třeboň.cz

...ta je jen jedna

Rožmberkové

Rožmberkové byli starý český šlechtický rod z rozrodu Vítkovců.

Historie

Praotec vítkovského rodu Vítek z Prčice zemřel v roce 1194 a podle legendy měl pod hradem Rožmberkem rozdělit své panství mezi svých pět synů, kteří poté založili vlastní rodové linie. Za zakladatele rodu Rožmberků je považován Vítkův syn Vítek III. z Prčice a Plankenberka. Jméno tato větev Vítkovců získala nejspíše podle hradu Rožmberk, který založil jeho syn Vok I. z Rožmberka. Tento hrad zase nejspíš získal jméno podle růže, která byla v různých barevných provedeních znakem všech Vítkovců.

Postupem času vzrůstala moc a majetek tohoto rodu. Tomu napomohlo nejen dědictví po jiné větvi Vítkovců - rodu pánů z Krumlova (např. Zvíkov) v roce 1302, ale také zásada dědičnosti statku pro nejstaršího syna, čímž se zabránilo dělení majetku. Postupem času tak došlo k vytvoření tzv. dominia, které bylo pevně urbanizováno, mělo své purkrabství, vlastní urbář. Vznikla zde tzv. Rožmberská kniha, což je nejstarší česky psaná odborná práce právního charakteru.

Základy největšího panství v českém státě vznikly na přelomu 12. a 13. století, kdy se vytvořila důležitá rodová centra, např. Prčice, Vyšší Brod, Soběslav, Veselí nad Lužnicí či hrad Blankenberg v Horních Rakousích, kde vznikla další panství, která se zrodila i ve Slezsku či na Moravě. Později přidali Nové Hrady, Třeboň, Strakonice, Sedlčany a další panství na Plzeňsku a dalších částech země.

Oldřich II. († 1462) jako schopný politik z pozadí řídil jednání po smrti Ladislava Pohrobka, snažil se zvednout prestižní postavení rodu paděláním majestátu z roku 1360.

Oldřichův syn, Jindřich IV., se stal vrchním hejtmanem ve Slezsku, další Oldřichův syn, Jošt II., působil jako velmistr řádu johanitů a vratislavský biskup.

Rožmberkové patřili k mocenské elitě, která se často byla schopna postavit moci krále. Zastávali vysoké funkce, působili jako místodržící, nejvyšší komorníci i maršálové, nevyhýbali se duchovním hodnostem. V 16. století zaujímal rožmberský vladař nejpřednější místo v hierarchickém systému české šlechty.[1] V II. polovině 16. století drželi Roudnici, Bechyni, Vimperk a Libeň u Prahy.

Mimo české země byly představitelům Rožmberků prokazovány pocty vyhrazené knížatům, v samotných Čechách však z důvodu konzervativní politiky Rožmberkové lpěli na titulu pán.[2] O Vilémovi z Rožmberka (1535-1592) se dokonce roku 1573 uvažovalo jako o kandidátovi na polský trůn.[3] Předtím vykonával funkci nejvyššího komorníka, patřil mezi čelní představitele českých stavů, od roku 1570 byl nejvyšším purkrabím. Byl čtyřikrát ženatý s členkami významných evropských rodů, Kateřinou Brunšvickou z roku Welfů, Žofií Braniborskou z Hohenzollernů, Annou Marií Bádenskou a Polyxenou z Pernštejna. Přesto nezplodil potomka a dědictví připadlo jeho bratru Petru Vokovi. Jejich majetku se vyrovnaly pouze rody, jako byli Pernštejnové, ale i ti jenom v určitých obdobích. Není u nás rod, který by se ve středověku mohl poměřovat s tímto rodem.

Posledním potomkem rodu byl Petr Vok, který zemřel v Třeboni roku 1611 a který kvůli dluhům musel prodat dvě třetiny rodového majetku, například císař Rudolf II. od nich koupil Český Krumlov, proto se novým sídlem Rožmberků stala Třeboň. I přes dluhy patřili k nejbohatší české šlechtě. Po jeho smrti rodové jmění podle smlouvy připadlo Švamberkům, na jednotu dominia navázali Eggenberkové a později Schwarzenbergové.

Seznam pohřbených ve Vyšším Brodě

Většina příslušníku rodu je pohřbena v cisterciáckém klášteře Vyšší Brod, část v klášterním kostele sv. Jiljí v Třeboni.

  • Vok I. z Rožmberka
  • Vítek II. z Příběnic
  • Eliška z Dobrušky
  • Jindřich I. z Rožmberka
  • Johanka z Rožmberka
  • Viola Těšínská
  • Petr I. z Rožmberka
  • Kateřina z Vartemberka (1355)
  • Markéta z Rožmberka
  • Jošt I. z Rožmberka
  • Alžběta z Vartemberka
  • Oldřich I. z Rožmberka
  • Barbora ze Schaunberga
  • Anežka z Wallsee
  • Jindřich III. z Rožmberka
  • Alžběta z Kravař
  • Jindřich IV. z Rožmberka
  • Oldřich II. z Rožmberka
  • Jan II. z Rožmberka
  • Anna Hlohovská
  • Jindřich V. z Rožmberka
  • Alžběta z Kravař a ze Strážnice
  • Vok II. z Rožmberka
  • Oldřich III. z Rožmberka
  • Petr IV. z Rožmberka
  • Jindřich VII. z Rožmberka
  • Bohunka ze Starhemberku
  • Ferdinand Vok z Rožmberka
  • Jan III. z Rožmberka
  • Jošt III. z Rožmberka
  • Petr V. z Rožmberka
  • Kateřina Brunšvická
  • Anna z Rogendorfu
  • Žofie Braniborská z Hohenzollernu
  • Kateřina z Ludanic
  • Petr Vok z Rožmberka[4]

Seznam pohřbených v Třeboni

  • Jan I. z Rožmberka
  • Kateřina z Vartemberka
  • Johana z Rožmberka
  • Anežka z Rožmberka
  • Jindřich VI. z Rožmberka
  • Petr Holický ze Šternberka a jeho žena Kateřina z Rožmberka, sestra rožmberského vladaře Voka II.

Erb

V erbu je červená růže. Vilém z Rožmberka přidal červeno-stříbrné kosmé pruhy, které měly upozorňovat na údajnou příbuznost s italský rodem Ursiniů.

Příbuzenstvo

Spojili se s Vartenberky, pány z Kravař, z Lipé, Liechtensteiny, Bavory ze Strakonic, Roggendorfy či pány z Hlohova.

Odkazy

Reference

  1. MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500-1700). 1. vyd. Praha: NLN, 2004. ISBN 80-7106-312-6. [dále jen Maťa (2004)]. Str. 54.
  2. Maťa (2004). Str. 64.
  3. JANÁČEK, Josef. Rudolf II. a jeho doba. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1987. Str 84n.
  4. HLINOMAZ, Milan; KOLDA, Vlastimil. Vyšebrodský klášter - nekropole Rožmberků, JSH 4/1988. České Budějovice : Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 1998.  

Literatura

  • BŘEZAN, Václav. Životy posledních Rožmberků. I. Život Viléma z Rožmberka : padesátní letopis, to jest poznamenání některých věcí pamětihodných pana Viléma z Rožmberka za padesáte a sedm let zběhlých .... Praha : Svoboda, 1985. 371 s.  
  • BŘEZAN, Václav. Životy posledních Rožmberků. II. Život Petra Voka z Rožmberka : letopisy osvíceného knížete a pána ... : pátý díl Historie rožmberské o panu Petru Vokovi, posledním vladaři domu rožmberského. Praha : Svoboda, 1985. 532 (374-905) s.  
  • BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef, a kol. Dvory velmožů s erbem růže : všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce. Praha : Mladá fronta, 1997. 315 s. ISBN 80-204-0651-4.  
  • BŮŽEK, Václav, a kol. Světy posledních Rožmberků. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 790 s. ISBN 978-80-7422-092-0.  
  • BŮŽEK, Václav, a kol. Život na dvoře a v rezidenčních městech posledních Rožmberků. České Budějovice : Pedagogická fakulta JU, 1993. 409 s. (Opera historica 3) ISBN 80-7040-073-0.  
  • FUČÍKOVÁ, Eliška; GAŽI, Martin; LAVIČKA, Roman, a kol. Rožmberkové : rod českých velmožů a jeho cesta dějinami. České Budějovice : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. 752 s. ISBN 978-80-85033-31-1.  
  • HAJNÁ, Milena. Rožmberkové : cestovní průvodce. České Budějovice : Národní památkový ústav, 2011. 302 s. ISBN 978-80-85033-32-8.  
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Rožmberka, s. 129-132.  
  • KAVKA, František. Zlatý věk Růží : kus české historie 16. století. 2. vyd. Praha : Mladá fronta, 1993. 203 s. ISBN 80-204-0382-5.  
  • KLEISNER, Tomáš; HOLEČKOVÁ, Zuzana. Mince a medaile posledních Rožmberků : Vilém (1535-1592) a Petr Vok z Rožmberka (1539-1611) = Coins and medals of the last Rosenbergs : William (1535-1592) and Peter-Vok of Rosenberg (1539-1611). Praha : Národní muzeum, 2006. 108 s. Dostupné online. ISBN 80-7036-206-5.  
  • KUBÍKOVÁ, Anna. Oldřich II. z Rožmberka. České Budějovice : Veduta, 2004. 215 s. ISBN 80-86829-00-6.  
  • KUBÍKOVÁ, Anna. Rožmberské kroniky : krátký a sumovní výtah od Václava Břežana (komentovaná edice). České Budějovice : Veduta, 2005. 294 s. ISBN 80-86829-10-3.  
  • LAVIČKA, Roman; ŠIMÚNEK, Robert. Páni z Rožmberka 1250–1520 : jižní Čechy ve středověku : kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách. České Budějovice : Veduta, 2011. 356 s. ISBN 978-80-86829-70-8.  
  • MÍKA, Alois. Osud slavného domu : rozkvět a pád rožmberského dominia. České Budějovice : Růže, 1970. 200 s.  
  • NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice : Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1.  
  • PÁNEK, Jaroslav. Poslední Rožmberk : životní příběh Petra Voka. Praha : Brána, 1996. 231 s. ISBN 80-85946-47-5.  
  • PÁNEK, Jaroslav. Vilém z Rožmberka : politik smíru. Praha : Brána ; Knižní klub, 1998. 315 s. ISBN 80-85946-86-6.  
  • VESELÁ, Lenka. Knihy na dvoře Rožmberků. Praha : Knihovna Akademie věd ČR ; Scriptorium, 2005. 359 s. ISBN 80-86675-06-8, ISBN 80-86197-60-3.  

Související články

  • Rodokmen Rožmberků
  • Seznam českých šlechtických rodů

Externí odkazy

Kategorie Rosenberg (Adelsfamilie) ve Wikimedia Commons

Citace z Wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ro%C5%BEmberkov%C3%A9

Infobox

Rožmberkové
Rozmberkoveerb.jpg
Erb Rožmberků tvoří pětilistá růže,
stejně jako u ostatních Vítkovců
Země České království
Mateřská dynastie Vítkovci
Zakladatel Vítek z Prčice
Mýtický zakladatel Vítek z Prčice
Rok založení 12. století
Vymření po meči 1611
Poslední vládce Petr Vok z Rožmberka

Kulturní program

Třeboňská lázeňská TV

TLTV - Vysílání Třeboňské lázeňské televize 25. 1. 2019

Přehrát...

Novinky

Kontaktujte nás

Pokud byste rádi inzerovali na tomto portálu, neváhejte nás kontaktovat. Rádi uvítáme i Vaše postřehy a náměty.

Pořádáte na Třeboňsku nebo Suchdolsku nějakou akci a rádi byste o ní informovali veřejnost i touto cestou? I to je důvod nás kontaktovat. Rádi zveřejníme pozvánku na Vaší akci..