Vznik okresů

Okresy vznikly v českých zemích v roce 1849 se vznikem obecní samosprávy místo původních panství. Okresy byly dvojí: politické (větší; něm. Politischer Bezirk, slov. správny okres) pro veřejnou správu a soudní (menší; něm. Gerichtsbezirk, slov. notariát) pro justici. Politických okresů bylo k 1. lednu 1850 v Čechách 79, na Moravě 25 a ve Slezsku 7. V čele zřizovaných okresních hejtmanství stál hejtman, který jediný byl odpovědný svým nadřízeným (tedy Vídni). Hlavní povinnosti hejtmana spočívaly v zajišťování vyhlašování a provádění zákonů, v péči o bezpečnost, veřejný pořádek a pokoj v obvodu, v evidenci obyvatelstva, pomoci při ubytování vojska, dohledu nad správou obecní, péči o hranice, udržování silnic a vodních cest.

Smíšení správy a soudnictví

V květnu 1855 však došlo ke sloučení správy a soudnictví. Zřízeny byly smíšené okresní úřady v místech původních soudních okresů – těch bylo v Čechách 208, na Moravě 76 a ve Slezsku 22. V čele těchto okresů stál okresní představený, který měl, vlastnil-li právnické vzdělání, i soudní moc, jinak v okrscích soudil jeden z jeho adjutantů. V ostatních ohledech se pravomoci okresních představených v podstatě kryly s těmi, které do té doby měli hejtmané. Přibyl jen tzv. konsens manželský, úřední schvalování sňatků (zrušeno 1860). V roce 1864 došlo v Čechách ke zřízení okresních samospráv. Do vedení okresů byla volena okresní zastupitelstva, která ze svých členů volila okresní výbory a okresního starostu.

Obnova politických okresů

Prosincová ústava roku 1867 definitivně stanovila, že soudnictví má být oddělené od správy.^[2] Na základě zákona z 19. května 1868^[3] a ministerské vyhlášky z 10. července 1868^[4][5] začala od 31. srpna 1868 opět úřadovat okresní hejtmanství jako úřady spravující politické okresy. Okresů bylo vzhledem k růstu počtu obyvatelstva o něco více než v roce 1850: v Čechách 89, na Moravě 30, ve Slezsku 7. Některá významná (tzv. statutární) města navíc tvořila vlastní obvod: v Čechách Praha a Liberec, na Moravě Brno a Olomouc, ve Slezsku Opava a Frýdek. Okresnímu hejtmanovi kromě výše zmíněných pravomocí ještě příslušel dohled nad volbami do říšské rady.

První republika

Okresy byly nižší jednotkou správy i po nové reformě z roku 1927. Tehdy bylo v Zemi České okresů 103, v zemi Moravskoslezské 45, Slovenské 79 a Podkarpatskoruské 12. V čele okresu opět stál hejtman jmenovaný ministrem vnitra. (Na Podkarpatské Rusi služný.)

Období nesvobody (1938-1945)

Po Mnichovské dohodě bylo od Česka odděleno pohraniční území, které bylo připojeno k Německé říši. Politischer Bezirk se v Sudetech přejmenoval na Landkreis a Gerichtsbezirk se přejmenoval na Amtsgerichtsbezirk. Po okupaci byly vytvořeny orgány okupační správy Oberlandráty, které zahrnovaly několik okresů, kontrolovaly činnost okresních orgánů a přímo do ní i zasahovaly. Čeští okresní hejtmani byli postupně nahrazováni německými. Na podzim 1942 došlo k reorganizaci správy, kdy byla řada menších okresů sloučena do větších celků. Navíc nebyly výjimkou situace, že oberlandrát současně vykonával funkci hejtmana v několika podřízených okresech, nebo, že jeden německý okresní hejtman spravoval několik okresů najednou.

Vývoj okresů po roce 1945 (národní výbory)

Po osvobození v letech 1944 a 1945 byly obnoveny okresy v předválečném rozsahu, avšak byla zavedena plná samospráva - při okresních národních výborech byla zřízena volená zastupitelstva, která ze svých řad volila radu a předsedu ONV. Pouze v okresech, kde byl výrazný podíl tzv. nespolehlivého obyvatelstva (Němci, Maďaři), byly na přechodné období dosazeny správní komise jmenované nadřízenými úřady.

Od 1. února 1949^[6] do 31. prosince 2002 pak byly sjednoceny územní obvody státní správy a soudů tak, že administrativní okres se stal současně soudním okresem (počet soudních okresů se tedy snížil).

V roce 1960 došlo ke sloučení okresů do větších celků, mnoho okresů tak zaniklo a jejich počet se opět snížil. Obvod správního okresu i nadále zůstal totožný s obvodem okresního soudu (tj. snížil se také počet okresních soudů).

Vývoj okresů po roce 1993

Po roce 1993 byla v České republice omezena samospráva nejprve na okresní úrovni: přímo volená pléna okresních národních výborů byla nahrazena nepřímo volenými okresními shromážděními a posléze v roce 2000 zcela zrušena.

Dne 13. června 2002 byl schválen zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.^[7] Dle článku CXVII zákona č. 320/2002 Sb. byly dnem nabytí účinnosti, tj. 1. ledna 2003, zrušeny okresní úřady.^[7] Kompetence okresních úřadů převzaly zčásti krajské úřady a zčásti obecní úřady obcí s rozšířenou působností státní správy, čímž okresy přestaly plnit funkci územních jednotek státní správy. Nadále však zůstala zachována okresní organizace u soudů, policie (bývalá Okresní ředitelství byla přeměněna na tzv. Územní odbory), archivů a okresy jsou také používány pro potřeby statistické a územně-orientační.

Slovensko

Na Slovensku rovněž zůstaly okresy formálně zachovány, okresní úřady však byly zrušeny a nahrazeny „obvodními úřady“ pro více okresů.

Rakousko

Rakouské spolkové země se také člení na okresy, které se označují jako Bezirk (plurál Bezirke; stejné označení ve východním Německu se však překládalo jako kraj). Mimo samotných okresů v Rakousku na úrovni okresů existují i statutární města. Podobně jako v Rakousku-Uhersku a Československu do roku 1948 zde dosud existují i soudní okresy.

Německo

V rámci německých spolkových zemí existují zemské okresy (Landkreis, plurál Landkreise). Postavení okresů zde mají i větší města (Kreisfreie Stadt, plurál Kreisfreie Städte).

Polsko

V Polsku existuje členění na okresy nazvané powiat, které vzniklo už v 15. století.

Francie a Belgie

Okresy existují s označením arrondissement také ve Francii a Belgii.

Anglosaské země

V USA se označují okresy ve většině státech jako county (plurál counties; ve Velké Británii toto slovo označuje hrabství a odpovídají krajům). Ve Velké Británii, Kanadě se označují jako district (plurál districts).

Rusko

V Rusku, Bělorusku, na Ukrajině a v Kazachstánu se okresy označují jako rajón (plurál rajóny). Stejné označení se používalo i v bývalém Sovětském svazu.

Maďarsko

V Maďarsku se okresy označují výrazem járás (plurál járások).

• Okresy v Česku
• Okrsek
• Obec s rozšířenou působností

•   Slovníkové heslo okres ve Wikislovníku