeboň, který je od roku 1958 národní kulturní památkou dnes spravuje Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích. Zámek Třeboň je šestým nejnavštěvovanějším objektem ze 13 kulturních památek ve správě Národního památkového ústavu v Jihočeském kraji, jeho návštěvnost však v posledních letech trvale klesá − v roce 2011 jej navštívilo přes 45 tisíc lidí,[1] v roce 2012 přes 38 tisíc lidí a v roce 2013 necelých 34 tisíc lidí.[2]

Zámek dnes nabízí svým návštěvníkům 3 prohlídkové trasy a historické expozice:

  • Rožmberské renesanční interiéry
  • Soukromá Schwarzenbergská apartmá
  • Konírna, psí kuchyně a kasematy

Součástí zámeckého areálu je také přírodovědná expozice Dům přírody Třeboňska (do roku 2010 byl název expozice Třeboňsko - krajina a lidé), která je stálou expozicí s návštěvnickým střediskem. Je věnována přírodě a krajině CHKO Třeboňsko, lázeňství, rybníkářství a  vývoji hospodářského využívání krajiny.

Větší část třeboňského zámku dnes zaujímají depozitáře Státního oblastního archivu. Nachází se zde mimo jiné i rožmberský archiv, který je jedním z nejcennějších evropských šlechtických archivů, který i do budoucna zůstane na svém stálém místě v tzv. Dlouhé chodbě. Podstatná část archiválií se však bude stěhovat do městským úřadem v Třeboni uvolněných prostor západního areálu bývalého Augustiniánského kláštera, čímž se zpřístupní i další část zámku široké veřejnosti. Řada archiválií je uznána za kulturní památky; nejstarší uložená listina pochází z roku 1184.

Třeboňský zámek je hojně využíván pro různé kulturní události (koncerty, výstavy, divadelní a taneční vystoupení, apod.) a svatební obřady. Pro tyto účely byl v roce 2005 zrekonstruován Schwarzenbergský sál, který disponuje kapacitou až 80 míst, která plně vyhovují požadavkům zájemců. Tento prostor je vhodný ke konferenčním a přednáškovým účelům, pořádání firemních akcí a nejrůznějších kulturních pořadů. Nedávný srpnový koncert (2013) Tomáše Kluse shlédlo v zámeckém parku přes pět tisíc diváků.

Zámecký park

Podoba zámeckého parku před přestavbou třeboňského zámku za Petra Voka z Rožmberka není příliš známá, protože se nedochovala žádná ucelená dokumentace. Lze předpokládat, že zde původně byl podmáčený terén s vodním příkopem. Až v pozdější době protékala a dodnes těmito místy protéká stoka ze severní výpusti rybníka Svět. Zámecká zahrada začala vznikat za Petra Voka z Rožmberka koncem 16. století díky jeho zájmu o exotické rostliny a dřeviny, a také díky jeho snaze vybudovat kolem sebe příjemné prostředí. Petr Vok nechal přeložit silnici vedoucí Břilickou (Budějovickou) městskou branou a v získaném prostoru mezi dnešní Sokolskou ulicí a zámeckým křídlem vybíhajícím do parku vznikla upravená zahrada. V této části si Petr Vok z Rožmberka nechal vystavět veliký a nákladně vybavený dřevěný malovaný altán, tzv. lusthaus pro konání zahradních slavností. Ovšem vybavení altánu zmizelo po obsazení Třeboně císařskou posádkou v roce 1623 a samotný altán byl využíván jako sklad rybářských sítí až nakonec vyhořel. Také zahrada byla zcela zničena a musela být pracně obnovována. Později zde vznikaly různé zahrady okrasného typu se záhonky a loubím, tak jak to odpovídalo dobovému vkusu a šikovnosti zahradníka.

Zásadní změnu pro úpravu zahrady do nynější podoby anglického krajinářského parku znamenal až rok 1804, kdy došlo k vysázení velké kolekce stromů a dalších dřevin. K následnému obohacení parku o exotické rostliny, květinový parter a bazének s vodotryskem, došlo v období, kdy zámek vlastnil kníže Jan Adolf II. Schwarzenberg. Podoba parku se pak zřejmě příliš nelišila od současného stavu.

Pro širokou veřejnost byl park otevřen až po roce 1945, avšak byl včetně altánu využíván již za první republiky u příležitosti hospodářských výstav, kdy v altánu vyhrávala Dušákova kapela. V roce 1925 park navštívil i prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk. K výraznější obnově došlo v 50., 70. a 90. letech. Zámecký park je v současnosti oblíbeným místem odpočinku třeboňských občanů, turistů i lázeňských hostů a zaujímá významné postavení v reprezentaci samotného zámku i celého lázeňského města.

Zámecký park je velmi oblíbeným místem pro svatební obřady, kdy se využívá především prostoru v zámeckém altánu a Schwarzenbergský sál na zámku.

Fotogalerie

Reference

  1. POKORNÝ, Pavel. Památkáři brzy přivítají miliontého návštěvníka. Mladá fronta DNES. 2011−11−08, s. B2.  
  2. KUBÁT, Petr. Památky přilákaly skoro milion lidí. Dnes začíná zimní sezona. Mladá fronta DNES. 2013−11−01, s. B3. Dostupné online.  

Související články

Externí odkazy

Kategorie Třeboňský zámek ve Wikimedia Commons

Souřadnice: 49°0′12,57″ s. š., 14°46′11,98″ v. d.

Citace z Wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99ebo%C5%88_%28z%C3%A1mek%29

Kulturní program

Třeboňská lázeňská TV

TLTV - Vysílání Třeboňské lázeňské televize 11. 1. 2019

    Přehrát...

    Novinky

    Kontaktujte nás

    Pokud byste rádi inzerovali na tomto portálu, neváhejte nás kontaktovat. Rádi uvítáme i Vaše postřehy a náměty.

    Pořádáte na Třeboňsku nebo Suchdolsku nějakou akci a rádi byste o ní informovali veřejnost i touto cestou? I to je důvod nás kontaktovat. Rádi zveřejníme pozvánku na Vaší akci..

     Masarykovo náměstíMasarykovo náměstí

    Nepřehlédněte

    « »

    Doporučované služby

    Vinárna Rondo, Třeboň, živá hudba, víno, pivo

    Lázeňská 1007, Třeboň, Česká republika

    Penzion u Františka

    Rožmberská 36, 379 01 Třeboň

    Hotel Galerie Třeboň

    Rožmberská 35, Třeboň, Czech Republic

    Penzion Panda

    Riegrova 1150, Třeboň, Czech Republic

    Penzion Linda Třeboň

    Jeronýmova 406, Třeboň, Czech Republic

    Bufet na rynku

    Masarykovo námesti 107, Třeboň, Czech Republic

    Hotel Zlatá hvězda Třeboň

    Masarykovo námesti 107, Třeboň, Czech Republic

    Restaurace Adéla

    Tylova 1, 37901 Třeboň Česká republika

    Zajímavé odkazy

    On-line předprodej vstupenek

    Václav Hudeček, Supergroup, Bratři Ebenové, Lenka Filipová, Nezmaři, Radůza, Cop

    Třeboň z ptačí perspektivy

    Podívejte na virtuální prohlídku Třeboně z ptačí perspektivy!

    Archiv Třeboňské lázeňské televize

    Prolistujte si archiv TLTV, kde každý týden přibyde další díl aktulních zpráv z Třeboňska.